Kaka

Zajímavě zpracovaná konverzačka, která přesně charakterizuje tvůrčí styl Roberta Redforda. Pomalé tempo, důkladně vykreslené charaktery a hutná, přesto však přehledná zápletka. Bohužel tempo bylo pro tentokrát pomalejší než by bylo zapotřebí a tak má člověk občas tendenci pomalounku polehounku sahat po ovládání od televize a přetočit některé méně divácky atraktivní sekvence. I tak je však nutné sdělit, že Redford ani jednou nešlápne vyloženě vedle, konec má šmrnc a pointu a to je přece to hlavní.

Je to sice vcelku paradox, ale čím více peněz Charlize Theron za svou filmovou roli dostane, tím větší je to kolaps. To se tady dá řící prakticky o celém projektu, neboť je blbý od začátku až do konce. Začneme neslanou nemastnou mytologií, která je stručně načrtnutá cca do úvodních pěti minut. Banalita je samozřejmě gigantická, ale herecké výkony a celkový vizuální patvar, kterým tenhle snímek oplýva, vše ještě umocňují. Akce je leckdy na pokraji vypnutí TV a o scénáři snad ani nemůže být řeč. Zaujme leda tak Charlize v zajímavých robách (které jsou však esteticky naprosto mimo) a její účes, na který pravděpodobně použila více taftu než by bylo třeba. Poslední dobou se skutečně točí zajímavé komiksové adaptace. Těším se na Ultraviolet. Tyto dva filmy mi totiž svojí demencí na první pohled připadají velmi similární.

Jinak čistokrevně komediální herec si svátečně střihnul také trochu vážnější roli a zdaleka to nebyla taková tragédie jak by se mohlo zdát. Bohužel ani jeho snaha nezachránila tento projekt od průměru. Herecky exceluje i Elizabeth Hurley a Maria Bello, avšak scénář je nezáživný, režie naprosto odtažitá, forma ryze televizní. A tak nám nezbývá než 88 minut koukat na hodinky kdy že už bude konec. Občas se člověku při jehlách lehce zvedne žaludek, někdy se zasměje nahořklým vtipům (kterých je bohužel velmi málo) a zbytek se tak nějak pronudí. Jestli toto měla být variace na mnoho lepších drogových filmů, nepovedla se. Škoda, Stiller za to tentokrát nemůže.

Nejtvrdší akční film všech dob nám s neuvěřitelnou surovostí představuje legendárního hrdinu tak, jak jsme ho ještě neviděli. Plného smutku, hněvu a celkové odevzdanosti. Teprve ženský element ho postaví na nohy a opět dokáže z čeho je ukován. Stallone přesně věděl co točit a jak to točit. Děj je jednoduchý, dynamický a maximálně dostačující. Akce je jednoduše maximální a fakt, že tvůrce poukazuje těmito jatky na válkou zmítanou Barmu je jen ku prospěchu věci. Pro fandy nepřekonatelný díl a povinnost vidět. Pro Stallona úspěch na celé čáře a potvrzení, že zdaleka nepatří na odpis. A když se postaví v jeepu za protiletadlový kanon, nakrmí ho několika tisíci náboji velikosti pěsti a spustí salvu, člověk si uvědomí, že něco podobného ještě nikdy neviděl. Zatím nejlepší film roku.

Znuděný Karl Urban ve své zatím nejméně charizmatické roli, neuvěřitelným způsobem zabitá tak zajímavě vypadající tématika, brutálně těžkopádné souboje - naprosto všechny (!) zpomalené. Umělá digitální krev bijící do očí v každém druhém záběru, dementně jednoduchá mytologie a poselství filmu, o ději snad ani nemůže být řeč. Zkrátka geniální ukázka zabitého vysokorozpočtového a velkohubě se tvářícího projektu, který má duši jako sto let stará mrtvola.

Jako plnohodnotný film v podstatě nepoužitelné, ale to se tentokráte od Tarantina ani nečekalo. Grindhouse vyniká přesně v tom v čem má. Dokonale ctí všechny možné béčkové žánry a starší filmy. Dočkáme se neuvěřitelných vychytávek (starý obraz, deformace zvukové stopy, Kurt mrkající do kamery), které smíchané s kvalitními ingrediencemi (výtečně dementní děj a stylové zpracování) tvoří slušně zábavnou jednohubku koncipovanou především pro skalní fanoušky tvůrce. Pro normálního diváka přece jen tak trochu nevšední pokoukaná - a to i s přihlédnutím k faktu, že dotyčný jakž takž očekává co na něj z obrazovky vybafne.

Relativně různorodá kriminálka, která sice možná nezaujme jednoduchým a přehledným dějem, ale rozhodně nadchne kontrastem, který divákovi nabízí. Chvíli vidíme téměř až retro kriminálku plnou drsných poldů "klaďasů" a hned o minutu později vidíme duševně silně chorý pár, vraždící mnohdy slušně brutálním způsobem ženy a malé děti. Lonely Hearts určitě nejsou špatný film. Slušných herců je zde hned několik. Bohužel ale snímek zkrátka nechytne za srdce. Postava Travolty je vyloženě umělá. Jeho citové problémy jsou ve filmu zbytečně zvýrazněné a nevěrohodné. Citová vazba se synem je rovněž špatně vykreslena a nad vraždícím duem taky visí pár otazníků. Není to vyloženě špatný projekt, ale absenci v kinech docela i chápu. Pořád to má blíže k televiznímu počinu.

Možná by to nemuselo být zase tak špatné, nebýt špatného Tamahoriho. Tenhle chlapík totiž patří skutečně k těm nejlepším výkvětům na režisérské stoličce. A koho o tom nepřesvědčilo Next, tak XXX už muselo. Neuvěřitelně špatnými vizuálními efekty počínaje, naprosto dementním závěrečným dějovým zvratem konče. Chyb je v jeho nejnovějším kousku věru nezpočet a ono zmiňované finále dává filmu pomyslnou korunu hlouposti, protože si naprosto protiřečí s celým vyzněním a charakterizací hlavního hrdiny a jeho napřirozené schopnosti. Stejně tak interesantně je podán charakter Jessicy Biel, které stačí dvě minuty v restauraci a hned je to láska na celý život. Zkrátka diváka po celý čas čekají samé kvalitní věci.

Zdaleka ne tak progresivní a odvážné, jak by se od tvůrce čekalo. Fincher nás po několika vizuálně brilantních depkách uspává v dokonale vyváženém a "filmově" působícím filmu o masovém vrahovi, kde je mordů velice málo, keců velice hodně a atmosféry tak akorát. Děj je lineární a nikterak složitý. To jest opravdu zázrak, protože u podobně laděných filmů člověk obyčejně ztratí pojem o jménech přícházejících na obrazovku již po několika minutách (neschopnost tvůrců). Zde je to však jiné (schopnost tvůrců). Máme jasno, víme co se děje, víme jak se to děje, jen nevíme, kdo je tedy doopravdy ten vrah. Několik scén je mistrně vygradovaných a fantasticky zahraných. Několik záběrů je jako pěst na oko (neuvěřitelně okaté a do atmosféry 70. let nevhodně stylizované digitální záběry města). A tak film v podstatě jen prošumí a divák si jde opět svojí cestou. Hezké pokoukání, avšak příliš dlouhé a příliš málo dynamické. O nějakém učebnicovém filmu nemůže snad být ani řeč.

Je to asi skutečně tak. Ridley Scott čím je starší, tím je lepší. Točí ještě silnější příběhy než dřív, stejně vizuálně brilantní jak dřív a herci v nich hrají fantasticky - lépe než kdy předtím. Dalo by se čekat, že se ve svém věku bude už filmem jen a jen bavit a točit nenáročné oddychovky (Dobrý ročník), ale není tomu tak. Scott jde tvrdě po úspěchu, filmem je stále nadšen jako dřív. A díky tomuto duchu dokázal natočit tak strhující a intenzivní dílo, jakým je Americký gangster. Herecky fantastické (Washington famózní), vizuálně brilantní (kamerové nájezdy, střih) a po stránce výpravy a komplexního zobrazení 70. let amerického velkoměsta v podstatě nepřekonatelné. Není to lepší film než Mafiáni (pomalejší tempo), ale v současné době sraček ve stoce je to čistá, kulervoucí a hrdá náplast na kinematografii komerčního Hollywoodu._______________Po druhé a třetí projekci jedna z nejlepších gangsterek vůbec. Lepší, kompaktnější a s větším srdcem než Mafiáni. Brolin je borec a Washington rovněž.