darkrobyk

Poměrně nevyvážený příběh sleduje osud dvou dívek, které se nastěhují do nového bytu. Zatímco Addie má přítele Grega, tak Noelle se seznámí se záhadnou dívkou, co pátrá po osudu a záhadné smrti kontroverzního boháče Jeffreye Epsteine, odsouzeného za sexuální delikty. A aby to bylo tajemnější, přijde na řadu černá magie. Temné síly vstoupí do Addie, Noelle s neznámou kamarádkou dostanou varování, že Addie je už ztracená, avšak ony se mohou zachránit. Počáteční konverzačka se změní v boj o život a popravdě poslední čtvrtina, plná krve, je nejlepší. Hlavní aktérky neoplývají ani krásou ani vnadami, což dělá snímek civilnější. Dojde na řadu konspirací a britská královská rodina je rozsekána na cucky (obrazně). Škoda levného televizního vizuálu a celkově slabší formální stránky. Krvavé účtování bylo fajn.

Hororový veterán S. Gordon pojal příběh jako kombinaci klasické povídky s životem slavného spisovatele a básníka. Do hlavní role Edgara Allana Poa obsadil Jeffreye Combse, s nímž v minulosti několikrát spolupracoval, jeho žena má jméno skutečné sestřenice a Poovy manželky Virginie a kocour se i v povídce jmenuje Pluto. V první rovině sledujeme truchlivý osud spisovatele, jenž se propadá do alkoholického bahna, ve druhé pak povídkový příběh vrcholící násilím a odhalením, na němž má podíl právě černý kocour. Combs je naprosto věrohodný, dojde na chrlení krve, požár i tragický konec. Ten skutečný je ale přeci jen trochu jiný. Více film ocení příznivci E. A. Poa.

Temný snímek s dlouhým pomalým rozjezdem předkládá drama tří žen - dcery, matky a babičky. Trošku mi vadilo, že poslední dobou je hlavní postavou vždy nějaký outsider nejlépe ještě šikanovaný. Chápu ale, že svět není jen veselým místem, ovšem takhle z toho bude za chvilku klišé. Každopádně ačkoli jsou všechny tři ženy divné, tak nejpodivnější je matka. Zlom nastane, když se ztratí a pak se opět objeví. Babička sice ví, co se s ní stalo, jenže nedůvěřivá dcera jí odmítá naslouchat. Za chyby se ovšem tvrdě platí. Štěstí, že dcera si alespoň tu nejdůležitější radu zapamatuje. V poslední třetině nabude snímek hororových rysů a divák už ví, o co bude nutné bojovat. Irové mají ve svých legendách lesní bytosti, co se snaží vyměňovat lidem děti - v tomhle není film originální, což nevadí. Hororový našinec by však rád přitlačil na pilu, jenomže tvůrci zůstávají u komornějšího ladění a náznaků. Zklamán nejsem, na jedno podívání to dostačuje. Ty irské držky byly fakt k pohledání. Spíše pro okrajové publikum.

Nový Diabolik nepřináší nic nového, co by znalec filmu či comicsu již neviděl. A pro toho, kdo má tyhle příběhy rád, je to nakonec dobře. Příjemná je stylizace do 60. let, vizuál je perfektní a obraz křišťálově čistý a i hudba je velmi dobrá. Představitelka Evy jakoby sem přímo vpadla z comicsu. A kromě vizáže zaujímá i comicscové pózy. Diabolik je maskovaný zloděj, v podstatě italská varianta Fantomase. Používá masky, převleky a věří, že mu vše vždy vyjde. Jenže policie se snaží, a tak je mu stále na stopě od chvíle, kdy byl nečekaně zrazen. Snímek má pomalejší tempo, nejde o žádný akční nářez. Vykrádání bankovního sejfu je až mučivě dlouhé, ale pro nespěchajícího diváka to není překážka. Mainstreamový divák zvyklý na bleskové akční příběhy by se mu ale měl spíše vyhnout. Ocení kromě fanoušků Diabolika příznivci starších snímků. Já byl spokojen. 3,5*

Brazílie má sice výraznou hororovou tradici, tohle ale mezi perly její strašidelné kinematografie bohužel nepatří. Přitom by stačilo málo a mohlo jít o sympatické béčko. Ve farmářské komunitě byl kdysi zavražděn muž, jenž nesouhlasil s její činností. Po smrti se stal nebezpečným, protože touha po pomstě (nejen) ho nenechala v klidu odpočívat. Po letech se sem vrací Cindy, která zde vyrůstala. Otec ji však chtěl chránit, a tak provedl rituál a zanechal v domě talisman, jenž ji měl ochraňovat. Cindin přítel Mark ale talisman poškodí, a tím uvolní cestu k dávné pomstě. Nejen oni, ale i jejich kamarád Nathan s kamarádkou Jennifer jsou v ohrožení života. Pěkná příroda, až ke konci dojde na bouři a mlhu, i když ne v plné parádě. Dost mi to připomnělo horory 70. let především z Itálie a Španělska, jenže zde chyběly naturalistické násilí a poetika hnusu. Samozřejmě se nabízely buďto mrazivá atmosféra, nebo otevřené gore. Bohužel, nedošlo ani na jedno. Při tom variace na Jasona Voorheese se přímo nabízela. Škoda. Masky byly fakt retro, což by mi vadilo nejméně...

-Polib matku.- Úvodní díl je lehkým rozjezdem s pěkným vizuálem. Ostrov, odříznutý od pevniny, jako by se zastavil v čase. Tajemná truhla a zastupující kněz, noční můry a příchod bouře. Asi nejbizarnější byly kočky... Temnota se pomalu chystá za pootevřenými dveřmi.

Klasické americké westerny až tak nemusím, ale tohle byla paráda. Mnohem blíže to má k italským a španělským westernům 60. a 70. let a ty já zase můžu. Vizuálně krásné putování za láskou, které má přídech tragédie v momentě, kdy v jednom z flashbacků nazve Rose Jaye Romeem. Kdo by tedy čekal tradiční kovbojku, bude dozajista zklamán, jelikož tenhle nadžánrový příběh jí není. Přesto dojde na Indiány, šípy i nemilosrdnou střelbu. Jedna z působivých scén se odehraje v obchodě kdesi na vystrkově vprostřed prérie a hor. Možná bych uvítal delší zdržení v lese duchů, který nabízel tajemno, ale zase stopáž byla sympatická. Film ocení spíše menšinoví diváci. Snové, poetické a smrtící.

Setkání Spocka s rodiči dostane osudový rozměr, doktor se dozví, že Spock měl v dětství medvídka, což ho nevýslovně pobaví, a loď vezoucí sto velvyslanců planet Federace začne ohrožovat neznámé plavidlo... A jedna z mála epizod, kdy je McCoy stoprocentně na koni. A běda, kdo bude kušovat!

Do kina jsem šel s obavami, když jsem si přečetl několik zdejších komentů a viděl hodnocení. Jenže když je čtu znovu, tak vidím, že leckdo film odsuzuje a trhá v natolik obecné rovině, že by se to hodilo na spousty dalších filmů. Z konstatování  - mizerný scénář, bez nápadů, zklamání, otřesné finále - se fakticky nedozvím nic. Prázdné fráze. Jo a mnozí hned od úvodních metrů filmu věděli, jak se celý snímek bude odvíjet až do konce. A jak už to u posledních marvelovek bývá, zjistil jsem, že jsem naštěstí viděl úplně jiný film. Drama doktora, jenž trpí nevyléčitelnou nemocí, na níž se snaží nalézt lék, není samozřejmě nic originálního, jenomže v současnosti i řadu let zpět už originální příběhy nejsou. Morbius je nešťastnou postavou, která vnímá svůj pokus o léčbu jako tragické selhání, jako kletbu. A snaží se s tím něco udělat už kvůli kamarádovi, jenž mu ukázal tu pravou temnou tvář mutace. Dobře, nechlístají tu hektolitry krve, temnota je spíše tušená a Leto postrádá patřičné charisma, jenže po rozpačitém začátku dostane film spád, souboje jsou skvělé, létáním nad uhrančivým New Yorkem strčí Morbius do kapsy i Spider-Mana a vše směřuje k tragickému (ve smyslu rozuzlení, nikoliv provedení) finále. Odkaz na Murnaua, Draculu, Batmana...potěšil. A že nebyl film vtipný? No ještě aby se v upírském příběhu vtipkovalo, to tedy ne! Přirozeně bych uvítal raději gothický horor, ale i tak jsem byl spokojen. A rozhodně mi není líto těch, co šli do kina a pak dali odpad nebo hvězdičku. Třeba budou příště rozumnější a film si nechají ujít. 3,5*

Každá společnost držená násilím se nakonec rozpadne, což dějiny dokazují neustále. I zdejší, byť technicky vyspělý Řím je už za zenitem. Našinci se asi bude zdát náboženský motiv přitažený z vlasy, leč Američané to jistě vidí zcela jinak. A zatímco doktor se Spockem úpí ve vězení, kapitán si užívá s blonďatou čubkou. Ale všeho do času....