darkrobyk

Není dobré přečíst výbornou knihu ( a to Svět podle Garpa od J.Irwinga je), a pak se s přehnaným očekáváním vrhnout na film. Na rovinu uznávám, že kniha, zejména v Americe, je z větší části nefilmovatelná. Přemíra opravdu drsné brutality a velmi otevřeného sexu by takový film odsoudila k razantní cenzorské úpravě a odsunutí na periferii obskurních kin, případně rozvíjejícího se videotrhu. Ovšem režisér nedokázal vyhmátnout podstatu a kouzlo knihy. A nepomáhají ani výborní herci, jelikož mnozí se na svou roli prostě nehodí. Do očí bijící je, pro mne velmi sympatický herec, R.Williams. Může se snažit jak chce, ale s literárním Garpem nemá společného nic....oba jsou naprosto odlišnými typy. Za sebe mohu jasně říci - velké filmové zklamání. Některé knihy by se prostě točit neměly...

Kontroverzní? Jistě, nemá cenu tvrdit opak, když v řadě zemí je stále zakázaný. Zvrácenost či sociální výpověď o společnosti? Výpověď o zvrácené společnosti. Dobře rozumím tomu, že nejde o pohled na společnost totalitní ( ta je jen zástěrkou), ale soudobou. Pasolini se nikdy netajil svým levičáctvím. Dnes by se mu mohlo u nás lépe porozumět. Pokud jste zažili socialismus, je to jasné. Pokud zažíváte kapitalismus ( mám obavy, že jsme ve fázi raného kapitalismu 19.století), je to jasné rovněž. Nic nemění na tom, že socialismus byl dobou zrůdnou a zlou! Dnešní člověk má možnost svobodně cestovat, svobodně se vyjadřovat, má svobodný přístup k informacím i umění, trh je přesycen zbožím....a přeci. A přeci se tak snadno dostanete do role obětí Pasoliniho filmu. Stačí jen obyčejný střet s úředníky, nevypořádané restituce, firmy těžící z nedostatku práce v určitých místech naší země, bezmoc po záplavách, podvodné firmy, které vás dokážou připravit o vše ( cílené skupiny, např. staří lidé, se mnohdy bránit nedokážou) ...dlouhý seznam. Tady vidím jasnou paralelu. K dokonalé společnosti máme zatím hodně daleko, ba co dím, i k demokratické společnosti západního typu, jako je třeba v Německu či ve Francii ( o USA nemluvě...).

Oscarová vlkodlačí proměna bývá citována snad ve všech filmových encyklopediích. Velmi zábavné, černohumorné, prostě britské. Pobaví zejména scéna v kině, kde Davidovi radí jeho oběti, jak by měl spáchat sebevraždu. Někteří kritici odsuzují zbytečně brutální automobilový masakr, mně ale přijde do filmu vhodně zapadající. Několik zdařilých gore efektů. Pozor, kdysi jedna z našich TV odvysílala televizní verzi, kde jsou všechny vystřihané....

Hrůzostrašná pohádka pro zlobivé děti. Ačkoli se Herz viditelně inspiroval u francouzské Krásky a zvíře, konečnou výtvarnou podobu pojednal po svém...místy i naturalisticky. Temné lesy, mlha, začarovaný zámek, rozervaná dívčí hruď, démoni...vše podkresleno strašidelnou hudbou Petra Hapky ( a v protikladu romantickou ve snových scénách). Herz na rozdíl od J.Cocteaua zvíře Krásce zpočátku neukazuje, a tak stupňuje napětí - co nevidíme, může nás děsit více než viděné ( nebo naopak). A maska netvora je opravdu působivá, scéna lovu pak velmi věrohodná. A nebyl by to Herz, aby kromě celkového horrorového ladění snímku nepřidal snovou scénu s rakví...působivé!

Velmi působivá adaptace známé pohádky v režii ( napsal i scénář) umělce a básníka Jeana Cocteaua. Především šerosvitné obrazy tajemného zámku a jeho prostředí se stávají jakousi snovou procházkou světem magie. Ožívající sochy, ruce držící svícny, odestýlající se postel, kouzelné zrcadlo, starobylý krb ( je jasné, kde hledal výtvarnou inspiraci J.Herz). Svár dobra a zla, krásy a ošklivosti ( někteří lidé jsou větší netvoři, než ty, i když tak nevypadají, zvíře). Dětství věří, že jedna utržená růže může způsobit neštěstí....dětství věří a do takového světa jste zváni. Film vznikal v době, kdy se točilo v ateliérech a bylo žádoucí, aby to divák poznal. F.F.Coppola vzdal hold ateliérovým filmům ve svém Draculovi.

Když se začne kráva, která je součástí experimentu, telit, farmář netuší, že přivede na svět březí tele s pořádnými zuby. Stačí, aby jeden znetvořený plod z telete unikl, a je o zábavu postaráno. Přitom původní záměr byl tak bohulibý - rychleji rostoucí telata, co budou moci být mnohem dříve březí, než tomu je normálně. Mám rád podzim, vítr v korunách...zpívají Priessnitz... Podzim je pro horror naprosto ideální roční období. Pak ještě venkov, farma a všudypřítomná podzimní špína. Jistě, člověka napadne spousta filmů od Vetřelce, přes Věc, Mouchu, Slimáka až...a další a další. Jenže tohle mně právě nevadí, pokud příběh jen nekopíruje, ale vytvoří atmosféru tísně, nejistoty a strachu. A tumáš čerte kropáč, já to tu všechno našel. Žádné veledílo, ale příjemně ponurý filmeček do podzimních plískanic ( nebo alespoň letních bouřek).

Asi jsem při hodnocení těhle filmů poněkud shovívavější. Ale když nic moc nečekám a hle, film mě pobavil, tak hodnocení je zákonitě poněkud vyšší. Souhlasím s tronem, že anglický venkov by tomu slušel lépe, ale já mám zase slabost pro lesy....Ani mi příliš nevadila žánrová nevyhraněnost snímku, chvíli k horroru, pak zase ke komedii. Možná, kdyby zůstala zachována linie čistě horrorová, stal by se z toho průměrný ( možná i podprůměrný) zástupce svého žánru. A ta raketa zase mě dost pobavila....

Nezbývá než souhlasit s některými komentáři. O třídu výš než Hostel. Tematika je velmi podobná, jde sice o lidské orgány, výsledek je ovšem stejný - smrt. Chvílemi mi přišel film dosti napínavý a při sledování jsem přemýšlel, jak bych se asi zachoval já. Také je ovšem pravda, že brazilská džungle vypadá poněkud děsivěji, než scenérie nám známého ( a alespoň pro mě rozhodně velmi sympatického!) Slovenska. Na druhou stranu chápu amerického diváka při sledování Hostelu, pro kterého jsou naše končiny španělskou ( či bůhví jakou) vesnicí....Nejlepší pasáže tohoto survivalu se odehrávají v podvodních jeskyních. S gore se šetří, ale dojde na oko, vyjímaní orgánů i použití šípu pod vodou. Film lze chápat, jako řadu podobných, coby instruktážní, jak se nechovat v cizí zemi, páč zdejší postavy jsou jako slon v porcelánu.

S časovým odstupem musím uznat, že v rámci filmové hrdinské fantasy se jedná o výjimečný snímek. Svět R.E.Howarda není snadno převoditelný na filmové plátno. To, co funguje v textu, často selhává v obraze. A Howard je velice dobrý a poutavý vypravěč, který dokáže svým příběhům dát nejen napětí, mystiku a tajemno, ale díky nespoutané fantazii umí barvitě vylíčit jak rozsáhlé džungle a zapomenuté chrámy, tak mizející města a krajiny temných kněží, démonů a bytostí z největších hlubin země a dávných věků. Naprosto úchvatné jsou pro mne dvě scény - úvodní s vypleněním vesnice ( příjezd válečníků lesem v dobrovodu famózní hymnické hudby Basila Poledourise) a zabitím Conanovy matky, a pak scéna palácových orgií s rovněž úžasným hudebním doprovodem. O herectví A.Schwarzenneggera nemá cenu se z rozepisovat, jelikož hercem prostě není. Jak napsala dobová kritika - střídá dva výrazy tváře - naštvaný a zkřiveně radostný, na tuhle roli se ovšem hodí skvěle. Naopak mrazivé herectví J.E.Jonese ( Thulsa) je omračující a bezchybné. Jednomu se chce věřit, že dokáže opravdu vraždit pohledem...

Příběh natolik známý, že asi nemá cenu se o něm blíže rozepisovat. Pro mě vynikající sci-fi akce, modelový film pro celou řadu napodobitelů. Džungle je vynikajícím, tajemným a nebezpečným prostředím, zcela srovnatelným s krajinou cizí planety či rozsáhlými prostory Nostromo. Na žádné velké povídání není čas. Zběsilý úprk pralesem nabírá na obrátkách a krátké chvilky oddechu jsou vpodstatě čekáním na blížící se smrt. Predátor je děsivý, bez masky i s ní ( s ní je děsivější). Film odstartoval sérii comicsů v nakladatelství Dark Horse, kde se postupně predátor dostává do střetu s vetřelci, terminátorem, Robocopem, ale třeba i Batmanem.