darkrobyk

Co ještě nového dnes napsat k filmové klasice Psycho. Hitchcock přišel s nečekaným zvratem, kdy velmi brzy zúčtoval s hlavní hrdinkou. O scéně ve sprše snad nemá cenu ani psát, je už tolikrát zparodovaná, že by ty filmy snad ani člověk nespočítal. Mně osobně se líbilo zajímavé tajemno včetně temného postgotického domu, který zde nahrazuje do určité míry hrad z černých románů, a bezedného močálu. A pak samozřejmě několik lekaček zvedne diváka zaručeně ze židle. Psychologická studie šílenství si nakonec vyžádala několik pokračování s prudce klesající kvalitou.

Film nemoralizuje, jen dokumentární formou předkládá a nechává na divákovi - kdo je vinen? Rodina, školství, společnost... Nejspíše od každého něco. Plné hodnocení dávám zejména proto, že o šikaně je nutné hovořit stále. Lhostejnost mnohých k lidskému zlu obecně je děsivá... Neděje-li se mně, pak se nestarám. Tenhle film není jen o školství, ale o společnosti jako takové. Alegorie zla a touhy ponižovat. A pokud vyústění celé tragédie nechá někoho chladným, pak lhostejnost zasáhla i jeho. Pro mne jedna z nejsilnějších scén : ,,Zastřelil jsem holku z osmé třídy..."

Ve vztahu k Bohu jsem poněkud rozpolcený, pořád to nemám zcela vyjasněný. Snad proto mě literární předloha přímo nadchla. A nezklamal mě ani film s vynikajícím W. Dafoem. Jelikož nejsem tedy ortodoxní věřící, dost dobře nechápu celý křesťanský humbuk kolem knihy (kterou dal Vatikán na index) i filmu (ČT ho kdysi odvysílala, měla zakoupená práva na dvojí vysílání, leč pod tlakem ze strany církve od opakování upustila). Snová scéna, která je oním posledním pokušením, která má Kristovi otevřít oči, kdy se má rozhodnout, je právě onou zkouškou poslední. Nu, většina věřících zřejmě onu symboliku nepochopila. A ještě mě potěšil D. Bowie v malé roli....

Kdepak se asi utopily vynaložené miliony? Jelikož film vznikl po LOTRovi, snadno jej lze obvinit z kopírování. Ale to už tak chodí, LOTR vytvořil jakousi vizuální formu pro fantasy, kterou budou mnozí využívat. Kdyby fungoval příběh, pak by mi to nevadilo. Jestliže kniha má průměrný, ale vcelku čtivý příběh, pak film je na tom daleko hůř. Některá scéna občas zajiskří, ale pohromadě film nedrží. Chybí napětí, strach, šokující zvraty a pořádná řež ( pak by to ovšem nebylo pro děti). A ke všemu nesympatický E.Speleers, který neumí, ale opravdu neumí hrát....

Kobylky se zde dají rozdělit do dvou skupin: ultralevné z domácího PC a otřesní gumáci nejspíše z Číny. Bohulibé pokusy, jak vytvořit z býložravých sarančat masožravé, aby tato hubila škůdce kulturních plodin, se bohužel zvrhnou. Sarančata v pokusném skleníku odvedou požadovanou práci. Když se jim však podaří uniknout, za oběť jim padne vše živé, na co narazí, tedy i lidé. Nastává boj, kdy vědci i armáda s hrůzou zjišťují, že vůči všem pesticidům a jedovatým látkám vůbec jsou sarančata rezistentní. Zbývá jediná možnost... Jako u podobných filmů i zde jde spíše o úsměvné kostrbaté dobrodružství, kdy závěrečné řešení by asi nefungovalo. Sarančata opět přesně ví, koho zlikvidovat. Zatímco jiným se na skle automobilu rozmáznout jako padající lejna, jinému sklo bez problémů prorazí a sežerou ho. Kromě chatrného scénáře a mizerných hereckých výkonů, byť se zde pár dobrých herců najde, bijí do očí laciné efekty. Nejen kobylky, ale i pixelové vrtulníky či výbuchy a plameny vzbuzují trpký úsměv. Mrtvol ohlodaných na kost se ale najde dost, a tak 1,5* zaokrouhlím nahoru.

Strašidelný příběh v osobitém pojetí J.Herze a s atmosféru dokreslující hudbou P.Hapky. Děsivý dekadentní ples nemrtvých je opravdu jak z jiného světa. Nádherná a majestátní síň času, démonický J.Kukura a též J.Herz. Nevím jak na DVD, ale verze uváděná v TV má vystřiženou scénu vytržení srdce ze šaškova těla. Vedle rozpadajícího se astrologa nejděsivější scéna...Společně s daleko lepší Pannou a netvorem jde o nejpůsobivější Herzovu pohádku. dodatek: verze na DVD má tuto scénu rovněž vystřiženou.

Sejdeme se na hřbitově...

Dozvuky českých komedií 60. let nalezneme v opravdu vtipné a pro někoho možná trochu zamotané sci-fi. Tři časové roviny se navzájem prolínají a vytváří tak kolotoč absurdního humoru. ,,Teď musím zastřelit sebe z minulosti, páč sotva uživím z jednoho platu sebe a ještě abych byl dvakrát..." Film začíná v nejmenovaném městě (podobně jako Agent W4C) a spěje k oblíbenému masakru - byť jen pěti lidí včetně prodavačky květin( ve Čtyřech vraždách to byla plná podzemní garáž a v Agentovi dokonce 200 mrtvol v bazénu). Ten okomentuje hl.hrdina: Naštěstí se nestalo nic horšího, zítra budou čilí jako rybičky...co zítra, ještě dnes! T.Pištěk si posteskl, že tu krásnou vodíkovou pumu, co pro ně vyrobil, místo aby ve filmu smontovali, hodili ji i s kufříkem do vody. Zato Hitlerův bunkr, kde je vše do puntíku historicky přesně, naštěstí ve filmu ponechali.

Poetický úsměvný příběh s jemným erotickým jiskřením, jak to umí snad jen J.Menzel. Zasazen do nádherného barevného hávu podzimní přírody, která jako by evokovala odchod starých časů...nechšť! Spekulace! J.Menzel se nechal slyšet, že se mělo natáčet v létě, jenže se to nějak zvrtlo, a tudíž se započalo s natáčením na podzim. Ještě si posteskl, jaká byla zima a že měl tepláky a přes to čtyři svetry. A chudáci herci hráli v těch letních kostýmech a J.Abrhám se koupal v ledovém rybníce chudák. Pak věřte filmařům, že vám předkládají/nepředkládají symboly a jinotaje a tak. Milý film.

Knižní předloha je velmi drsná. Anglická animovaná verze je o trochu jemnější, ale pořád názorně ukazuje bestialitu komunistické společnosti. Ovšem tohle? Dvě hvězdičky za zvířátka, ale poselství žádné. Po tomhle filmu bych se komunismu rozhodně nebál....