darkrobyk

Jednička mi přišla temnější, což nejspíš způsobil labyrint chodeb s rozličnými pastmi a překvapeními. Ovšem na pořádnou řežbu, které se zúčastní stovky ( tisíce) vetřelců a predátorů budeme muset čekat i nadále ( nikoliv v comicsu, tam jsou už stvořené úžasně apokalyptické příběhy). Jako plus byla návštěva domovské planety predátorů, ale jen velmi krátká. A dalším zajímavým bonusem je kříženec obou monster, kterého napověděla jednička. Škoda, že potenciál armády nebyl využit dostatečně. To vojáci ve Vetřelcích se předvedli v lepším světle.

Jedna věc mi nejde na rozum. Dark Horse vyprodukovalo už pěknou řádku comicsových příběhů ze světa vetřelců a predátorů, z nichž si mnohé o natočení doslova říkají! ( což je bohužel možné říci i o dalších comicsech konkurenčních vydavatelsví se Supermanem v čele) Andersonův film připomíná ze všeho nejvíce počítačovou hru. A ty, jak známo, doslovně převedené na filmový pás nefungují. Přesto se mi honičky v pyramidě nakonec zalíbily a některé scény připomněly staré dobré časy. Velmi fajnová je královna i scéna oplodnění nebohých obětí...

O něco slabší, ale pořád velice dobré. Labyrint velkoměsta nemá sice ona tajuplná a strašidelná zákoutí, ale pro našince je džunglí dostatečnou. Až po letech, kdy se objevila celá řada spíše nepovedených klonů, se ukazuje, že pokračování o lovcích z vesmíru je vcelku povedené. Stáhnuté mrtvoly mají podobný účinek jako v jedničce ( byť pod nimi tentokráte neleží kopice vnitřností). Chvílemi normální akčňák, chvílemi temný horror s přesahem do sci-fi, kterému vévodí jedna z nejpopulárnějších postav žánru.

Rozkošná parodie na Star Wars, Vetřelce či Star Trek. Osobně se mi vždy nejvíce líbila proměna kosmické lodi v obří uklízečku s vysavačem....A mezi nezapomenutelné scény patří určitě i výstup herce Johna Hurta, z kterého -se slovy: už zas! - znovu vyleze vetřelec. Některé vtipy a situace jsou dětinské, ale jako celek mne pobavily. A při prvním sledování na sklonku 80.let mne zaujala i dobrá úroveň řady trikových efektů.

Není dobré přečíst výbornou knihu ( a to Svět podle Garpa od J.Irwinga je), a pak se s přehnaným očekáváním vrhnout na film. Na rovinu uznávám, že kniha, zejména v Americe, je z větší části nefilmovatelná. Přemíra opravdu drsné brutality a velmi otevřeného sexu by takový film odsoudila k razantní cenzorské úpravě a odsunutí na periferii obskurních kin, případně rozvíjejícího se videotrhu. Ovšem režisér nedokázal vyhmátnout podstatu a kouzlo knihy. A nepomáhají ani výborní herci, jelikož mnozí se na svou roli prostě nehodí. Do očí bijící je, pro mne velmi sympatický herec, R.Williams. Může se snažit jak chce, ale s literárním Garpem nemá společného nic....oba jsou naprosto odlišnými typy. Za sebe mohu jasně říci - velké filmové zklamání. Některé knihy by se prostě točit neměly...

Kontroverzní? Jistě, nemá cenu tvrdit opak, když v řadě zemí je stále zakázaný. Zvrácenost či sociální výpověď o společnosti? Výpověď o zvrácené společnosti. Dobře rozumím tomu, že nejde o pohled na společnost totalitní ( ta je jen zástěrkou), ale soudobou. Pasolini se nikdy netajil svým levičáctvím. Dnes by se mu mohlo u nás lépe porozumět. Pokud jste zažili socialismus, je to jasné. Pokud zažíváte kapitalismus ( mám obavy, že jsme ve fázi raného kapitalismu 19.století), je to jasné rovněž. Nic nemění na tom, že socialismus byl dobou zrůdnou a zlou! Dnešní člověk má možnost svobodně cestovat, svobodně se vyjadřovat, má svobodný přístup k informacím i umění, trh je přesycen zbožím....a přeci. A přeci se tak snadno dostanete do role obětí Pasoliniho filmu. Stačí jen obyčejný střet s úředníky, nevypořádané restituce, firmy těžící z nedostatku práce v určitých místech naší země, bezmoc po záplavách, podvodné firmy, které vás dokážou připravit o vše ( cílené skupiny, např. staří lidé, se mnohdy bránit nedokážou) ...dlouhý seznam. Tady vidím jasnou paralelu. K dokonalé společnosti máme zatím hodně daleko, ba co dím, i k demokratické společnosti západního typu, jako je třeba v Německu či ve Francii ( o USA nemluvě...).

Oscarová vlkodlačí proměna bývá citována snad ve všech filmových encyklopediích. Velmi zábavné, černohumorné, prostě britské. Pobaví zejména scéna v kině, kde Davidovi radí jeho oběti, jak by měl spáchat sebevraždu. Někteří kritici odsuzují zbytečně brutální automobilový masakr, mně ale přijde do filmu vhodně zapadající. Několik zdařilých gore efektů. Pozor, kdysi jedna z našich TV odvysílala televizní verzi, kde jsou všechny vystřihané....

Hrůzostrašná pohádka pro zlobivé děti. Ačkoli se Herz viditelně inspiroval u francouzské Krásky a zvíře, konečnou výtvarnou podobu pojednal po svém...místy i naturalisticky. Temné lesy, mlha, začarovaný zámek, rozervaná dívčí hruď, démoni...vše podkresleno strašidelnou hudbou Petra Hapky ( a v protikladu romantickou ve snových scénách). Herz na rozdíl od J.Cocteaua zvíře Krásce zpočátku neukazuje, a tak stupňuje napětí - co nevidíme, může nás děsit více než viděné ( nebo naopak). A maska netvora je opravdu působivá, scéna lovu pak velmi věrohodná. A nebyl by to Herz, aby kromě celkového horrorového ladění snímku nepřidal snovou scénu s rakví...působivé!

Velmi působivá adaptace známé pohádky v režii ( napsal i scénář) umělce a básníka Jeana Cocteaua. Především šerosvitné obrazy tajemného zámku a jeho prostředí se stávají jakousi snovou procházkou světem magie. Ožívající sochy, ruce držící svícny, odestýlající se postel, kouzelné zrcadlo, starobylý krb ( je jasné, kde hledal výtvarnou inspiraci J.Herz). Svár dobra a zla, krásy a ošklivosti ( někteří lidé jsou větší netvoři, než ty, i když tak nevypadají, zvíře). Dětství věří, že jedna utržená růže může způsobit neštěstí....dětství věří a do takového světa jste zváni. Film vznikal v době, kdy se točilo v ateliérech a bylo žádoucí, aby to divák poznal. F.F.Coppola vzdal hold ateliérovým filmům ve svém Draculovi.

Když se začne kráva, která je součástí experimentu, telit, farmář netuší, že přivede na svět březí tele s pořádnými zuby. Stačí, aby jeden znetvořený plod z telete unikl, a je o zábavu postaráno. Přitom původní záměr byl tak bohulibý - rychleji rostoucí telata, co budou moci být mnohem dříve březí, než tomu je normálně. Mám rád podzim, vítr v korunách...zpívají Priessnitz... Podzim je pro horror naprosto ideální roční období. Pak ještě venkov, farma a všudypřítomná podzimní špína. Jistě, člověka napadne spousta filmů od Vetřelce, přes Věc, Mouchu, Slimáka až...a další a další. Jenže tohle mně právě nevadí, pokud příběh jen nekopíruje, ale vytvoří atmosféru tísně, nejistoty a strachu. A tumáš čerte kropáč, já to tu všechno našel. Žádné veledílo, ale příjemně ponurý filmeček do podzimních plískanic ( nebo alespoň letních bouřek).