Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Horor
  • Akčný

Recenzie (758)

plagát

Across the Universe (2007) 

Musím říct, že jsem k tomu přistupovala obezřetně jako pejsek k somálské vesnici, nakonec jsem si řekla- proč, ne, dvě hoďky s písničkama Brouků, to nemůže uškodit, a taky jsem se po většinu doby kývala do rytmu, takže dobré, ale... na rozdíl od Mamma mia!, jehož nejzapeklitější zápletkou bylo "kdo je otec nevěsty", Across the universe tam zaplétá válku ve Vietnamu, demonstrace, prostě citově to vydírá (aspoň mě se pokoušelo..). Jak už tady ale bylo nesčetněkrát zmíněno, hodnocení nemůže nikdy skončit pod tři hvězdy (aspoň u těch neobjektivně objektivních), protože... to jsou Beatles sakra! :-) A při songu All my loving se tak pěkně pracuje, to byste nevěřili.. ;-)

plagát

V zajatí démonov (2013) 

Horor začal kupodivu ještě před promítáním. Slečna za pokladnou na mě vykulila oči a hlasem kůzlátka před porážkou se zeptala: "jednu vstupenku? Vy jdete sama? A NEBUDETE SE BÁT? Zatvářila jsem se co nejdrsněji a odvětila jsem: "víte, proto jsem tu šla." A takto povzbuzena kráčím temným tunelem vstříc svému osudu... Teoreticky bych mohla překopírovat komentář liskama a bylo by to vystihující. Ale pokusím se to přece jenom trochu shrnout. Velmi oceňuji čas odehrávání děje- na prahu sedmdesátých let, tzn. žádný internet, žádné mobily, nic. Další, co mě zaujalo, byla tleskaná schovka, řekla jsem si, že to není špatný nápad, ale postupem děje jsem poopravila názor... Jinak všechno šlape jak má, herci jsou skvostní, příběh taky, atmosféra skvěle padnoucí... Takže se plácám po rameni, mám splněno a teď... možná zhasnu světla v celém bytě, která jsem rozsvítila po příchodu z kina... (vzkaz pro mého guru- Běž. Do kina. Nečekej. :-)

plagát

Zelené království (1959) 

Krásná dramatická pohádka, zhlédnuta v anglickém znění (ale od jisté doby a po jistých zkušenostech díky ó velký filmový bože za angličtinu, jsou i horší..), na svou bídu se musím pochválit, že jsem rozuměla celkem dobře. Dějová linka je přímočará, mladík se vypraví hledat něco, a najde něco jiného... Pokud by to něco jiného nebyla Audrey, kdoví, jestli bych si s tímto snímkem dala tu práci, ale takto jsem ráda, protože se okamžitě přenesete do jiného času, místa, pomaličku se do děje zakousnete a najednou zjistíte, že jste vtaženi... Na konci se mi opět samovolně orosily oči, už to začíná být poněkud trapné, ale co naplat, pro mě čisté 4*.

plagát

Stokerovci (2013) 

Něco tu je hodně špatně. Celý film se snažím přijít na to co a už to je palec dolů (když máte čas během sledování myslet na takové věci, je fakt něco zle). Asi to bude ten nesoulad Mia - Nicole - Matthew... Všichni sami o sobě jsou dobří, Mia řekla bych až jedinečná, ale tady, na jednom place, se tlučou jak vorvani vyplavení na břeh... Mlátí kolem sebe a nepomáhá jim ani skvělý soundtrack (na hudbu se zaměřuji vždycky, ať chci anebo ne), uhrančivý song Summer Wine nebo úchvatný klavírní duet.. Ale copak můžu dát jen dvě hvězdičky kvůli hudbě? Četla jsem poměrně dost komentářů na to, abych pochopila, že tohle bude jeden z těch snímků, které mají buď odpůrce, nebo skalní příznivce, nic mezitím. Už jen hodnocení mých oblíbených je jak škála hodnocení zde- od odpadu po plných pět*, no nic, dvě* za hudbu :-).

plagát

Usmievavá tvár (1957) 

Další příběh o Popelce (prodavačce v knihkupectví), ze které se vyloupne princezna (modelka), s Audrey v hlavní roli to moc práce nedá, co si budeme nalhávat. Krev mi ale ztuhla v žilách hned na začátku, když ta "příšerná" šéfka zvolala- ty knížky jsou všechny stejné, rozházejte je. Byla jsem stejně zoufalá jako Audrey... Rozházet knížky! :-) No ale pak už tam pořád řádí fotograf Fred Astaire, potom Paříž sama o sobě (asi každého hned napadne, že by se tam měl vypravit) a v neposlední řadě umělecké scény "teď jste Anna Karenina, jste smutná, milenec vás políbil naposledy, už ho neuvidíte." "teď je jaro, jste zamilovaná." "Jste nevěsta, ženich už vás čeká v kostele, je to váš nejšťastnější den". "chytáte ryby, tvařte se profesionálně!" Možná se to nevyrovná My Fair Lady, ale písničky a především ústřední dvojice potěší. A empatikalismus rules :-)), někdo se vcítil do vás, teď se vciťte vy do něj a setkáte se v představě jednoho z vás...

plagát

Nicolas Le Floch (2008) (seriál) 

Co může být lepšího než detektivka? Historická detektivka, z prostředí plného intrik, politických machinací a napudrovaných paruk... Hlavní hrdina je (jako mnoho jeho kolegů detektivů) nadšeným průkopníkem všeho nového, zkouší na svou dobu neortodoxní metody a mimoto se umí těšit z radostí života... Nechybí mu odvaha a hbitý kord, ale v některých nepříjemných situacích by se těžko obešel bez své tlupy malých otrhaných informátorů a špiclů. Hned první díl této série mě zaujal docela morbidní vraždou, kterou musí policejní důstojník vyšetřit, i když se mu do cesty staví všechny možné překážky, v neposlední řadě i to, že je vyšetřování (z vyšší moci) pozastaveno úplně. Ale co by to byl za detektiva, kdyby se tím nechal zastavit? Ne ne, ten se jen tak nedá, důkazem je i to, že úsměv neztrácí ani nad mrtvolou, klidně se zapře rukama o stůl, na kterém leží ono tělo a klidně rozpráví se svými spolupracovníky. Jsem zvědavá, co přinesou další díly, prozatím oficiálně nehodnotím (pro mě 4*).

plagát

Mama (2013) 

Asi všude platí, že čím méně v hororu z té "strašidelné věci" vidíte, tím lépe, protože si zbytek dotváříte ve své fantazii... Proto je většina Mamy na pomezí 4 a 5*, všechno pracuje jak má, malou Victorii byste si adoptovali, Lily od sebe drželi minimálně na 20 metrů (kdyby to šlo), tak je děsivá... Pak se to trošku pokazí v tom smyslu, že vynikajícímu hororu, kterému v průběhu svítí většinou oněch pět stár, začíná docházet dech, zakucká se a jako by dohasne v pohádku pro zlobivé děti. Ale i tak je to příjemně hororovo-thrillerová záležitost za slušné 4*, s vyzdvihnutím Jessicy Chastain - ve scéně, kdy donese promrzlou Lily ze zahrady do domu, je fakt dobrá. (Mimochodem, pro film nedůležité, ale už jsem se KONEČNĚ naučila nadechnout před tím baf efektem, takže pak nepřipomínám astmatika ve čtvrtém patře... ;-)

plagát

Amélia z Montmartru (2001) 

Na Amelii jsem si celkem dlouho počkala (nevím, proč někdy tvrdošíjně uhýbám před některými filmy), ale tím víc jsem byla odměněna a přemýšlím, jak přeskládat svoji topku... Celé je to tak prosté, až je to geniální, vezměte si třeba takové nevinné polití kávou.. Audrey Tautou se pro tuto roli narodila, člověk se do ní dokáže úplně vcítit- vymyslí bezvadnou cestu tvořenou z šipek a pak jí samozřejmě přijde příliš banální, aby k dotyčnému přišla a řekla "tak to jsem já, ahoj", ne, takhle to přece nejde.. Amelie ovlivní spoustu životů, potěší lidi kolem sebe, probudí dávno ztracenou naději. Celým příběhem vás doprovází úchvatná hudba, která vás zahřeje u srdce a vhrkne vám slzy do očí, pro mě za 5*.

plagát

Cyril a Metod - Apoštoli Slovanov (2013) (seriál) 

Po prvním dílu nebudu hodnotit, to bych byla fakt ukvapená, navíc moje dojmy jsou zatím rozpolcené... Za Česko jsem ráda, že se točí snímky, které nám mají pomoct zorientovat se v našich dějinách, protože přiznejme se, ne všichni jsme tehdy v dějáku dávali pozor ;-). Asi každý by ze sebe vyplodil rok 863, když se ho někdo zeptá na příchod soluňských bratří na Velkou Moravu... ale co dál? Za sebe doznávám, že už jsem spoustu věcí vypustila z hlavy, takže si je ráda připomenu a to, že film balancuje mezi naučným a historicko-dramatickým snímkem, nebudu pitvat. Rozhodně bych se ale ohradila přirovnávat toto k paskvilu jménem Kněžna Libuše, který jsem si z jakési mladické nerozvážnosti onehdá pustila.. To si tento seriál, byť viděn zatím jen jeden díl, rozhodně nezaslouží.

plagát

Smutky slečny Austenové (2008) (TV film) 

Na televizní film moc slušné... Někdo tu lamentuje, že Janin život není tak strhující jako její romány... ale lidi, buďto nevíte, co si představit pod pojmem strhující, a nebo podceňujete její fantazii. Jak správně citovala HollyW "Jediný způsob, jak získat muže jako je pan Darcy, je vymyslet si ho." tečka. Jane má spoustu sourozenců, málo peněz, nechce se vdávat jen proto, že to je běžné, nebo dokonce nezbytné pro každou ženu její doby... Dokázala to, že ještě po tolika letech vyvolává úsměv, probouzí sny, těch filmů a nových verzí, které stále vznikají jak o ní, tak o jejích dílech.. Nepodařilo se jí vzít si svoji lásku, všechny ostatní odmítla, zemřela v dvaačtyřiceti letech... Pokud tohle není strhující, tak... se jděte dívat na něco více strhujícího, takový Titanic by se vám mohl líbit ;-)