Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Horor
  • Akčný

Recenzie (758)

plagát

Star Trek: Do temnoty (2013) 

Nebude lehké okomentovat nový Star Trek, přestože spokojenost se usídlila na tom nejvyšším možném bodě. Musím totiž v sobě krotit a nejlépe udržet v izolaci svoji, jak to říct slušně, cumberbitchidní podstatu... Jelikož jsem předešlý díl viděla před týdnem, mám vše v živé paměti a vychutnávala jsem si pokračování "přátelského" vztahu Kirk - Spock, úžasné hlášky, kterými se častovali a ostatek posádky je nádherně doplňoval (Kostra, Scotty, Chekov). Za všechny bych asi vyzdvihla Simona Pegga, který byl jako vždy skvělý, a hádající se lingvistku Zoe Saldanu, jejíž postava přinutila Spocka vyjadřovat tolik zakázané emoce. Abych nezapomněla na děj, tak jedním slovem předvídatelný, ale to zde není na škodu, protože si užíváte všechny ty postavy, vychytávky, souboje a já-nevím-co natolik, že k malému zadrhnutí dojde až 10 minut před koncem a to se ve všem tom ostatním precizním toku ztratí... Well... little bit of Benedict... Vidět ho na plátně bylo velkolepé. Takhle by to nedokázal zahrát nikdo jiný, byl to padouch par excellence a každá scéna s ním byl umělecký zážitek. Na začátku toho všeho jsem na nový Star Trek chtěla jít jen kvůli němu, ale ve výsledku musím přiznat, že jsem díky tomu viděla dva Star Treky, ze kterých mám víc než jen dobrý pocit a polechtanou bránici.

plagát

Firemný masaker: Hrôza v Maďarsku (2006) 

V Maďarsku nejsou medvědi. Tedy za předpokladu, že jsme v Maďarsku.. V Rumunsku medvědi jsou. Dodržují medvědi hraniční pásmo? Tahle parta lidí si vyjela na teambuildingový víkend na chatu ve Východní Evropě (hmm, oblíbená lokalita), ale budou mít "zajímavější" zábavu než paintball... Která z konspiračních teorií o osamělé chatě bude ta pravá? Nápověda- ta o sexy sestřičkách starajících se o staříky... to nebude :-). A možná bude nejlepší se hned na začátku nadopovat houbičkami, abyste ten výlet přečkali v dobré náladě.. a nebo taky ne. Mám už docela talent určit, kdo z adeptů bude přeživší, každopádně pár překvapení bylo a hlavně... vedoucí zájezdu by neměl na ty "partyzány" brát střelu země-vzduch, jak to asi tak může skončit. V žánru horor/komedie pomalu začínám nalézat zalíbení, asi bych se měla k tomu chocholouškovi objednat.. do východní Evropy to totiž nemám tak daleko :-). Mile mě potěšili známí herci, nechci spoilerovat, ale Toby Stephens ve svém konci fakt mrkal na drát.. Hláška numero uno: mina crm- parťák každé čety...

plagát

Zrození naděje (2009) 

Příběh o Gilraen a Arathornovi, synu Aradora, v dobách, kdy temnota v Dol Gulduru rostla a skřeti se rozlézali jako mor na sever, aby pobili všechny Dúnadany, kterých bylo stále méně a méně. Na rozkaz Saurona, který se bál Isildurova dědice. Nadějí všech lidí se tak stalo dítě Gilraen a Arathorna, Aragorn. Další skládanka Tolkienova díla, natočená stejně dobře jako Lov na Gluma. V bitkách je sice znát malá četnost bojovníků na obou stranách, ale nebuďme rýpalové. Setřeme slzu a nechme znovu zaznít Arathornova slova (jeho schopnost projevu Aragorn očividně podědil): "Muži Západu, Stín se rozšiřuje a jeho krutá pěst se po nás vždy natahovala. Ale my... My nesmíme ztratit naději. Přijde doba, kdy Dúnadané znovu získají svou sílu a vyženou zlo z těchto zemí jednou pro vždy. Ale do té doby je naší povinností bránit náš lid za každou cenu. Takže... Povstaňte, Dúnadané! Pamatujte, kdo jste! Ať před námi naši nepřátelé znovu prchají! A ať se žádný skřet nedostane ven z toho lesa živý!"

plagát

Janíčko a Marienka: Lovci čarodejníc (2013) 

Trochu se bojím rozepisovat, protože pak bych se taky ve výčtu chyb, nedostatků a slátanin mohla tak rozjet, že bych zabrala celou stranu… Ve výsledku mě zachránilo to, že jsem do Jendy a Mařky šla s tak malým očekáváním, že by se vešlo do náprstku (díky za varování, ty-víš-kdo ;-). Jedna hvězda je za Gemmu Arterton, druhá za Jeremyho Rennera, snad nebudou chtít jít do dvojky (míněn druhý díl) , ať si tam v koženém oblečku skáče a střílí zase někdo jiný... K ději samotnému- prvních šest minut bylo nejlepších, i když perníková chaloupka nevypadala úplně nejjedleji. To, že tam nebylo ono známé „ukaž mi, jak se na lopatě sedí“ vůbec nevadilo. Zbytek….. už radši budu končit. Jeníčku! Mařenko! Hynku! Viléme! Jarmilo!

plagát

Insidious (2010) 

Insidious… zákeřný to horor… Během jehož sledování moje srdce málem přestalo vykonávat svoji činnost a postupem času jsem se lekala, čeho se dalo. Po zhlédnutí jsem si dokonce říkala „A na co dnes chodit spát, vždyť je krásná bouřková noc, uvařím si kafíčko a budu tu sedět až do rozednění…“ Nakonec jsem šla spát, ale s myšlenkami dosti chmurnými. No jo, tak to dopadá, když koukám jen na béčkové horory, popř. mix horor/komedie… A pak se podívám na něco takového ! Samozřejmě jsem si všimla, že ne všichni „mí pappenheimští“ hodnotí stejně, dokonce padají výrazy jako „nuda“! Ale co, názory jsou od toho, aby se různily.. K ději samotnému, trochu se mi příčilo, že tou loutkou v astrálním světě byl malý chlapec, ale asi by to nemělo ten wow efekt, kdyby do spánku upadl třeba ten manžel. Rose Byrne jako milující matka je moc fajn, prožila jsem to s ní všechno a možná.. možná se fakt podívám na chystané pokračování…

plagát

Star Trek (2009) 

Je smutné, že budoucnost lidstva může spasit jen namachrovaný frajírek bez špetky disciplíny? Není. Ale vezměme to od začátku... Na Star Trek jsem se konečně podívala, protože se chystám do kina na jeho pokračování Do temnoty, a tak by bylo záhodno vědět, do čeho to vlastně jdu... A je pravda, že po většinu času jsem byla nadšená (byť hned na začátku ze mě filmaři ždímali emoce snad po litrech, až jsem litovala, že nejsem z rasy Vulkánců), s objevením další známé tváře jsem upadala do extáze: Karl Urban, Simon Pegg, Anton Yelchin a hlavní záporák Eric Bana jako Nero, namaskovaný tak, že jsem ho nemohla poznat.. K vyváženému ději nemám celkem co namítnout, byla jsem ráda, že mám nasledovaného Červeného trpaslíka, abych se neztrácela v těch časových kontinuích (vtip). Vrátím se tedy k již zmíněnému hrdinovi "troublemejkrovi", nebo lépeji řečeno k ústřední dvojce, protože na nich to všechno visí. Chrise Pinea tímto beru na milost, přestože to je kluk jak cumel až moc, nicméně tímto počinem dokázal, že v něm něco dříme. Co mě ale uchvátilo daleko více, byly uši jeho zprvu nepřítele Spocka (Zachary Quinto), nádhera.. No a když to klucí dají dohromady, tak je z toho intergalaktická zábava na pět. Tedy, za pět* :-)

plagát

Lov na Gluma (2009) 

Takových "mininávštěv" do Středozemě bych uvítala více. Bylo to čistě glumoidní. Přesvědčivé. Prostě miláškovské. Až na souboj Aragorna s tlupou skřetů, kdy jsem si říkala "jó? Až tak?" to nemělo chybu. Glum v pytli je prostě famózní...

plagát

Čakaj, kým sa zotmie (1967) 

Je zajímavé, že přestože v dnešní době vznikají filmy jako na běžícím páse, týden po zhlédnutí už nevíte, o co šlo.. a pak jsou tu filmy, natočené v době, kdy vaši rodiče chodili nadšeně do pionýra a na takové filmy vzpomínáte ještě dlouho. A některé scény máte před očima napořád (tedy dokud vám je škaredý pan Alzheimer neschová..). Čekej do tmy jsem viděla před pár dny, s českým dabingem (bez újmy na zdraví) a vím, že si ho budu ještě dlouho pamatovat, přestože jsem si na začátku říkala, jak jde dohromady Drama + Thriller + Krimi + Horor. Jde. A moc dobře, seděla jsem na gauči jak přilepená.. Nebudu tu vychvalovat Audrey, na které to všechno stojí a padá, to bychom tu byli do večera, jen zmíním, že oproti ostatním, kteří skoro všichni zmiňují onu brilantní scénu s šátkem, mně zaujala více scéna o chvíli dříve, kdy Mike (Richard Crenna), jeden z "těch špatných", odchází od Susie (Audrey), kapitulujíc... Uznává její převahu. Více nebudu prozrazovat, podívejte se sami.

plagát

Záblesky chladné neděle (2012) 

Škoda toho... těžko vlastně říct čeho. Jednak nevyužitého potenciálu thrilleru, protože chvílemi to určitou atmosféru má.. Jednak i příběhu- kdo mluví pravdu? To je ale asi tak všechno, po zbytek času byste nejraději popadli tu kulovnici či co to je za zbraň a postříleli celý ansámbl, aby se zbytečně netrápili, protože takové zacházení s filmovým materiálem a herci je fakt nehumánní. Hlavní "hrdinka" je blbá jak tágo (neberu si nijak osobně, že je blond), během filmu jsem si říkala- mně je jedno, co se s ní stane. Nevzbuzuje takové ty sympatie, které cítíte k hlavní postavě, přestože to je třeba grázl. Konec pak přijde naštěstí rychle, když ještě vrtíte hlavou a zkoušíte, jak moc ostré máte v kuchyni nože... Dvě hvězdy za to, že jsem se smála, ale určitě ne tam, kde tvůrci zamýšleli.

plagát

Muži, ktorí nenávidia ženy (2011) 

Tak jsem se konečně dostala k Fincherově verzi příběhu o novináři Mikaelu Blomkvistovi a problematické hackerce Lisbeth Salanderové... Fincher se choval ke knižní předloze mnohem více uctivěji než Švédi, 1:0 pro USA. Dokázal vykouzlit zasněžené Švédsko, až vám byla zima a málem jste dostali chuť na grog, 2:0 pro USA. Oproti Rooney Mara však stojí Noomi Rapace, která se mi jako Lisbeth zamlouvá víc, tak nějak jí to víc věřím, 2:1. Švédská verze dost přidává zásluhy na vyřešení Lisbeth, blíže byli Amíci, 3:1. Švédům se ale lépe podařilo mě znechutit drsnými scénami, 3:2. Rozstřelem je samotný závěr: ve švédské verzi vyvrcholí drama, všechny dílky skládačky zaskočí na své místo, z každého oka vám steče jedna slza a do toho běží závěrečné titulky. Americká verze je oproti tomu zdlouhavější, odhalení pointy je sice působivé, ale pak se to táhne, vleče, a při závěrečných titulcích sice máte pocit dobře odvedené práce (Fincherovy), ale pokud jste shlédli obojí, tak... konečná remíza 3:3 = každá verze má svá výrazná pozitiva, já za sebe se přikláním k té švédské, kterou jsem viděla jako první. Noomi rules.