playboxguest

♫...and if the devil doesn´t like it, can go fuck himself, go fuck himself...♫ Po přestřelce vnitru autobusu se jepťanda Sára dostane do bordelu, kde na ní skrze štědré dávky heráku promluví sám Lord, aby jí sdělil důvod jejího žití. Tím důvodem není nic menšího než kydlení lotrů ve jménu Pána. A tak se jepťanda Sára vydává na pouť plnou lesbení se a střílení, přičemž se snaží najít chlápka, jehož pinďu by si mohla vzít jako suvenýr. V tomhle filmu fakt nejde o víc, než o to, co již bylo řečeno v samotném názvu a to mně stačí, tyhle nový grindhouseovky totiž přesně splňujou, co od nich čekám. Chtěla jsem čučet na hanbatý tučňáky s velkejma kvérama a dostala jsem to. Nothing more, nothing less.

Turnbull má rozžhavený koule a snaží se to dát najevo celé zemi, což se ale nelíbí rádoby drsňákovi se seškvařeným ksichtem, kterej si myslí, že je drsnější než Chuck s Marvem dohromady. Chlapec se tedy rozhodne Turnbulla sejmout, což jen podpoří fakt, že mu hoši odtáhnou jeho sladkou šlápotu zvanou "Goldie, she says her name is Goldie" ehm, to byl jiný film, Lilah. A celé je to svižné jak čekání na vlak v mínusových teplotách. I tahle blbůstka měla větší šmrnc.

Luxusní kousek, Niccol snad nikdy nezklame. Po Lord of War jeho nejlepší film, aneb takovej mix Robina Hooda s Banditama se jen tak nevidí. Bloumá mnou nadšení! PS: Amanda je snad ještě víc sexy, než kdy jindy.

Už jsem o schizofrenii viděla lepší filmy, aneb natočit film o chlápkovi, co si hraje 90 minut na bábu, s kterou si beztak nerozumí, to je na celovečerák plytké a neomlouvá to ani fakt, že je Murphy v paruce a šatičkách mnohem víc šik, než v gatích. To už přece dokázal ve Snídani na Plutu.

Z nekrofila pedofilem, aneb čím déle film trvá, tím méně zajímavý a více úchylný je. Ale co na tom, když je to tak krásně natočené, Ferlandovka se předvádí v plné parádě volajíce "Dakoto, třes se!" a k tomu ještě na přivítanou mává k nepoznání změněná, na čokoládu ujetá, Tillyovka. Ten film má takových drobných kladů, že i ten nejzásadnější nedostatek, a to příběh, přestává být důležitý.

Vzpomínám, jak se mi tenhle film dostal zhruba před deseti rokama poprvé do rukou a jak jsem z něj byla unešená. Jenže tehdá jsem ho měla za 30 kaček půjčený a vhska byla kódovaná, tudíž jsem si mohla o opětovném pouštění nechat jen zdát a kamarádům vyprávět, aneb než započal komiksový boom, byli našimi hrdiny obyčejní lidé, kteří se pro svůj sen nebáli jít proti proudu a nadutým (čti konzervativním) bossům. Lidé jako Larry Flint, Andy Kaufman, nebo právě Howard Stern. A tací stojí za pozornost i dnes, tudíž jsem se za Howardovými memoáry po letech poohlédla a musím konstatovat, že ačkoli už jsem nebyla tak unešená jako kdysi, pořád je to parádní jízda plná břitkého humoru, který potěší.

Scénáristicky i režijne debutující Gutierrez, který ještě nějaký ten rok i film potřeboval, aby si vypiloval styl na současnou pozici, kdy natočil parádní dvojfilm Women in Trouble/Elektra Luxx. V Judas kiss je jeho současný styl a atmosféra zmiňovaných kousků (+ Girl walks into a bar) cítit zejména ve scéně, kdy Coco vypráví historku o seznámení s Juniorem, jinak se jedná spíš o hodně průměrnou a klišovitou kriminálku alá únosci, oběť, výkupné a zvědavej detektiv (tentokrát v milém duu Thompson/Rickman), která mi hodně připomíná Gutierezzem napsaný Big Bounce a to chvilkama, bohužel, i kvalitou. Jedno se ale Sebastianovi upřít nedá a to fakt, že už tehdá, ve svých raných začátcích, dokázal dát dohromady takovou hereckou sestavu. 50%

Pár nudnejch postav (věčně sjetejch a vůbec mimo), kolem kterých si hlavní hrdina jenom tak proplouvá, aniž by ho někdo pořádně registroval. Nebýt proslovy věčně vedoucího vypravěče, z jehož úst zazní White Mike pomalu každou druhou minutu, nezmerčil by ho snad ani divák. Já si White Mikea teda fakt skoro nevšimla, nevšimla jsem si ani děje a vůbec jsem usoudila, že na tomhle filmu nestojí za povšimnutí vůbec nic, nó jo, vždyť to taky natočil Joel "hity prokládám odpadem" Schumacher. Tenhle kousek mezi jeho hity opravdu nepatří, dlouho jsem neviděla film, u jehož sledování bych měla takový pocit odcizení. Ikdyž...

Přeslazená vykrádačka jedničky s kýčem v každém záběru. Nebýt výsostného obsazení, v cukuletu uberu hvězdu.

Že se kouskujou velké, vysoce očekávané filmy typu Pottera, nebo Kill Billa, to se dá celkem brát, ale že už budou kinem proplouvat i nedokončená pokračovaní jen solidních pohádek, no totok!? První díl mě mile překvapil a dvojka se nese v duchu podobném, s tím, že animace je oproti jedičce daleko vymakanější a barevnější (tak trochu mi to připomělo barevnost hry Skullmonkeys). Jen jsem asi na hodině filmu a říkám si, tady něco nehraje, děj se teprva začíná rozjíždět, jak to chtěj všechno stihnout... a tradá, "pokračování příště" na mě vyskočilo dřív, než jsem se stačila rozkoukat. A hned na to minimojovská verze Poker face v závěrečných titulkách? Kolik ran ještě budu muset snášet, Lucu?