Recenzie (3 182)
Šťastný Lazzaro (2018)
Fantaskní příběh prosťáčka Lazzara a hezký nápad udělat si z obyvatel odříznuté osady novodobé otroky mě moc nebavil. Možná jindy v jiném rozpoložení by se mi to líbilo víc. Takto mi to připadalo nějaké divné.
Avengers: Endgame (2019)
To co pokazili v předchozím filmu museli napravit zde. A i za cenu dvou obětí z jejich řad se to Avengerům povedlo. Zápletka téměř identická jako v Infinity war, ale řešení naprosto odlišné. A je to i genderově a rasově vyvážené. Místo Thora a Kapitána Ameriky nastupuje tmavá žena a tmavý muž. Už to se muselo líbit.
Avengers: Nekonečná vojna (2018)
První porážka Avengrů? Nevím, tak dalece ty komiksy neznám. Je to samozřejmě zase výživná podívaná (někdy až moc) s triky daleko za hranicí představivosti. Občas se povede i nějaký fór a Thanos se šesti magickými kameny je tentokrát opravdu nepřemožitelný. Těším se na Endgame a doufám, že hrdinové najdou způsob jak to zvrátit a znovu slavně zvítězit.
Také krásne šaty (2018)
Vraždící šaty? Proč ne, ale já mám s těmi artovými filmy potíž. Vždycky se snažím přijít na to, co tím chtěl básník říci, ale většinou přicházím na to, že nemá cenu si s tím lámat hlavu, protože je to blbost! Tohle je ten případ. Mimochodem podobné rodeo s pračkou Tatramat (plnění shora) jsme zažívali v osmdesátých letech když bylo prádlo v bubnu nerovnoměrně uloženo. Také tak vyváděla a to jsme v ní ani neměli hororové šaty.
Katalin Varga (2009)
Katalin vyjíždí pomstít své ponížení z před několika lety. Vyjíždí se svým synem, který je výsledkem té hanby. Z prvním násilníkem se moc nemazlí, ale když přijede k druhému pachateli zjistí, že to nebude tak jednoduché a vše končí překvapivým rozuzlením. Dějově velmi dobré, styl vyprávění mi až tak moc neseděl.
Nočné mory z temnôt (2019)
Rozporuplný horor se strašidelnými monstry jak z osmdesátých let. Atmosféra místy hodně dobrá se však nedaří udržet. Je to taková jednohubka, na kterou se dá dívat, ale pak rychle zapomenout.
Roztříštění (2019)
Otec a matka přivážejí do nemocnice dceru po nehodě se zlomenou rukou. Pro jistotu ještě musí na CT hlavy a matka ji doprovází. To je naposledy, kdy je zoufalý otec vidí. Vděčné téma pomatené mysli (nespolehlivý vypravěč), kdy se prolíná realita s představami. Několik indícií napovídá, jak to všechno doopravdy bylo, ale vždycky je tu i možnost, že se vše odehrálo úplně jinak.
Príliš mladá noc (2012)
Na Nový rok se v jednom bytě schází různorodá společnost, jaká by se nedala očekávat. Mnohá očekávání této noci naplněna nebyla, jiná možná ano. Dohromady je to však více méně o hovně.
Chvilky (2018)
Anežka se pohybuje mezi třemi mlýnskými kameny. Ať přijde za tátou, mámou nebo babičkou (tam asi nejvíc) čeká ji neustálé poučování a vnucování vlastní vůle. Aby měla klid vše snáší s pevnýma nervama a neuvěřitelnou trpělivostí. Ona však své zoufalství nechává v sobě a tím si ubližuje. Mladá a hezká holka je tak psychicky na dně. Film spíše k zamyšlení, než k pobavení.
Marianne (2019) (seriál)
Vcelku povedená série s hezkými lekačkami, jejíž úroveň snižovaly ty milostné vsuvky. Ty tam nepatřily a jen zbytečně otupovaly pracně vybudované napětí. Všechno bych celkem chápal, ale proč byli všichni kluci zamilovaní do svérázné a nehezké Emmy mi jasné není.