Rockerman

Tentokrát nám Olaf Lubaszenko nepřipravil takovou "řachandu", jako v "Chlopakach" nebo v "Kojotovi", ikdyž i tady jde zčásti o gangsterskou komedii. Mohlo by se to také jmenovat : Jak se z gangstera stal intelektuál. Cezary Pazura, jako obvykle skvělý a Agnieszka, jako krásná "barbínka". Ale jo film se mi líbil, ubylo vulgárností i humoru. Přibylo lásky a dokonce i dojetí.

Velmi příjemná a milá komedie, u které se možná nebudete válet smíchy, ale neuráží a pohladí vás na duši. Navíc přináší romantickou lásku, která překoná vše, co jí stojí v cestě a zvítězí. Je to také film o předsudcích, jaké zažíváme i v naší republice. Pražáci nemají rádi Ostraváky nebo Brňáky a naopak. Já si myslím, že blbci žijí všude, ale všude se také najdou slušní a poctiví lidé, tak jako ve filmovém Bergu, na severu Francie, do kterého je přeložen hlavní hrdina filmu, kde má pracovat, jako ředitel pošty. I on se nejdříve na Ch´tisy dívá s nedůvěrou, která se však brzy mění ve velké sympatie. Musím říct, že mi trochu lezlo na nervy to jejich "šišlání", ale naštěstí to nepřekročilo únosnou mez. Takže, kdo se chce příjemně pobavit, ale také dojmout, je to film pro tebe. 80%

Dlouho jsem přemýšlel nad tím, co jsem to vlastně viděl. Medema mám rád a vím, jak točí filmy, ale tohle mě tedy dost překvapilo. O čem to tedy je? Myslím, že každý divák si z tohoto filmu odnese něco a každý na to bude mít jiný pohled a názor. Podle mého názoru je to snad protimachistický, snad protiválečný a určitě protiamerický film. Oslavuje hlavně ženu, jako bojovnici a nositelku života a to ve všech Aniných reinkarnacích, o nichž se při jejích hypnózách dozvídáme. Je to dost těžko uchopitelný film, který není pro široký okruh diváků. Je jasné, že toto si ještě zopakuji, abych lépe pochopil, co ještě mi chtěl režisér tímto filmem říci.

Já zklamán nejsem, protože žádné zázraky jsem od toho nečekal. Dostal jsem to, co jsem očekával. Ještě lepší triky, které od prvního dílu mají stoupající tendenci, pěkné akční scény a na závěr i trochu mrazení v zádech při scéně agenta K s malým černouškem (tehdy ještě ne agentem J). Včem pokulhává "trojka", je humor. Je tu také dost jalového žvanění. Naproti tomu jsme si navíc užili cestování v čase. Takže já jsem s filmem spokojen a jako bezstarostné a oddychové dílko lze MiB 3 doporučit. 3 a půl *= 70%.

Samozřejmě, že knihu jsem v mládí přečetl jedním dechem a jako vždy film za knihou zaostává. Myslím si dokonce, že to není příliš dobře natočeno. Hlavně výkony herců nejsou ideální. I tak však film dostatečně názorně ukazuje tu bezvýchodnost a zoufalství těch mladých heroinistů (vlastně ještě dětí). Je to tak, člověk "Háčko" zkusí ze zvědavosti a snad proto, aby mu bylo líp. Když však začne být závislý, tak už heroin bere jen proto, aby mu nebylo hůř. Nejsilnější scéna je ta, když Christiane a Detlev projdou drsnou odvykací kúrou, kdy trpí, jak zvířata. Pak si už myslí, že jsou "čistí" a jdou se pochlubit svým kamarádům. No a konstatují, že když už to mají pod kontrolou, tak si sem tam nějakou dávku můžou dát. Za chvíli jsou pak z nich ještě větší trosky než před tím. "Trainspotting" na mě působil víc, ale i přesto se jedná o solidní memento, pro všechny, kdo si s drogama něco začal.

Nechápu, jak někdo může prezentovat tento film jako komedii. Komediálního tam není nic. Naopak je to velmi slušný psychologický film ze života. Poměrně depresivní průběh rozhrabává snad jen tragikomická postava Karla Rodena, jako senzibila, který čerpá energii z kamenů. Druhá polovina, kdy se provalí Janina nevěra je velmi silná a já uvažuji o čtvrté hvězdě. Skutečnou třešničkou na dortu je pak závěrečná scéna, kdy senzibil Karel zachraňuje ze spárů smrti mladého Vénu. Jak jsem to dopsal, rozhodl jsem, že tu čtvrtou hvězdu přidám. 75%.

Ve své době velmi úspěšná komedie, neuráží svým humorem ani dneska a dokáže pobavit. Tedy až na tu klasickou italskou "uřvanost", která moc vtipná není. Mě se nejvíc líbila druhá povídka o nezaměstnaném a hladovém muži, který přijme práci služebné a tedy pracuje v dámském převleku. Také R.Pozzeto, jako slušný a puntičkářský taxikář je fajn. Takže spokojenost i po třiceti letech 60%.

Zdá se, že si Cezary Pazura chtěl zahrát na polského Tarantina. Nutno říci, že se mu to z velké části i podařilo. Už jen úvodní masakr ve výtahu by mohl být "ozdobou" nějakého filmu mistra Quentina. Ale i dále je znát, kým se výborný herec ve svém režisérském debutu nechal inspirovat. Pravda toho odzbrojujícího humoru je tu trochu méně než v kultovním filmu "Chlopaki nie placza". Chybí tu ta spontánnost a lehkost. Přesto jde o velmi dobrý film, který je na naše, "východní" poměry, natočen skvěle.

Mám rád polské komedie a v poslední době je i vyhledávám, hlavně pro nenapodobitelný humor a uzemňující hlášky. Obě tyto ingredience jsou i v tomto filmu o outsiderovi, kterému se v životě nic nepovedlo. Oproti jiným (pětihvězdičkovým) filmům jsou tady také dost nevtipné momenty, ba i nějaká trapnost se najde. Naštěstí těch povedených scén je většina a já proto mohu hodnotit opět nadprůměrně.

Tak horor to určitě není, ikdyž děsivý děj to má a hlavně druhá, akčnější část filmu, je napnutá jak kšandy. Dalo by se říct, že je to takový Wrong turn (jednička), říznutý Hostelem, jen méně drastické. Zde však nevraždí úchylové, kteří si za to zaplatili ani incestní mutanti, ale profesionální lékař, který si naopak za to nechal zaplatit sám, neboť orgánů k transplantaci je vždycky málo. Tento film určitě nezíská žádnou cenu a být kritikem, pošlu jej do horoucích pekel. Já však, naštěstí, kritikem nejsem, a proto se můžu bavit i u takového pokleslého filmu.