Cukor, med a feferónka

Cukr, med a feferonka se tváří jako další bláznívá italkská komedie a světe div se, ona jí i je. Bohužel kvalita fórků je značně kolisává, některé jsou vynikající a člověk se u nich směje, ale jiné pálí naprosto vedle. Celý děj sestává ze tří povídek, jenž jsou sice na sobě nezávislé, ale jedno mají společné, vždy začínají u soudu, kde hrdina povídky vysvětluje soudu své činy, Povdíky jsou různého tématu, ale jedno mají společné, hlavní hrdina je muž-smolař a v různých situacích se potká s krásnou ženou. Film obsahuje poněkud delší stopáž, ale dá se bez problémů vydržet právě díky třem povídkám, které sice nejsou třeskutě vtipné, ale umí zabavit i pobavit. (12.09.2011)

Nikdy jsem nechtěl být soudcem, ale kdybych měl možnost soudit tyto tři případy, tak bych se asi obětoval. Mám totiž rád srandu, takže bych pobaveně sledoval, kterak se sexuchtivý Valerio Milanese stal zločincem pouze díky přepracovanosti komisaře Genovese ("Turecký teroristi a arménský nacionalisti po sobě střílejí. Co máme dělat? - Střílejte na obě strany!"), kterak hladový Giuseppe Mazzarella uspokojil své potřeby jako služebná ("Chodil jsem po bytě a vyhledával chuťové vzpomínky.") a kterak úslužného taxikáře Plinia Carlozziho dovedl mafiánský únos až před oltář ("Vidíte tu silnici s hustým provozem? - Ano. - Tak ji přejděte tam, pak zpátky a doufám, že vás něco porazí."). Pokud si to dobře pamatuju, tak za minulého režimu mne cukr, med i feferonka bavili o dost víc, ale i tak to nebyla špatná vzpomínka. (12.10.2016)

Klasická švanda v italském stylu, kořeněná půvabnými herečkami, které se navíc lehce odhalují ! V tehdejší době v našich televizích věc takřka nevídaná. Po letech jsem díky Korzárovi, tyto tři příběhy opět mohl shlédnout, už jsem se sice tolik nenasmál, ale i tak jsem se slušně bavil. Nejvíce se mi líbil prostřední příběh, a díky němu už také vím co znamená , mít hlad jako herec..."Koukej to vyplivnout ty potvoro ..." (07.07.2008)

Talianska blazniva komedia a la Sergio Martino. No, ale na mna teda nefunguje. Jednak preto, ze ked sa povie talianska blazniva komedia, tak sa mi vybavia Pari E Dispari, Dva Vytecnici a Jdi Na to /vsetko filmy Spencera a Hilla/ a jednak preto, ze Sergia Martina povazujem len za zrucneho rutinera a nijak slavneho rezisera. X amotnemu filmu : prva poviedka divaka dokonale unudi, druha je nadpriemerna a divak sa konecne zacne dobre bavit, tretia je hrozne podpriemerna. Takze celkovo 58 % (06.01.2015)

Klasická italská bláznivina se všema kladama a záporama, který k těmhle komediím patřej. Když člověk vypne mozek, tak se u toho dá celkem pobavit. Na druhou stranu film mi tou svou teatrálností a téměř neustálou uječeností občas trochu lez na nervy. Jinak nejvíc se mi líbila první povídka. Druhá povídka se rozjíždí dobře, ale postupně začne trochu nudit. A poslední povídka je právě taková nejvíc ukřičená a líbila se mi nejmíň. Celkově 3 lepší hvězdy. (11.05.2015)