Moiraine

Viděla jsem to dvakrát a napodruhé mě to bavilo stejně hodně, jako když jsem to viděla poprvé. Mám strašně ráda ústřední dvojici, kteří, i přes věkový rozdíl, spolu opravdu působí jako pár. Ne jako v jiných korejských seriálech, kde je celý vztah založen na nekončícím pláči. Všechny postavy se chovaly logicky a pochopitelně - včetně záporáka. Jistě, dalo by se tu najít několik věcí, které třeba nejsou úplně stoprocentní - jako například hodinky hlavního hrdiny - ale tady se to krásně ztratí a vůbec to neruší. Dokonce i ten nadpřirozený prvek, který tu byl, působil naprosto přirozeně a má svůj smysl a funkci v příběhu, což také nebývá vždy pravidlem.

Tenhle film není pro mě. Na můj vkus se to moc táhlo a celkem jsem se nudila. V jeden okamžik jsem se dokonce v ději totálně ztratila. Ale zase na druhou stranu, kdyby to bylo natočeno jinak, tak by to nějak nebylo ono. Co se mi hodně líbilo, byla hudba (třeba to i bylo tím, že je notoricky známá:)) Na pokračování už se asi nepodívám, ale knížka by mě možná i lákala.

Milé a morbidní. Tim Burton má sice lepší filmy, ale Frankeneenie mi vyloženě padl do nálady.

Vezmu-li v úvahu cílovou skupinu, tak jsem s Mortal Instruments relativně spokojená. Na rozdíl od jiných by mi nedělalo problém podívat se na další díl. Netvrdím, že je to nějaký skvost, ale koukatelné - což v rámci žánru nebývá samozřejmostí.

Byla jsem zklamaná. Dragon Age byla skvělá hra s dobrým příběhem. Tady mě příběh nebavil, animace, i když měla pár pěkných prvků, tak se mi jako celek nelíbila, postavy mi lezly na nervy.... Dávno jsou pryč ty časy, kdy mi stačilo, že se v tom objeví drak.

Dlouho jsem se rozmýšlela, jestli dát raději 3* nebo 4*. Nakonec jsem se rozhodla pro nižší hodnocení, ale ani bych se nedivila, kdybych ho po druhém shlédnutí, které mám určitě v plánu, zvedla. Nejdříve jsem nevěděla, kam to směřuje, pak se to stalo zvláštním, pak vyloženě divným a nakonec úplně absurdním, aby na závěr přišla pointa, kterou si nejsem jistá, jestli jsem dobře pochopila. Proto budu potřebovat druhý pokus:) Co jsem napsala, není negativní, je to přesně to, co se mi na Ore Ore líbilo.

Příjemný nenáročný letní seriál - asi tak bych Summer Nude popsala. Yamapiho mám ráda, Eriku taky (i když jsem jí nejdřív vůbec nepoznala) a Karina je mi sympatická. Pro tenhle seriál to vcelku stačí. Nikam to nepospíchá, ale ono proč taky, když je tu léto a pláž? Je to jeden z těch seriálů, na který se sice dobře kouká, ale po čase člověk zapomene, že to viděl.

Ze začátku se mi to líbilo a byla to i celkem sranda. Vzhledem k tomu, že se to vysílalo současně s Heirs, tak to působilo jak závan svěžího vzduchu. Ale bohužel, nic netrvá věčně. Celé se to postupně nějak zpomalilo, a když se potom zamotali do toho cestování v čase, tak to byla konečná. A co měl proboha znamenat ten konec? Eun Hye moc nemusím a bohužel ani tady mi neukázala, proč je všeobecně tak populární.

Nikdy neříkej nikdy. Jestli jsem si z druhého Hobita něco odnesla, tak že předsevzetí se mají držet. Jestliže první Hobit byl špatný, tohle byla katastrofa. Jediné, co tu stojí za vidění, je Šmak, ale ten kromě vzhledu taky nic jiného nemá. Celkově je v tomhle filmu všechno jenom na efekt a za chvíli to začne nudit. Chudák Tolkien se musí nad všemi těmi kravinami, co tu jsou, obracet v hrobě.

The Heirs u mě drží jeden rekord: je to poprvé, co jsem usnula snad u tří čtvrtin dílů nějakého seriálu. A myslím, že u jedné epizody dokonce dvakrát. Kdyby se tento skvost sestříhal na celovečerní film, potom by se tomu možná daly dát i 2*. Výtek by tu bylo hodně. Začít bych mohla třeba výběrem herců, u kterých jsem těch 18 nevěřila snad nikomu. Další by byly samotné postavy, které byly až neskutečně nijaké. Jediný, kdo tu byl alespoň trochu zajímavý, byl Kim Woo Bin jako Choi Young Do. Ale v těch samostatně nudných postavách by se daly najít celkem zábavné dvojice, a to byly matky hlavních hrdinů.Ty dvě mě spolu opravdu bavily. A potom pár Krystal a Min Hyuk byl, jak poznamenala Zíza, opravdu roztomilý. Dějově skoro škoda mluvit, protože když už tam děj byl, tak buď to pořádně nedávalo smysl, nebo do to vedlo k dalšímu nekončícímu slzopádu. Celkově jsem z toho měla pocit, že chudáci bohaté děti nemají žádné problémy, tak si nějaké musí alespoň uměle vytvářet. Chudí na takovéhle kraviny zpravidla nemají čas. A nesmím zapomenout, na ty módní kreace, které měl Kim Tan na sobě. Jeden by řekl, že když má k dispozici tolik peněz, tak se alespoň zvládně slušně oblíknout. Celkově už synopse mě nenechala na pochybách, že tohle nebude žádné "must see", ale byla jsem hodně překvapená, jak moc špatné to nakonec bylo.