Moiraine

Zapomenutá punková písnička ze 70. let zachrání svět. Co dodat? Tohle mohlo dopadnout buď opravdu dobře nebo opravdu špatně. Naštěstí Japonci se vydali tou první cestou a vznikla mozaika, která ač se to na první pohled nezdá, tak dává dokonalý smysl.

Opravdu zklamání. Anime mám ráda, Supernatural patří k mým nejoblíbenějším seriálům (alespoň do páté série), ale tahle kombinace se vyloženě nepovedla. Sice se mi to podařilo dokoukat až do konce, ale některé díly jsem stihla díky přetáčení vpřed shlédnout pod pět minut, což není dobrá vizitka. Ty dvě * jsou hlavně za nostalgii a snahu.

Moje první setkání s japonským filmem. Už je to přes rok a pořád je to nejlepší japonský film, jaký jsem viděla. Sice tu je pomalejší rozjezd, ale od určitého okamžiku jsem všechny ty nečekané pointy a překvapení nestačila vstřebávat. I obecně můžu říct, že je to jeden z nejvtipnějších filmů, jaké jsem viděla.

Opravdu nemám ráda mluvící mimina, ale tenhle klučina byl kouzelný. Jeho občasné připomínky byly vtipné a trefné. I tu nechutnou scénu s vyměňováním plínek ráda přejdu, protože celou hodinu a půl jsem se výborně bavila. A dokonce je to i film s poučením: není taxík jako taxík (moje nejoblíbenější část filmu).

Japonské anime patří k mým nejoblíbenějším, bohužel taiwanskému humoru nemůžu pořád nějak přijít na chuť. I přesto měl seriál několik opravdu povedených momentů.

Obvykle se zdráhám hodnotit něco před tím, než to skončí, ale zrovna v případě Running Mana doufám, že neskončí nikdy. Je to to nejlepší, co televizní produkce vytvořila (z toho co je mi známo) a je jen škoda, že na naší obrazovku se to nikdy nedostane. Každý z dílů je zábavou a k oblíbeným se ráda vracím - Champs Elysées v podání Yoo Mae's Orchestra mi bude v hlavě znít ještě dlouho:D

Výborná zábava. Viděla jsem to třikrát, z toho dvakrát bez titulků. Pokaždé jsem se královsky bavila. Děkuji Running Manovi za to, že mě přivedl k tomuto filmu:)