coffee...

V třetí instalaci Reply série sledujeme příběh 4 rodin, které bydlí ve stejné ulici. I přes to, že tvůrci zpočátku tvrdili, že nebudou řešit retrospektivně výběr manžela hlavní hrdinky, nakonec se tak znovu stalo. Není to ale prioritou, jako tomu bylo v předešlých sériích. Hlavním motivem je co nejreálněji vyobrazit konec 80. let, a tak i každá postava získává relativně stejný prostor, aby poukázali snad na všechny situace, kterými člověk v 80. letech v Koreji mohl projít. Není divu, že v Koreji jsou tyto série stále více populární. Seriál vysílá kabelová televize tvN a rating jedné epizody se vyšplhal na 20%! Reply 1988 se tak stává nejúspěšnějším pořadem kabelové televize. Ale pro srovnání, 20% je obvykle obrovská úspěšnost i pro státní televize. Sečteno, podtrženo, Reply zná v Koreji prostě snad každý a soundtrack několik týdnů dominuje hitparádám. Nečekejte žádné over-the-top motivy typické pro korejská dramata. Nejvíc bych doporučila seriál těm, kteří by rádi více pochopili korejskou mentalitu, nebo těm, kteří by si rádi odpočinuli od typické korejské přehnanosti. Obsazení samozřejmě výborné. Hyeri neskutečně mile překvapila, Ryoo Joon Yeol skvělá volba pro atypičnost a Park Bo Gum by mohl soutěžit o nejvíc cute herce roku. Možná to mělo až moc poklidné tempo a stopáž jednoho dílu se vyšplhala na necelé 2 hodiny (!), takže na binge-watch na jedno sezení nedoporučuji, ale k odpočinku je to příjemná záležitost.

Ona je šprtka, která se zamiluje do nejoblíbenějšího kluka na škole. On je rváč a flákač, který se zamiluje do nejkrásnější holky na škole. Jejich idolové ale tvoří pár. Hlavní hrdiny spojí putující chain letter, stanou se z nich ,,přátelé" a rozhodnou se vzájemně si vypomoc a pár rozdělit. Feelingem to připomíná na Tchaj-wanu mega populární You are the Apple of my Eye. Ačkoliv by se objektivně dalo říct, že ta romantika byla tentokrát over-the-top, mně osobně to nevadí. Ono je to celý tak příjemný, že to člověka zahřeje u srdíčka a po shlédnutí zanechá pocit spokojenosti. V tomhle žánru se prostě na Tchaj-wanu chytli, a když připočteme zahraniční distribuci, tak se Our Times stává nejvýdělečnějším tchajwanským snímkem všech dob.

Seriál o člověku, s kterým si všichni vytíraj prdel a on se je stejně snaží všechny furt zachránit. Pohybujeme se v žánru, kde divák musí opustit realismus jako hodnotící kritérium a poddat se over-the-top motivům. Je to z pomsty stvořená absurdita plná intrik, rakovin, amnésií, předstíraných amnésií, ale herecky zvládnutá tak precizně, díky čemuž nespadne k sebeparodii. V tomhle jsou korejci prostě excelentní.