Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Akčný
  • Romantický

Recenzie (407)

plagát

Shineui (2012) (seriál) 

Lee Min Ho nikdy nepatřil mezi mé oblíbené herce, ale v téhle roli se mi líbil a s doktorkou spolu byli skvělí. Faith mě hodně dlouho bavil, ale od určitého okamžiku jsem měla pocit, že těch 24 dílů přestřelili. Bohatě by stačilo o šest dílů míň, aby člověk neměl pocit, že se trochu točí v kruhu. Ale i tak mě to nezačalo nudit. Líbilo se mi, že vcelku elegantně zvládli, když jim z hereckého ansámblu odešel Philip Lee. Co se mi ale nelíbilo, byl ten konec. Nějak jsem z toho dostala pocit, že asi 8 dílů před koncem scénáristu zasáhla slabší mrtvička. Jinak si nedokážu vysvětlit to naprosto nelogické skákání v čase v poslední epizodě. Úplně mi to ten konec znechutilo. Pořád jsem si říkala, jaká pointa asi ze všech těch zpráv z minulosti vyleze, až nakonec tohle... Je to škoda, protože jsem měla všechny ty postavy ráda. Romantická linka krále s královnou byla výborná, s Woo Dal Chi byla občas až nečekaně sranda a ani ty záporáci nebyli úplně marný. EDIT: Narazila jsem na trailer, jak měl Great Doctor vypadat původně. Vypadá to, že původně ty nadpřirozené schopnosti měly mít i nějaký účel. Mrzí mě, že natočení traileru bylo finančně tak nákladné, že nakonec na tuhle verzi nedošlo. I jako film by to mohla být dobrá podívaná.

plagát

Sunny (2011) 

Na začátku jsem úplně nevěděla, co čekat, a byla jsem na konec opravdu příjemně překvapená. Tenhle film zanechal příjemný dojem a pár nezapomenutelných scén. Komediální části tu fungují opravdu výborně a já se nasmála jak už dlouho ne. A na druhou stranu scény, které mají být vážné tak opravdu působí, že jsem až zapomínala, že jsem se před chvílí smála. Škoda jen, že mám tendence se ztrácet v korejských jménech a tady jsem si ke každému musela přiřadit navíc i dva obličeje. Holt se nedá nic dělat a budu se na to muset podívat znovu:)

plagát

Teuksoobon (2011) 

Musím se přiznat, že tohle není můj oblíbený žánr. I přesto mě to celkem dost bavilo. Je to příjemná kriminálka, která se nebojí krve a v rámci osvědčených schémat pěkně ubíhá. Škoda jen, že to ke konci bylo trochu předvídatelné. Ale za tu přestřelku v autě jim budiž odpuštěno, protože ta se mi hodně líbila (i když o její reálnosti mám své pochyby:)).

plagát

Bokura ga ita: Part 2 (2012) 

Přestože dějově je to asi zajímavější než první film, tempo tohohle snímku mi absolutně nesedlo. Navíc sice jsem schopná akceptovat chování některých postav, to ale nemění nic na tom, že ho nechápu. Fanouškům anime se to asi líbit bude. Já nic zvláštního nečekala a ani se nic zvláštního nekonalo.

plagát

Gaksital (2012) (seriál) 

Gaksital se u mě dostal až téměř na vrchol žebříčku "oblíbení maskovaní hrdinové". Chvíli mi trvalo, než jsem sebrala odvahu s tímto kdramatem začít. Přece jen 28 dílů není málo. Obzvlášť když Korejcům často dojde dech už někdy kolem sedmé epizody. Tady se to naštěstí nestalo. Moji pozornost to drželo od začátku až do konce, který musím říct, že se mi po dlouhé době zase jednou opravdu líbil. Co jsem nemusela, byla Mok Dan. Ta holka tam byla jenom kvůli tomu, aby kvůli ní vznikaly problémy a bylo proč brečet. Pro mě byl určitě mnohem zajímavější konflikt maskovaný hrdina versus imperiální policie. Trochu mě mrzelo, jak tady byli Japonci zobrazení, protože s tím, co občas předváděli, se člověk nejen že nedivil, že jim Gaksital uniká, ale čas od času mi blesklo hlavou, jak vůbec zvládali Koreu tak dlouho okupovat... To, že ani mezi sebou nemluvili japonsky, vem čert. Co musím vyzdvihnout jsou určitě herci Joo Won a Park Ki Woong. Oběma jsem to stoprocentně věřila. Dalším velkým kladem je OST, který se mi až překvapivě rychle dostal pod kůži. Chvíli jsem váhala i nad těma 5*, ale na to mi hlavní hrdinka lezla až moc na nervy.

plagát

Jeon Woo Chi (2009) 

Začátek se mi líbil a opravdu jsem se těšila, až se Woo Chi dostane do přítomnosti. Bohužel někdy po dvaceti minutách filmu, mě to, ani nevím proč, přestalo bavit. Flétna, hrdinové, všechno mi bylo ukradený. Vlastně jsem to dokoukala jenom kvůli tomu, že jsem byla líná vstát a vypnout to.

plagát

Arangsaddojeon (2012) (seriál) 

Když to začínalo, čekala jsem něco úplně jiného. Ale to překvapení se povedlo. Všechny postavy mi sedly. Hlavní dvojici jsem měla ráda. Nejdříve s nimi byla sranda, potom došlo na romantiku, která ale nebyla nijak přeháněná. Hodně mě bavily i dvojice sluha se šamankou a bohové, kteří na mě občas působili, jako když sledují dění na zemi jako já seriály. Tady vlastně nebyla postava, která by mi vadila. Trochu mě mrzelo, že nikoho nenapadlo zamyslet se nad důsledky svých činů a nad nějakými širšími souvislostmi. Občas mě příjemně překvapil výběr hudby, která pro historické snímky nebývá příliš typická. Příběh byl zajímavý, i když si párkrát trošku odporovali a ta poslední epizoda mi přišla trochu překombinovaná, obzvlášť když ta pointa byla jasná už jakou chvíli. Ale celkový závěr, jak to dopadlo se všemi těmi postavami, se mi líbil.

plagát

Donggabnaegi gwaoihagi leseun II (2007) 

Příběh není žádná sláva. Na začátku to všechno bylo tak absurdní, že jsem si říkala, jak tohle může někdo myslet vážně. A pasáže, které byly na vážno, mě moc nevzaly. Ale na druhou stranu některé rozhovory mě pobavily, a když došlo na kvíz, tak jsem si to musela pauznout, jak jsem se smála. Je to takový slabší průměr.

plagát

Amazing Spider-Man (2012) 

Nedopadlo to špatně. Asi dvakrát jsem se i zasmála, i když v tom jednom případě to nebylo úplně zamýšlené. Objevilo se tu celkem dost mých neoblíbených klišé, ale celé ty dvě hodiny mě to relativně bavilo. Nic víc jsem od toho vlastně ani nečekala (včetně těch klišé), takže zklamání se nedostavilo. Je to takový slabší průměr.

plagát

Liar Game 2 (2009) (seriál) 

V první sérii jsem si myslela, že je Nao naivní. Tady jsem změnila názor: je vyloženě blbá. To, že jí to vychází, mě nepřestává udivovat. Hry byly sice zajímavé, ale v první sérii se mi líbily víc. Většina těch postav mi tam přišla jenom tak do počtu, jenom aby bylo s kým manipulovat, proto se nemůžu ubránit pocitu, že by se v Liar Game vlastně ani tak daleko dostat nemohli. Nemůžu ale říct, že by mě to nebavilo. Resp. i když jsem věděla jak to dopadne, byla jsem zvědavá, jakým způsobem nakonec vyhrají.