Matty

„O hajzla míň!“ Truffautova snaha o syntézu vícero žánrů s sebou nese velmi nemilý přechod od precizního krimi thrilleru k tuze nevěrohodnému melodramatu. Uctívání klasických milostných románů (a románů obecně) se všemi jejich výlevy emocí a naivní, zcela vážně míněnou vírou v čistou lásku příliš nekoresponduje s hravou, jako vždy mile nadsazenou režií. Filmařské postupy z děl Truffautových učitelů (celý film je věnován Jeanu Renoirovi), nenápadné náznaky budoucího dění (opakovaný motiv klece, do které se oba milenci symbolicky zavírají) dávají při zapojení knih (mj. Šangrénová kůže od Balzaca) i kreslených komiksů (rozkošně cynické užití stripu ze Sněhurky) dohromady snímek mimořádně inteligentní, který se svými postavami nakládá všelijak, ale vždy stojí na straně diváka. Potěšující, třebaže to nijak nekompenzuje bolestně zjevnou absenci děje v druhé polovině. 75% Zajímavé komentáře: sportovec, agathon

Moc šikovně vystavěný thriller – nový střípek z minulosti je vždy odtajněn dříve, než film sklouzne k monotónnosti – , který v neobvyklých úhlech reflektuje tvorbu Alfreda Hitchcocka, ale zároveň řeší Truffautovy osobní morální rozpory, více rozpracované v docela nežánrovém Zeleném pokoji. Soustředění veškeré lásky a víry v jedinou osobu se stává osudným pěti „nevinným“ vrahům, nikoliv oddané hlavní hrdince, jež spravedlnosti dosahuje těžko akceptovatelným způsobem. Krutost, s jakou systematicky likviduje ty, kteří ji vzali všechno životní štěstí, nikdy nepřeroste mimo režisérovu kontrolu a těžko z pozice diváka pociťovat holou nenávist. Vlastně jsem jí ve skrytu duše držel palce. Rychlost, s jakou Julie odhalí útočiště všech pěti mužů a jak snadno v ní oni nacházejí postrádaný ideál ženskosti, samozřejmě postrádá logiku, věrohodné krimi ovšem Truffaut netočil (a Hitchcock většinou také ne). Z mistrovsky natočených scén, podmaňujících si bez užití slov plně jazyk filmu, mne k nejširšímu potutelně-cinefilskému úsměvu přiměla ta úplně poslední. Všechno víme, stačí zařvat. Apendix: Taky jste vycítili ty zárodky Kill Billa? 80% Zajímavé komentáře: pshimi, genetique, sportovec, Cushing

7, 6, 5, 4, 3… čas utíká, změna nepřichází. Dokud se na dosah ruky neobjeví ONA, objekt iracionálního zájmu. Co teď? Jet dál po cestě, jejíž cíl se skví v dáli jako výhružné memento mori, nebo z ní sjet a riskovat tím všechno? Netradičně uhlazený, formálně střídmý Truffautův film o osudových rozhodnutích a osudové lásce, je na pohled nudně obyčejný, ve skutečnosti nadobyčejně chytrý. V druhém plánu se (tradičně) řeší respektovaní autoři románů, ale také úděl srdce poslouchajícího muže, nikoliv ženy (ta „pouze“ vyřkne závěrečný ortel). Jeden z nejsrozumitelnějších filmů o nevěře. I pokud neumíte slovo francouzsky. 75% Zajímavé komentáře: sud, jondzavid, sportovec

Film, který je jako OSN: poukazuje na zásadní skutečnosti, ale nic neřeší. 55% Zajímavé komentáře: mm13, Zakk, Gardenboy

Westernová křeč. Ačkoliv film začíná úvodní sekvencí tak dlouhou a uměle natahovanou, až hraničí s parodií, v žádném případě není komedií. Tohle píšu hned zkraje, při plném vědomí i při vědomí faktu, že je všude okolo uváděn opak. Nejde o to, že by mi nepřipadal vtipný, nepřipadal mi vtipný záměrně a často. Nějaký ten „mimoděk“ vtípek sem tam obsahují i zcela vážné Leoneho spaghetti westerny, jejichž styl je zde buď hodně, hodně neumětelsky parodován, anebo obstojně napodobován. Ne všechny filmy, v nichž hraje Terence Hill jsou komedii, ne všechny filmy, v nichž hraje Henry Fonda jsou dobré. Dobrá, a to za jakýchkoliv podmínek, je hudba Ennia Morriconeho. A snad ještě pár starosvětsky leoneovských scén a závěrečné postesknutí nad dobou podléhající neustálým změnám. Ambice tvůrců příběhu o člověku, který si na náhrobek nechá vytesat „Nobody was faster than me“, byly neskromné, v tom bych viděl hlavní kámen úrazu a důvod nefunkčnosti Nikoho jako celku. 55% Zajímavé komentáře: Cervenak, ArdathBay

Jeden ze vzácných případů, kdy je dějová překombinovanost využita ku prospěchu věci. Jako filmy-noir stylově natočené, ale zároveň nenoirově vtipné a nečekaně zakončené (Merry Christmas). A ještě jedna věc - nebýt důmyslné hry světla a stínů, nevynikne, jak krásné má femme fatale oči.

Christin Bale hraje bastarda, kterého znát a potkat v zastrčené uličce, vypustím duši. A hraje ho sakra dobře. Po Training Day druhé Ayerovo ponoření do ulic zanesených lecjakým svinstvem vůbec nedopadlo špatně, i když mohlo dopadnou lépe. Popojíždění po LA, objevování striktně mužského světa, kecání a chlastání s týpky, kteří jsou všichni uplácáni ze stejného materiálu. Přesně o něm film jako takový je, ale nenechte se zmást. Zdánlivě nedojde během těch dvou hodin k žádné zásadní události, jenže při zpětném pohledu mi došlo, jak hluboko jsem se do toho svinstva zásluhou oné bezdějovosti ponořil. Hezky pomaloučku, lahváč za lahváčem, blbej vtípek za blbým vtípkem a jste v tom až po uši, ani nevíte jak. K Baleově postavě lze chovat spoustu různých emocí, ale pevně věřím, že u každému rozumného člověka bude převládat nenávist. Nenávist a zděšení nad tím, kdo všechno v Americe koketuje s postem strážce zákona. V podstatě smrtelně vážná verze dvou dementních poldů ze Superbad. Drsný časy mají svým způsobem happy end a věřte mi - už dlouho jsem se za něj nemodlil tolik jako v tomto případě. 75% Zajímavé komentáře: Cervenak, Satan, RAiken, Jordan, HAL, MegatroN

Nad očekávání příjemná romantická limonáda. Potěší sympatický (ač celými Státy rozdělený) ústřední pár i snaha definovat, co dojímá ženy a co zas muže. Ač k tomu má veškeré predispozice, Samotář není hloupým hollywoodským prefabrikátem. Věřím, že inteligentní scénář (odkazy na jiné filmy vždy potěší) má šanci dojmout stejnou měrou zástupce obou pohlaví. Pokud se vám Láska nebeská jeví příliš vyumělkovaná a zatím jste neobjevili kouzlo jihokorejských dojáků, může být právě tohle vaše valentinská klasika. 80% Zajímavé komentáře: bullshitski, JohnFarst

Vrátit se do období svého dětství. Do období, kdy jsem s chutí unikal do (vědecko) fantastického světa Verneových románů. Být znovu dítětem a žasnout nad ojedinělým převedením psaného textu do podoby, pro niž těžko nacházím ta správná slova obdivu. Hloupoučká zápletka, papírem šustící dialogy a pro svůj nijaký projev nadbyteční herci? No a, obrázky jako ze starých knižních ilustrací tady jsou, ční nad vším ostatním a o ně jde v prvé, druhé a snad i třetí řadě. Kouzelné. 80% Zajímavé komentáře: Dan9K, gudaulin, sportovec

Z 35 viděných se mi nejvíce líbil segment Thea Angelopoulose - Homérův Odysseus potkává Lumièrovu kameru. Tolik vychvalovaný Lynchův příspěvek mi přišel jako laciná snaha za každou cenu zaujmout a nabídnout něco zaručeně originálního. Jakási pokorná skromnost ostatních vynikla lépe.