Martrix

Filmy pro pamětníky mám moc rád a leckdy jsem se při jejich hodnocení nechal unést nostalgií; i přes vyšší míru patosu a strojenosti, jsem nějaké ty půlhvězdy přidával. Ale tentokrát tomu tak nebude. Tahle rádoby krimi komedie, je v mých očích pouze velká zavlasypřitaženost s hloupou pointou. Do parodie a la Lelíček ve službách Sherlocka Holmese má dost daleko. Samozřejmě není špatně vše. Korbelář byl vynikající a Pešek ukázal, že ustojí hlavní roli. Ovšem tím bych s pozitivy končil. Mám rád chytré scénáře....ale nesmí být překombinované. Vlastně jsem dost alergický na filmy, které na diváka v samotném závěru vybalí podvůdeček ve stylu...všechno je jinak. Ale nebudu spoilerovat. Že je to pochybně zkonstruovaná opičárna bych i přešel, ale nikoliv to, že jsem se tak často nudil. Pocitově to byl dvouhodinový film.

Některé zkušenosti jsou sice nepřenositelné ze 100%, ale dobrý vypravěč dokáže díky empatii diváka ...tzn. představivosti a soucitu, předat nejen spoustu informací, ale také emocí. A přestože se dal tak silný námět zpracovat lépe, Levinston jich na vás nakydá tolik, že zapomenete na děsivý český dabing, poněkud rozvláčnou první půli, nevyužitého Hoffmana a dokonce i na za vlasy přitažená místa ve scénáři. Druhá půle Spáčů je totiž natolik silná, že vás tahle nepravděpodobně složitá cesta za pomstou, stejně vtáhne. A jako každý dobrý příběh ve vás Spáči vzbudí potřebu diskuze. Tvůrci totiž hodili do placu nejen téma týrání dětí, ale také několik závažných a poněkud zapáchajících témat, týkajících se morálky. I s ohledem na nepřenositelnost traumat z dětství je jasné, že by šlo o diskuzi bouřlivou. Ovšem i po takovém konci mi zbývá dost drzosti na kritiku: i když má film téměř tři hodiny, dost mě mrzí nedotaženost v případě kněze; máte k dispozici DeNira, navíc v takové roli....jen jeho linka s dilematem kterému čelil, by vydala na celovečerák. Škoda. Stojím si za tím, že Spáči mohli být v rukou lepšího scénáristy, extra filmem.

Pomineme-li mnohé americké akční filmy, které často spíše válku oslavují a dělají ji atraktivní pro diváky z řad latentních militaristických vymaštěnců, existuje mnoho filmů, které dávají jasný vzkaz. Války jsou nesmyslným plýtváním životů a zdrojů. Tvůrci Godzilly ale nemoralizují. Poukazují na paradoxy, které nevyhnutelně s každou válkou přicházejí. Vždyť na obou stranách stojí rodiče, děti...rodiny. Kdyby jsi dělal svou práci(umřel), mohly žít mé děti. Zazní z úst přeživší. Pacifistům je vše jasné. Ale současně moudře pokývnou hlavou i militantníci. Protože v takovém filmu si svoje najde každý. A v tomhle si dokonce najdou svoje i milovníci monster, přestože mou optikou je role Godzilláka redukována na "pouhý" katalyzátor; způsobí zatřesení člověkem, který díky neochotě umřít/strachu upadl do polokomatu/přežívání s výčitkami. Takže se nabízí otázka, zda takový film štítkovat jako válečné drama s monster přesahem, nebo za monster film, se silným přesahem k válečnému dramatu. Je to namícháno zručně, takže na tom moc nezáleží. Někdo sice začne poplivávat americké popcorňárny s tím, že takhle to má vypadat, ale to je hloupost. Je to jako srovnávat Vesmírnou Odysseu a Hvězdné války - protože v obou je přece vesmírná loď... . Godzilla -1.0 není popcorňárna. Není zábavná, vtipná, neohromuje super CGI. Je to "jen" dobrý film, ve kterém dostala vedlejší roli i jedna přinasraná ještěrka.

Představte si díru kdesi v Australii, kde máte sousedy tak blízko, že byste k nim dostřelili golfovým míčkem. A skoro všichni vás tam nechtějí a ve skutečnosti je ani vy nemáte zrovna rádi, protože se kdysi odehrála nějaká křivda, nebo dokonce vražda... . Hned od úvodních minut jsem měl pocit, že tohle bude můj šálek kávy. Kdo by to byl řekl, že ten podvratňoučký humor, který na vás od první minuty jukne, mají na svědomí ženy? Říkal jsem si. Jenže to nevydrží dlouho. Humorno začalo dostávat na frak od dramatična a taky trochu nudy...to když se do popředí dralo romantično. Najednou tady máme příběh o pravdě, která se po desítkach let prodrala na povrch. A s ní i další odhalení... . Humor zmizel. Už takhle to bylo zklamání, ale děvčata přitvrdila a postavě Tilly naložila ještě víc. A za pár dalších minut zase... . Takže i přes snahu tvůrců zabalit tenhle papříběh do bizáru...tohle je fakt hodně velká dradivočina. A ten závěr? Ten je i na divné Australany pôb. Je to dramaturgicky mizerný slepenec zajímavých momentů, který nespasí ani dobří herci. Rozčarování.

V první řadě potěším fanouchy ...ne, tahle epizoda nemá 24 minut, ale 2x tolik. Však se toho taky vcelku dost stane. Monumentálně znějící hudba měla už od prvních vteřin navodit pocit důležitosti a závažnosti tohoto finále pro...pro co vlastně? Všichni víme, že jde o spin-off, jiného spin-offu ...spíš o jakousi slepou uličku, abychom lépe poznali fajn postavy a zároveň umožňující dodávat fanservice v podobě setkání se starými známými. Chvíli to sice vypadalo, že Filoni opět příjde s něčím rozsáhlejším a výrazně rozšíří SW univerzum o novou silnou linku, ale s každou další filler epizodou bylo zřejmé, že půjde "jen" o uzavření osudů Bad Batch. Což ovšem po této epce, nemusí být pravda. Stejně jako "ožila" Ahsoka, věřím, že se ještě setkáme i s Omegou. Závěr k tomu vysloveně vybízí. Byla by velká škoda nechat ladem postavu s tak propracovanou historií. Možná z toho skautíkovství aspoň trochu vyrostla a sehraje nějakou zásadní roli v nových SW filmech. Pokud je definitivně doskywallkerováno, je potřeba dodat nové postavy. A Omega má stále velký potenciál i do filmů pro dospělejší fanany. Takže za mě...konec dobrý, všechno dobré. A to přestože je i tato epizoda důležitá jen proto, abysme věděli, že příběh Omegy nekončí.

Na tom chtít víc, není vůbec nic špatného. Zazní z úst Alice. Jenže nic není zadarmo. Můžete to brát jen jako odlehčenou komedii s fantasy prvkem v podobě kouzelné konvice, nebo také jako studii lidské hamižnosti. Tvůrci byli vcelku vynalézaví, když ukazovali kam jsou někteří lidé schopní zajít kvůli pár dolarům. A že je takových jako Alice spousta. Štěstí podle nich přichází s finanční nezávislostí. Přitom vše je jen o tom, jak si vnitřně nastavíte svoje potřeby. Hamižnost je touha mít víc, bez ohledu na to, kolik vám stačí pro spokojený život. Pro mnohé začarovaný kruh. Tvůrci Mosazné konvice něco takového sice naznačují, ale nemají přímou ambici moralizovat. Někteří diváci v tom materiál pro poučení najdou...je ho tam nemálo, ale asi je lepší jen se bavit. Byť tedy o vyslovenou taškařici nejde. Hodně ale pomáhá sympatický manželský pár a zmiňovaná odlehčenost. Kdyby to bylo aspoň o deset minut kratší, tak asi slabší 4* dám. A kdyby šlo o ostřejší satiru, dal bych nejspíš 4* plnotučné. PS: Juno Temple už tady ukazuje, že není jen pěkná blondýnečka. Ostatně co v ní je, ukázala ve Fargu.

Tak nejdřív k této epizodě. Na jednu stranu fajn, že se vše uzavřelo, na druhou ...moc nápaditě provedeno to nebylo. A poslední pasáž s Moonkem? WTF? Ty mystické žvásty byly hodně mimo. V kontextu prvních tří řad Farga, je tahle spíš zklamáním. Skvělý rozjezd, vynikající obsazení, parádně napsané figury, základní příběh ok...jenže deset epizod je zbytečně moc. Stačilo zredukovat na šest opravdu výživných.

Nízká hodnocení chápu....většina mužů není schopná pochopit, že je týrání žen velký a reálný problém. Někteří proto, že je jim to opravdu zcela cizí, ale mnoho z nich prostě nerozezná tu hranici... . Nejsou vybaveni empatií, která by jim umožnila aspoň akceptovat, že je kolem nás spousta traumatizovaných žen.

Juno Temple je úžasný ženský šprček, kterému uvěříte, že je tygřice bránící své blízké a svůj nový život. Stejně jako uvěříte Jennifer Jason Leigh její postavu mrchy mrchovité. Čemu se už věří hůř je tvrzení, že se něco takového opravdu stalo. Protože tohle je místy jako Kill Bill pro neretardy.

Vlastně se mi moc nelíbí, že se pod tou fargo vrstvou ztrácí, jak smutný příběh to je. Ve skutečnosti to jistě nebylo divácky vděčné home invasion, nebylo to stylizované a zábavně prozvučené. Přesto...tohle není průměrný seriál.