Helmutek

Tak to byl opradu zvláštní film. Ale v tom dobrym slova smyslu - vlastně by mě docela zajímalo, co bych na to řikal po dalšim zhlídnutí. Každopádně spíš než nějakej biograficky podávanej příběh muzikanta ve stylu např. Walk The Line to vnímám jako takovej obraz ze života jednoho tragéda, kterej je napůl smolař v nepravou dobu na nepravym míste, napůl neni schopnej vymanit se z bludnýho kruhu, do kterýho se svym životem, přístupem k lidem kolem sebe a svejma špatnejma rozhodnutíma dostal, a kterej kromě toho hraje na kytaru a chce se tim za každou cenu živit - a to všchno je ilustrovaný na jednom sledovanym tejdnu jeho života - kterej vzhledem k zacyklenosti všeho je asi vlastně celym jeho životem před rokem, teď i za rok. Kažodpádně Oscar Isaac hraje opravdu fantasticky, a to i na tu kytaru - naprosto úžasně ale i zpívá a to, že ho nebyla potřeba dabovat nebo přetáčet, to tomu filmu přidává opravdu strašně moc. Ty hudební čísla takhle jsou naprosto autentický, krásný a tak ryzí, že lepší to v tomhle směru ani bejt nemohlo. A na to, jak ten film plyne skoro až zvolna, tak je tam celkem dost scén, který ve mně opravdu zůstaly (expartnerská hádka s Carey Mulligan na lavičce v parku, cesta autem do Chicaga, reakce chicagskýho agenta na jeho písničku, noční scéna s poraženim kocoura...), ale i těch, který byly vysloveně komediální (hned první kocourův útěk, následný jeho hledání, natáčení hitovky "Please, Mr. Kennedy" s naprosto skvělym Adamem Driverem...). Pro mě ten film je zvláštní a ne úplně jednoduše uchopitelnej, je ale zajímavej, bavil mě a něco ve mně nechal.

Ze začátku nijak mimořádný ani nijak špatný - koukalo se na to celkem hezky, a to až do doby, než se ukáže, že to celý je výplod nějakýho Sherlockova opiovýho opojení. Kdyby to celý zůstalo v 19. století jako prostě takovej volně zpracovanej speciál, tak prosim - ale on se probudí poprvý, a znova, a znova... až toho začne bejt fakt moc, moc zvratů, moc překombinovaný, moc samoúčelný (navíc jsem se nemoh ubránit pocitu, že to je taková špatná variace na Inception)... O čem to totiž teda vlastně celý bylo? O tom, že si Sherlock uvědomil, že Moriarty je zpět? To by pak byl krásnej příklad drbání se pravou rukou za levym uchem. No, žádnej průser to neni, ale bylo tam pár scén, který byly fakt hloupý (např. to procesí ženskejch v kápích tajně brojící za rovnoprávnost atd.), a taky to zbytečně shazuje ten konec.

Výbornej detektivní cyklus, kterej ani s množstvím dílů neztrácí dech a nápady. Je to samozřejmě pojatý trochu jinak než ostatní krimi seriály (Dobrodružství kriminalistiky vychází ze skutečnejch událostí, který byly nějakym způsobem průlomový - metodikou, činem, motivem atd., přitom ale nepostupuje chronologicky ani se nedrží jedný oblasti, takže se střídá Evropa s Amerikou, 19. století s novodobejma případama atp.), ale takhle nějak bych si představoval úctyhodnýho a seriózního nástupce třeba Hříšnejch lidí města Pražskýho. Je to samozřejmě něco jinýho, v DK není oprti HLMP stálý herecký obsazení (tady je to co případ, to nový postavy) atd. atd., ale významen v rámci žánru nebo kvalitou natočení/obsazení mi to k sobě prostě jde. To množství lidí/herců, který se na tom podílelo nebo si tam zahrálo, je nic než úctyhodný - vyjmenovávat by se tu mohlo opravdu dlouho, pro mě nezapomenutelnej byl ale třeba hned Rösner v roli Vidocqua v prvním díle. Atmosféra dílů je taky výborná, skvělej prvek je i ten častej závěrečnej titulek dosvětlující to, co se v dílu řešilo... Výhradu mám akorát ke komparzním davovejm scénám (typu publikum u soudu, demostrace atd.) - to je často prostě tragédie a trapnost, a taky k místy moc přiznaný nebo návodný televizní hudbě (ta "televiznost" je v tom slyšet docela dost), byť je to dílo Karla Svobody. Za mě silný 4*.

Píše to tady každej druhej, ale ten film je opravdu Velká Nádhera - přes hudbu, kameru a celkovej obraz, až po režii a střih... Kouká se na to krásně, řemeslně je to odvedený dokonale - pro mě to byl takovej skoro až artovej zážitek. Ten audiovizuál je asi nejsilnější dojem, kterej ve mně film zanechal; třeba hned ta první taneční scéna je jeden z nejsilnějších a nejatmosféričtějších audiovizuálních záběrů, který jsem kdy viděl - fascinující, uhrančivý až snový... prostě nádhera. Je to film o římský smetánce, se kterou asi málokdo z nás bude mít něco společnýho, ale chápu to spíš jako takový určitý zrcadlo dnešní materiálně konzumní společnosti - takže ty absurdity, na který Sorrentino s opravdu obdivuhodnou lehkostí a vtipem poukazuje, se do určitý míry týkaj každýho. Aspoň já jsem to tak chápal. A tadyten nadhled s určitim sarkastickym nebo ironickym "úšklebkem", kterej jakoby komentuje a kritizuje jejich nejrůznější osobní nebo společneský krize, to bylo něco, co jsem si opravdu užíval celej film. Osobně jsem nehledal významy všech možnej filosofickej citátů nebo úvah a ani jsem to nepovažoval za podstatný, věřim ale, že pro někoho to může bejt další rozměr navíc. Každopádně už se těším na to, až si pustim další Sorrentinovy filmy. WTF moments: Tak třeba ta zombie jeptiška... Ale ono to do toho filmu vlastně nakonec celkem sedne.

Asi nejlepší a nejoriginálnějc pojatej katastrofickej film, kterej znám, a určitě nejlepší first-person film, kterej znám. Škoda, že se na to člověk dneska už nemůže jednoduše podívat v kině, myslim, že to by zážitek ještě znásobilo. Cloverfiled je mrazivě autentickej, uvěřitelnej, a hlavně se nesnaží trapně vysvětlovat nebo zdůvodňovat to, co se děje - nepřináší nic jinýho než záznam toho, jak tu situaci prožila skupinka lidí okolo jedný videokamery. Zážitek neruší ani žádná dramatická hudba, což věrohodnosti toho filmu přidává opravdu významně. Ta úvodní čtvrthodinka na tý pařbě se mohla zdát dlouhá, ale ve výsledku mi to nevadilo - nádherně to pak kontrastuje s tim, co přijde potom. Konec je taky skvělej - není v něm nic navíc, nic zbytečnýho. Jen mě trošku zamrzelo, že se nijak (aspoň to teda nebylo vidět) neřešilo pokousání kameramana těma malejma zrůdičkama, docela jsem se těšil na to, s čim tvůrci přijdou. Ale tak třeba se to holt jen nestihlo pořádně projevit. WTF moments: Nějak jsem nechápal, jak se kameraman může nechat dobrovolně zdržovat, omezovat a vlastně i ohrožovat tim, že si furt nechával tu kameru a že s ní "dokumentoval" dál a dál. Je mi jasný, že jinak bysme se na žádnej takovejhle film koukat nemohli, ale nějak si nejsem jistej, jestli touha zachytit to na video vůbec může bejt tak silná, že přebije všechno ostatní - ale co já vim, třeba bych se zachoval stejně, pokud by to mohlo zvýšit šance, že po mě aspoň něco zbyde (jak ostatně píše Dan9K).

Když neměl práci, tak si Lou Bloom si spočítal, co mu jde nejlíp, a rozhod se, že se stane dodavatelem videoreportáží místní televizní stanici. Nespokojí se ale jen tak s něčim, má to pečlivě promyšlený, zanalyzovaný a rychle se učí, takže míří cílevědomě vejš a vejš - a nezastavuje se před nikym a před ničim, ať už morálně, lidsky nebo fyzicky. A člověk jenom trne, čeho všeho je v prosazování svejch cílů schopnej, jestli pro něj existuje aspoň nějaká hranice... Už dlouho se mi nestalo, že by mě nějakej film už po nějakejch deseti minutách vtáhnul a až do konce nepustil tak jako právě teď Nightcrawler. Gylenhaal je prostě borec a to, co tady předved, to je něco neuvěřitelnýho - takhle nechutnou a děsivou, přitom svym způsobem ale i charismatickou postavu už jsem dlouho neviděl. Dívat se na Nightcrawlera bylo místama až nepřijemný, z toho jeho chování a obrysů uvažování mi občas fakt běhal mráz po zádech - šílenství a fanatismus v očích, krutě slepej kalkul, ta jeho dikce a vůbec způsob vyjadřování... Z lidí jako je Lou mám opravdu upřímnej strach. Skvělěj film, pro mě mezi 4 a 5* - možná bych uvítal, kdyby konec přinesl ještě něco trochu novýho.

Nejsem nijak fanatickej zastánce původní šestice filmů, takže i VII. díl hodnotim asi trochu jinak, než jak ho uviděj ti, pro který je to životní záležitost, každopádně mně se to líbilo. Jsou to Star Wars, takže stejně jako u prvních dvou trilogií ani tady se nedalo čekat, že půjde o seriózní sci-fi nebo scénáristicky neprůstřelnej film (a taky že nešlo), ale mě to prostě bavilo. SW je takový pohádkový vyprávění o tom, jak jedna dysfunkční rodina nadělala se svejma vztahama paseku v celý jedný galaxii... a všechno ostatní je podružný a tomuhle zaměření přizpůsobený. Když si to člověk uvědomí, pak zjistí, že to neni o nějakejch logickejch chybách nebo nejasnostech ve scénáři, neni to o tom, že něco je trochu přitažený za vlasy, ne moc uvěřitelný atd. - SW je každopádně fenomén sám o sobě a nejde k tomu přistupovat jako k jinejm filmům. Já jsem si tady ale obrovsky užíval, že se na to nejen skvěle kouká (vraky lodí na Jakku, záběry ve vesmíru, vzdušný i "mečový" souboje /např. ten na Starkilleru v lese mezi stromama/), ale i tu přiznanou nadsázku (konečně!) - to, že tady byly některý scény nebo dialogy vtipný, byl záměr a výsledek dobrýho scénáře/režie, ne omyl, jako tomu bylo u první šestice. A taky tady konečně nejsou žádný dementní postavy typu Jar Jar nebo diletantský střihy mezi scénama ve stylu PowerPointu nebo Movie Makeru. Takže za mě dobrý a těšim se na další dva díly.

Krásnej a lidsky silnej film o situaci, která dokazuje, jak ani válka nemusí znamenat, že lidi zapomenou na to, že jsou lidi. A taky o tom, jak takovýhle vzepření se politickejm hrám o trůny, propagandě a fanatismu bejvá vedením "po zásluze" potrestáno. Obsazení je skvělý, jen na těch dvou zpěvácích (Diana Kruger a Benno Fürmann) bylo zoufale moc vidět, že oni to ve skutečnosti ale opravdu nezpívaj. Film se na ně soustředil až moc na to, že si tvůrci s nějakou věrohodností playbacku moc hlavu nelámali. Sympatický každopádně je, že po celym tom krásnym průběhu filmu nekončí nijak nerealisticky nebo přeslazeně. Pro mě mezi 3 a 4*. WTF moments: Snad jen ty zoufale nevěrohodný pěvecký čísla, který by jinak mohly bejt jedny z nejsilnějších momentů filmu.

Krásnej a příjemnej film, navíc jeden z nejlepších vánočních, co vůbec znám. Zmiňovat se o parádnim Billovi Nighym, Colinu Firthovi nebo Hughu Grantovi a dalších asi neni třeba... Místama je to trochu moc přeslazený a přehnaný (to se ale ještě celkem dá u takovýhle vánoční pohádky pro dospělý pochopit), film ale podle mě srážej předevšim dvě věci - jednak nezajímavá a trapná dějová linie s klukem lovícím buchty v Americe, a pak naprosto zoufale přehrávající a hystericky přepíčená Keira Knightly, která je jednoznačně nejslabšim hercem v celym filmu - Colin se ale dá pochopit jako záměrně přehnaná větev dělající si prdel z amíků, a Keira ve filmu nijak významnou roli nemá (to už spíš ten její obdivovatel, chudák Lincoln) - takže ani jedna výhrada neni nijak zásadní a ani jedna mi nebrání si každou zimu film znova užívat.

Tohle jsem nečekal - pro mě je to obrovský překvapení v nejlepšim slova smyslu snad ve všech myslitelnejch ohledech. A v úplnym výsledku mi to asi přijde zdařilejší i než ta knížka - seriál si z předlohy bere to nejlepší, nenechá se jí ale nijak omezovat nebo zotročovat a je schopnej bejt svůj. Obrovskou zásluhu na všem má samozřejmě předevšim Smyczekova režie a Vogeltanzem fantasticky napsanej scénář, kterej je vtipnej, lehkej a nepřekombinovanej, přirozenej a nic než čistej a průzračnej. Hapkova hudba je tady ale doslova dokonalá, nádherně podtrhuje uvolněnou a rošťáckou atmosféru seriálu a po Pánech klucích tak PH jenom dokazuje, že v tomhle "klukovskm" žánru v podstatě nemá konkurenci. Obdivuhodný až dechberoucí je ale snad úplně celý herecký obsazení; od dětskejch herců (!), ke kterejm mám snad vždycky výhrady a kteří mi často přijdou jako největší slabina filmů (a to i u takovejch věcí jako Záhada hlavolamu, Knoflíková válka...), přes hlavní dospělý role až po ty vedlejší - to je prostě fantazie se na to všechno dívat. Celá pětice hlavních kluků s Péťou v čele (a mladym Zilvarem v závěsu) je na jedničku s hvězdičkou, ale ten Péťa (Adam Novák) i sám za sebe je prostě úžasnej - ty jeho průpovídky a komentáře jsou jednoduše nic než dětsky čistý, kouzelný a hlavně naprosto a přirozeně uvěřitelný. Skvělí jsou i rodiče Bajzovi (Navrátil s Veškrnovou), strejda Vařeka (Nárožný), ale i ten doktor (Vydra), cukrář Svoboda (Vízner) i s Evičkou (Sandrou Novákovou), i ten krásně oldschůlovej zevlák starej Zilvar (Pecha), věčně prudící Fajst (Zindulka)... a tak bych moh pokračovat. Jedinym škraloupem (a opravdu jedinym) je pro mě polovina toho posledního dílu, totiž to snový-horečnatý delirium, který mě teda neuvěřitelně rozčilovalo i v knížce, takže k tomu mám asi už trochu averzi. Myslim si, že se tomu seriál fakt nemusel věnovat tak dlouze, ale ani tak to tady v žádnym případě neni nijak srovnatelný s tim, jak tahle "cesta do Indie" zabíjí knížku - navzodry všemu je to v seriálu zpracovaný ještě se ctí. A protože tohle by byl jedinej důvod snižovat hodnocení (a taky proto, že vyznění celýho seriálu to v žádnym případě zkazit nemůže), tak zůstávám na plnejch pěti a s radostí to řadim mezi svoje srdeční záležitosti.