RedHot

Od čtvrté do osmnácté série nepřetržitá řežba toho nejlešího seriálového humoru vůbec. Těžko jmenovat téma nebo osobnost, do které si žlutá rodinka za čas svého působení nerýpla. Právem okupovala naše ovladače až do slavnostního uvedení jednadvacáté série, kde - ouha! - aby člověk gagu pohledal. No, teď už vím, že spravit se to ještě dá.

Partičku puberťáků s tváří posetou pupínky a s nebezpečně přeskakujícím hlasem nám terorizuje neznámý zabiják. Při akci nosí zásadně bílou škrabošku, aby oběť utvrdil v pocitu bezvýchodnosti, a navíc umí celkem obstojně zacházet s nožem nebo třeba dálkovým ovládáním garážových vrat. Film funguje dokonale až do doby, kdy nám na scéně zbývá posledních pár přeživších. Režisér si s nastalou situací neví rady, Vřískot už toho má taky plný brejle, a tak se oba uchýlí ke změně taktiky ve stylu "zabij jich co nejvíc a ať při tom teče hodně krve". Odmaskování perverzního rozparovače mě šokovalo pramálo, spíš jsem se podivil, jak se hrdinka obratně ohání pistolí (že by letní střelecký kurz?) a bez mrknutí oka vystřílí celé zástupy záporáckých bubáků. Nevím jak vás, ale mě by ten barák po takových jatkách uklízet nebavilo.

Jen málokterý film v poslední době měl z mé strany tak čisté hodnocení. Naprostý úspěch.

Vhodné pro masochisty.

Ležím takhle doma marod a říkám si, proč se nepodívat na Vysokou hru. Obeznámím se s novým herním principem a jistě sám sebe opět utvrdím v tom, jak jsem chytrý. Nu dobrá. Jsme v psychoticky blikajícím studiu, moderátor nás několikrát za kolo ujistí, že stále sledujeme Vysokou hru, diváci mu nadšeně zatleskají, jak dobře to zvládl podat a soutěžící nervózně podupávají, sedíce v nepohodlném křesílku a napjatě pozorujíce ty cifry, které za chvíli mohou být jejich. Ovšem nezdaněné. Sice se občas zdá, že soutěžící postrádají i to nejzákladnější vzdělání a menší problém by s otázkami měl i cvičený orangutan, ale hra je vymyšlená zajímavě a většinou se televizi podaří si celou částku uhájit. Hurá.

Sympatický, byť poněkud zapomětlivý hlavní hrdina, komplikovaný a zajímavě vymyšlený příběh, to jsou věci, které se Nolanovi alespoň v tomto snímku nedají upřít. Na druhou stranu jsem ve filmu postrádal něco, co by mě do neobvyklého děje jakkoli vtáhlo a spíše mě celý snímek nechával chladným. A konec? Někoho šokoval, někoho nadchnul. Mě zklamal.

Představte si obyčejný kreslený seriál, odmyslete si návaznost, děj, dobrou animaci a poselství. Vznikne vám tato švédská lahůdka. Já vím, je těžké si představit, že země, která zplodila Abbu, sekne vedle. Je těžké si představit, že švédská trojka bude nudit. Ale stalo se.

Je možné, že mě nařknete z dětinskosti, ale mně se prostě líbí, jak ty americké teen cool mega ultra super make-up pushup best holky dostávají od MTV štábu po čuni. Snad je v tom potěšení z cizího neštěstí, snad jen touha po zábavě, ale já osobně u toho teda vydržím.

Polonahý metalista, který má řetězy provlečené snad i v nose, udělá nějaký trik, kucí ze střižny to nasekají na několik desítek krátkých a nepřehledných záběrů, komparzistům (vlastně náhodným kolemjdoucím) popadají čelisti a následuje nepřetržité vřeštění fanynek, zatímco se mladý kouzelník obnažuje. --- Mně je pořád sympatičtější Houdini než Jackass.

Prokletí domu slunečnic nemá naději na úspěch z několika důvodů. Mísí se tu jednak mnohokrát viděné (Ptáci, Kruh, Záhada Blair Witch) - jednak trapné (lekačky, kdy jen tisíc hodin předem předvídáte baf) - a jednak naprosto uboze zpracované charaktery (tím myslím všechny). A tak jen počítáte minuty a přejete smrt všem členům té vidlácké famiglie, pěkně pomalu a bolestivě.