RedHot

Komentář psáti dlouze nebudu, lituju totiž člověka, který by ho pak musel vypípat.

Tak takovouhle Ameriku opravdu nemusím. --- Ve třídě jsem o HIMYM věděl jako první a byl jsem v jeho šíření takovým menším průkopníkem, takže mě teď neobviňujte z pozérství, já dobře vím, o čem píšu. --- Po tříměsíčním období a skoro dokonalých prvních dvou sériích, kdy jsem kvůli HIMYM nejedl nespal, to už teď znovu nezapnu. Ne že by mě omrzel námět, seriál u mě ale spíš dojel na nedostatek inovací a nápadů, postavy už se neměly kam vyvíjet a začaly nudit. Tak se stalo, že už čtvrtou sérii táhne Barney v zubech a od té doby to vlastně není nic víc než přehlídka všemožných Barneyho výstřelků, kodexů, předpisů, zásad a já nevím čeho ještě. Od začátku mi navíc byl silně nesympatický ufňukaný a věčně nespokojený Ted. Vidět jeho rypák teď, mám chuť tasit. --- Na srovnávání s Přáteli jsem alergický, na věčné citování Barneyho hlášek a plácání si s přiblblým "high five!" jsem po absolvování malého gymplu alergičtější ještě víc, takže bacha na mě.

Ani tento rok jsem z fyziky neproletěl. Ale tomuto pořadu za to děkovat nebudu.

Surrealista řádí naposledy a se stylem. Nikoliv klišovitě, nýbrž dokonale vyváženě a vkusně, vtipně a mimořádně. Sežral jsem mu to i s navijákem. A dostal jsem u toho hlad, přiznám se.

Film o hledání lásky. Pod zvířecí maskou se skrývá osobnost nesmírně lidská, vnímavá a citlivá, muž, který má o čem vyprávět a který je upřímně dojat jakýmkoli dobrem, které mu až doposud nepřátelský svět nabízí. A přitom dalo takovou práci tohoto muže přimět o všem mluvit. Když nakonec uléhá na lůžko, má k životu a ke smrti naprosto odlišný vztah než tehdy, když Boha o smrt prosil, když už dost možná úplně ztratil naději na důstojný křesťanský život, pamatovalo-li si jeho zmučené nitro, čím že to naděje je. Tentokrát hledí smrti do očí klidně a smířeně, jde spát po báječném dni a báječných dnech, kdy se mu splnila všechna jeho přání a on svůj příběh završil šťastně a mistrovsky. Ani jednoho z nás příroda podobným postižením nejspíš neproklela, avšak kdo z nás dostane tu možnost na se úplném konci cesty ohlédnout zpět a smět sám sobě říci, že prožil dobrý, láskyplný a spokojený život? Takové požehnání je veliké – daleko větší než útrapy a muka, jaké sloní muž musel během kočování vytrpět. --- Nemám víc co dodat, příběh je to beze zbytku krásný, strhující a dojemný, zasáhl mne jako už dlouho nic podobného. Plné hodnocení.

Ne, to, co se stalo v Las Vegas, ani trochu nepřipomíná to plytké, beztvaré nic, co se nám Bangkok snaží před čumák naservírovat tentokrát. Možnost pokračování tvůrci nejspíš pochopili tak, že všechny gagy je třeba dotáhnout do většího extrému, aby měl podtržený výsledek větší koule než předchozí sezonu. Mě se ale Ed Helms líbí víc nepotetovaný a než bych ho nechal na konci vykonat ten uširvoucí, kýčovitý proslov, radši bych mu spravil pusu sešívačkou.

Když kamarádi na mými čtyřmi hvězdičkami kroutili hlavou, nestačil jsem se divit. Johnny English se vrací v plné polní a ruku na srdce, že scénář, gagy i příběh jsou o třídu kvalitnější a propracovanější než před osmi lety. No, o hvězdičku. --- Speciální díky vzkazuji Eshkerimu za bombastický soundtrack (ano, on ho jen přepracoval, ale jaké má grády!) a tvůrcům za Englishův mosambický tik. U toho jsme se totiž svorně nasmáli nejvíc.

Popravdě řečeno moc nechápu, co tohle na čsfd dělá. Fanoušci natočili krátkometrážní střílečku v postapokalyptickém světě, gameři ví, o co jde, a to je asi tak všechno. Co se k tomu dá víc říct?

Nápad je to velmi zdařilý a strašidelný (kdo má slabost pro staré opuštěné budovy, dá mi za pravdu), chopili se ho ale nějací ze řetězu utrhnutí bráchové a zkazili, co se dalo. Po vizuální stránce několikanásobně lepší než po stránce režijní (ačkoliv, nula krát cokoliv je pořád nula). Lekaček si divák za celý film užije skutečně hodně, jakmile se však nemá chytit jakéhokoli pevnějšího podkladu, který by příběh alespoň trochu důstojně stmeloval, začínají ho ti bubáci nudit už po dvaceti minutách a dřív. Strach je zde navozován tak amatérsky a pouťově, že jsem si připadal spíš jako v nějakém plastikovém domě hrůzy či co. Závěrečná pointa je navíc tak nedotažená, naivní a nejasná, že film už nedokáže spasit nic - snad nějaký opravdu kvalitní remake. --- Za co ta hvězdička? Možná se jenom zdráhám přiznat, že jsem úplně promrhal hodinu a půl svého drahocenného života. Spíš to ale bude tím, že odpad uděluji snímkům o poznání horším...

Původní komorní atmosféra Červeného trpaslíka, dobře hmatatelná zvláště v době, kdy se seriál rozjížděl, sice poněkud vyčichá, ale přesto se jedná o pokračování kultovního britcomu nanejvýš důstojné a povedené. Konec je vkusně vygradovaný a správně emotivně vyvážený, zkrátka moc pěkně uhraný mač. Moc už se těším na chystané prodloužení...