Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenzie (449)

plagát

Vojenský soud se vzbouřenci z lodi Caine (2023) 

5/10 | Taková ta ultra laciná a v podstatě výplňová epizoda JAGu z 90s, ve které nezbyly prachy na jakékoliv exteriéry, natož reálné lokace (nebo libovolnou vojenskou techniku:-)), takže to celé stojí jen na jedné místnosti, pár hercích a několika kusech nábytku. Totální absence hudby v průběhu filmu (s výjimkou asi minuty na úplném konci a závěrečných titulků) dojem televizní/divadelní inscenace, ruku v ruce s nuznou výpravou a sterilní kamerou a střihem, jen podtrhuje. Což by samo o sobě nebyl problém, pokud by film táhl příběh, postavy a vypjaté dramatické situace. | To se ovšem nestalo. Dějově to nemá absolutně čím překvapit, postavy nedostanou šanci se výrazněji ukázat a na nějaké vyhrocené dialogové výměny (ve stylu Cruise vs Nicholson v A Few Good Men) také nedojde. Kromě toho Sutherland s podivnou dikcí působí od první minuty jako naprostá psycho troska (což asi nebyl záměr) a fakt, že se v závěru úplně sesype, tak nemůže překvapit ani neznalce předlohy nebo předchozích adaptací. | Friedkinovu poslední štaci zachraňuje vcelku obstojná pointa, pár ucházejících scén (výslech napůl retardovaného svědka pobavil:-)), důstojná rozlučka/rolička Reddicka a Sutherlandovo herecké sólo ve finále. Škoda, že živoucí legenda na poli vedlejších úloh v "military" filmech Dye je tady, doslova, jen do počtu. Není to vyloženě průser, ale velká sláva také ne. | PeZet

plagát

Leo (2023) 

6/10 | Na jednu stranu originální premisa (animovaný zvířecí grumpy/boomer tady asi ještě nebyl:-)), sympatická ústřední dvojice "mazlíčků" ve školním teráriu (ještěří senior a příležitostný dětský terapeut je fajn, sarkastický želví glosátor a příležitostný parťák je přímo skvělý), vynikající casting, respektive dabing (Sandler si roli viditelně, totiž slyšitelně, užívá a aby ne, když si ji (spolu)napsal na tělo, Burr je pak možná ještě lepší i díky vděčnější postavě, která si navíc projde nějakým vývojem), slušná porce vizuálních, verbálních a sem tam i psaných vtípků (tetování vede:-)), jednodušší, přesto příjemný, styl animace, pár opravdu povedených scén (oční strečink, lekce o plození dětí) a naštěstí po většinu času svižné tempo. | Na druhou stranu ale předvídatelný příběh (od začátku do konce film jede podle osvědčené šablony všech podobných animáků bez jediného překvapení a to jak v případě charakterizace postav, tak samotného děje, tak konkrétních situací), obvyklá dávka morálních ponaučení (tentokrát značně triviálních) a bohužel také nemálo cituplných muzikálových čísel. Bohužel proto, že všechny přítomné songy do jednoho jsou vzácně nevýrazné až unylé (po hudební i textové stránce) a při každé takové hudební vsuvce jsem se jen modlil, aby už byl útrpnému zpívání a případnému tancování zase konec. | PeZet

plagát

Päť nocí u Freddyho (2023) 

4/10 | Stejně nudné, uspávající a celkově mizerné, jako pár let starý nepřiznaný rip off s Cagem, jen s trochu vyšším rozpočtem (který nejde moc poznat) a se zbytečnými dvaceti minutami stopáže navíc (které jdou poznat docela dost). Dle dosavadních tržeb jsou asi znalci a hlavně fanoušci herní předlohy když už ne nadšeni, tak alespoň spokojeni, jelikož já se mezi cílovku neřadím a o téhle značce vím jen to, že existuje, všechny přítomné fan service prvky (kterých je ve filmu jistě požehnaně) šly úplně mimo mě a celým filmem jsem se protrpěl od začátku až do konce. | S hororem to nemá (s ohledem na krotký rating nepřekvapivě) společného prakticky nic (těch pár krátkých pokusů o nějakou strašidelnou scénu snad nedokáže vyděsit vůbec nikoho), bohužel to není ani komedie (což by se, vzhledem ke směšné premise o posednutých vraždících figurínách, docela hodilo), případně parodie (na všechny podobné žánrové braky). Je to nefunkční slepenec všeho možného, od psychologického dramatu s rádoby dojemnou rodinnou linkou, přes duchařinu pro nenáročné s dokola se opakujícími snovými sekvencemi, až po krimi thriller s tragickým záporákem lomeno neúspěšným cosplayerem, postrádající napětí, atmosféru, tempo a finále, které by dávalo nějaký smysl. Pokud mají adaptace (čehokoliv) za úkol, vedle profitu, přitáhnout k předloze nové fanoušky, tak tady se to těžce nepovedlo. | PeZet

plagát

Fér hra (2023) 

6/10 | Vysoce konkurenční firemní prostředí, krát zapovězené milostné pletky kolegů, krát charakterové slabosti a vady na obou stranách, děleno nenápaditý scénář a nevýrazná režie, rovná se pokus o korporátní psycho thriller o moci a bezmoci, který skončil někde na půli cesty. | Kombinace toxické vztahovky a burzovního dramatu o těžkém životě yuppies na papíře nabízela spousty příležitostí, jak rozehrát pořádně mrazivé/žhavé divadlo, ale přenést to do samotného filmu se už tak úplně nepodařilo. Na žádné peprnější scény ve filmu, trochu nepochopitelně, nedojde (první chyba). Všechny vděčné dějové prvky, které by se do podobné žánrovky hodily (intriky, vydírání, interní vyšetřování nebo ještě lépe soud, pokus o (sebe)vraždu, atd.), aby dodaly ději atmosféru, napětí a na konci patřičný klimax (v obou smyslech slova:-)), se filmu vyhnou velkým obloukem (druhá chyba). V okamžiku, kdy se konečně něco opravdu vyhroceného stane (potyčka na wc), film nedlouho poté končí polovičatým finále, které vyšumí do ztracena, namísto toho, aby náležitě vygradoval (třetí chyba). | Film zachraňuje pár povedených scén (klečení na kolenou, pauza na kafe) a slušný casting. Ehrenreich s Dynevor jsou fajn a Marsan je rovnou skvělý. Jako celovečerní (autorský) debut to není špatné, ale ve všech ohledech šlo zajít mnohem dál. | PeZet

plagát

Obchodníci s bolestí (2023) 

6/10 | Další z řady neuvěřitelných příběhů (jak jinak, než podle skutečných událostí) o tom, jak moc ne/funguje zdravotnický systém v zemi zaslíbené a jak snadno a rychle lze díky tomu vydělat obří prachy, kráčí po vyšlapaných stopách všech podobných filmů o prohnilosti toho kterého systému (ať už jde o finance, soudnictví nebo farmaceutika) a chytrácích, kteří toho dokážou patřičně využít, aniž by k tématu dodal něco zásadního, nového nebo alespoň zajímavého. | Příběhově se tady žádné překvapení nekoná, což samo o sobě nemusí být na škodu, ale rutinér Yates nedokáže vtisknout filmu žádný osobitější ráz, kterým by vystoupil z řady (ať už po formální nebo obsahové stránce). Není to až tak (černo)humorné, satirické, nebo absurdní, jak by to, vzhledem k atraktivnímu tématu, mohlo být a nějaké opravdu dramaticky nebo emocionálně vypjaté scény ve filmu divák také nenajde. Ani potenciálně vděčný "dokumentární" motiv retrospektivních rozhovorů, glosujících celou kauzu, není vytěžen tak, jak by si zasloužil. A hra na city tady rovněž příliš nefunguje, protože protistraně, v podobě osudů samotných pacientů, je v ději věnováno minimum prostoru. | Plusové body si Yates připisuje za svižné tempo, pár vtipných scén (přijímací pohovor, interakce s rodinou, rozšiřování týmu) a především silný casting. Blunt je jako obvykle parádní a zaslouženě na sebe strhává veškerou pozornost, Evans za ní, překvapivě, o moc nezaostává a herecký veterán García s přehledem dokazuje, že stále neztratil formu. Celkově jedna z těch lepších netflixovek, ale v rukou někoho schopnějšího to mohlo být mnohem zábavnější představení. | PeZet

plagát

Zabiják (2023) 

7/10 | Po nepřesvědčivém úkroku stranou v podobě mdlého Manka rozhodně krok správným směrem, byť bez pár zakopnutí se to ani tentokrát neobešlo. Znovu na vrchol se tady Fincher sice nevyškrábal, ale návrat zpět do formy to je. | Předlohu neznám, takže těžko soudit, nakolik je zakopaný pes už tam a nakolik to způsobil až Walker, potažmo sám Fincher, ale žabičkou na prameni je v tomto případě především scénář. Notně ohraná premisa po příběhové stránce nepřináší vůbec nic nového (kolik takových hitmanovských práciček, které se z nějakého důvodu zvrtnou a dotyčný čistič je nucen vydat se na útěk a nakonec se obrátit proti svým chlebodárcům, už tady bylo?) a celé procedurální vyprávění zaujme snad jen tím, že je "tarantinovsky" rozdělené na kapitoly. | Na jednu stranu je osvěžující, že klišovité "leonovské" pravidlo (ženy a děti ne) tentokrát neplatí, na druhou stranu je tím hlavní postava zbavena i těch nejmenších známek sympatie, které by u diváka mohla vzbuzovat. Zvláště, když neustálé vnitřní monology zdejšího čističe, které asi měly pomoci rozvinout/prohloubit jeho charakter/motivace, po čase působí jen jako otravné psycho bláboly. Což zase souvisí se zvláštním kontrastem mezi duchaplnými promluvami a nesmyslným konáním hlavní postavy a několika nelogickými podivnostmi v ději. Díky čemuž pak ani samotné finále nemá takovou emocionální sílu, jakou by si zasloužilo (stran rozuzlení zápletky a osudu protistrany). | Přesto však pozitiva převažují. Produkční hodnoty jsou, jako tradičně u Finchera, na špičkové úrovni. Fassbender je v hlavní roli chladně kalkulujícího sociopata/psychopata přesný, Swinton dokáže zaujmout i na omezeném prostoru a ani hromotluk Baker (alias Sauron:-)) se ve filmu neztratí, byť v něm stráví ještě méně času. Fincher svým analyticky odtažitým přístupem a za pomocí zajímavě ambientního OST dodává filmu specifickou, v některých scénách až téměř hypnotickou, atmosféru. Z filmu vyčnívají obě scény konfrontace s konkurenčními zabijáky, přičemž každá jiným způsobem, respektive formou. Bitka svým fyzickým pojetím a práci s kamerou, rozhovor pak svým důrazem na psychologii a lehce humorným podáním. Škoda, že tady nevyšlo kino, divácký zážitek by to asi ještě trochu nakoplo. | PeZet

plagát

Lúzri z Wall Street (2023) 

6/10 | Jakmile ve své době kauza GameStopu vyplula na povrch, bylo celkem jasné, že si Hollywood dříve nebo později nenechá ujít vděčnou příležitost převyprávět celou historku široké divácké obci a stalo se. Ideální námět o souboji zlých vlků z Wall Streetu s typově pestrou partičkou nezávislých investorů, který dopadl nepravděpodobným výsledkem, načež tím vstoupil do burzovních dějin, se nakonec přetavil do filmu, který měl být Big Shortem pro novou generaci. | K tomu mu ovšem chybí zajímavější postavy (všechny do jedné typické charakterové škatulky), dramatičtější průběh (celý děj je postaven jen na monotónním kolečku nákup akcií - vzestup jejich hodnoty - dumání nad tím, zda prodat nebo ne - další nákup akcií) i výsledek celé akce (o čemž vypovídá textový doslov - někdo vydělal, někdo prodělal a bublina splaskla), svižnější tempo a vyváženější pohled (vedle idealistických nerdů, matek samoživitelek a chudých studentek, bojujících za jakési vyšší dobro, byly mezi novopečenými akcionáři pochopitelně i spousty lidí, kteří to celé brali jen jako příležitost si snadno a rychle vydělat a mnozí z nich na tom špatným načasováním brutálně prodělali). | Kromě toho se tady v podstatě nic nevysvětluje a když už náhodou ano, tak ideálně jednou větou, pronesenou jen tak mimochodem (proč právě GameStop, co jsou shorty a longy a kdy a jak ne/fungují?), a jak to nakonec dopadlo se samotným GameStopem (cena akcií v současné době?) divák nezjistí ani z textového doslovu na konci filmu. Výsledkem tak je slušný fintech biopic, ale stran faktoru zábavnosti McKay (natož Scorsese) ukazuje Gillespiemu záda. | PeZet

plagát

Vyháňač diabla: Znamenie viery (2023) 

4/10 | V případě Halloweenu dokázala záškodnická dvojka Green a McBride potopit jednu z nejkultovnějších hororových značek filmové historie během pouhých tří (čím dál tím mizernějších) dílů. V případě Exorcisty totéž dokázali už v rámci jednoho filmu:-(. Trailery tentokrát ani trochu nekecaly a film je přesně tak nenápaditý a nudný, jak předem naznačovaly. | Napětí, strach, atmosféra a podobné atributy se nekonají. Než se v poslední čtvrthodině začne konečně něco pořádného dít, tj. mluvit legračním démonickým hlasem, vznášet se nad zemí, otáčet hlavou v nepřirozeném úhlu, chrlit nejrůznější tělní tekutiny a podobné tradiční vymítačské propriety, musí divák přetrpět skoro hodinu a půl děje, ve kterém se nic zajímavého (natož zábavného) nestane. Jediná inovace tady spočívá v dvojnásobném počtu posednutých osob a jejich odlišném rodinném zázemí (věřící vs nevěřící), bohužel oba nápady jsou ve filmu vytěženy naprosto minimálně. | Burstyn, alias pojítko s původním filmem a současně fan service pomrknutí na fanoušky, je v ději úplně k ničemu a způsob, jakým s její postavou tady tvůrci zacházejí, je z kategorie "použít a zahodit". O velkém překvapení na konci v podobě několikavteřinové účasti Blair, alias lákadlu na další díl po vzoru Hamilla v sedmičce SW, ani nemluvě. | Kapitolou samou pro sebe jsou pak scény samotného vymítání, které jsou na pomezí náboženské agitky a ochotnického divadla a připomínají spíše sraz nesourodé partičky fanoušků LARPu, než mrazivý duchovní rituál a osudový souboj dobra se zlem o duši nebohého adolescenta, jak to geniálně dokázal předvést původní film. Navíc o démonovi a jeho zlovolném charakteru, se divák absolutně nic nedozví (nepsané žánrové pravidlo o nutnosti odhalit bubákovo jméno a původ už očividně neplatí). Jestli by měl někdo podstoupit nějaký proces vymítání, tak rozhodně Green a McBride:-(. | PeZet

plagát

Prízrak v Benátkách (2023) 

6/10 | Předchozí pokus po finanční stránce tak úplně nevyšel (vzhledem k totálně přestřelenému rozpočtu na podobný typ žánrovky ani není divu), přesto Branagh dostal od studia (relativně rychle) znovu šanci rozehrát s kníratým detektivem ještě jednu "whodunnit" hru, ale tentokrát podle trochu odlišných pravidel. A vyplatilo se to, protože výsledkem je slušná dobová krimi záležitost s občasným (vítaným) odklonem do strašidelného žánru, která sice jackpot ve finále nerozbije, ale hned několik povedených trumfů v průběhu hry vynést dokáže. | Pryč je nadstandardní rozpočet, zástup velkých hereckých hvězd, opulentní audiovizuální stránka, nevyžádaná (a hlavně nadbytečná) záplava digibordelu, vydatná stopáž a naštěstí taktéž podivné tvůrčí experimenty s charakterem a pitváním emocionálního nitra ústřední postavy z minulého filmu. Zbyla hodně komorní žánrovka, která působí jako adaptace nějaké divadelní hry o několika málo hercích a dvojici lokací (jeden interiér, jeden exteriér a to je vše), která se může opřít v prvé řadě o Branagha, který je v roli proslulého detektiva naštěstí opět výborný, a ve druhé řadě o málo známou (respektive ne tak často adaptovanou) předlohu a málo známý (respektive ne tak oslnivý) casting. | Díky tomu tady divák, oproti oběma předchozím (v minulosti nesčetněkrát zpracovaným) adaptacím, předem netuší, kterými cestičkami se bude příběh ubírat dále, které postavy budou pro zápletku důležité a které nikoliv a které z nich (a případně v jakém pořadí) se ne/dožijí konce filmu a současně na něj v průběhu děje čeká nějaké to překvapení. Což platí i pro znalce předlohy, jelikož dle synopse na wiki z ní film vychází jen velmi volně. Branagh během děje chytře dávkuje sice ne přímo strašidelné, ale příjemně znepokojivé momenty a film díky tomu šikovně balancuje na hraně detektivky a retro duchařiny. Čemuž pomáhá i náladový OST a kamera, která v několika scénách předvede stylový pohyb v prostoru. Snad se z tohohle pokračování nestane rozlučka, Branagh by si ještě pár dalších šancí (ideálně na streamu) zasloužil:-). | PeZet

plagát

Saw X (2023) 

5/10 | Jubilejní desáté vystoupení a podeváté to samé představení stále dokola. Dopadlo to o něco lépe než minule s podivným pokusem o reboot bez Bella, zato s Rockem, ale to podstatné se ani tentokrát nezměnilo, tj. další generický low cost sequel v řadě, díky kterému může nekonečné ždímání značky dál vesele pokračovat. | Jednička měla jednoduchý, ale originální nápad, nečekaný plot twist v závěru, ale především stála na zajímavém příběhu, nikoliv pouze na pastech a likvidaci anonymních (povětšinou zaměnitelných) panáků jako na běžícím páse. Od dvojky dál (tzn. včetně desítky) se už jen recykluje jedna a ta samá šablona. Modus operandi téhle série je tak stále stejný, tj. v každém díle jde jen o tři věci. Jak moc prostoru ve filmu dostane otec zakladatel Bell, jak moc nápadité/bizarní pasti čekají na partičku postav a jak moc překombinovaná zápletka (s "šokujícími" zvraty, aneb která oběť se zase ukáže být (spolu)pachatelem celé šarády) propojí jednotlivé "testy"? | Bell je tentokrát hlavní postavou a svým charismatem táhne celý film nahoru (sázka na jeho opětovné angažování se tak tvůrcům vyplatila). Pasti jsou stran efektní brutality takový neurážející standard (nic moc originálního, ale svůj účel plní). Příběh je relativně přímočarý (složité vymýšlení motivací a odhalování temných minulostí postav se tady naštěstí nekoná). Dolů naopak film táhne zbytečně dlouhá expozice, předvídatelný zvrat, týkající se "povinného" odhalení skutečné identity jedné z postavy, který je zřejmý od úplného počátku a především fakt, že se jedná o prequel, tudíž je předem jasné, které postavy se ne/dožijí konce titulků. | PeZet