Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenzie (426)

plagát

Psia jazda (2023) 

7/10 | Celé to stojí jen na extra jednoduchém buddy road trip příběhu s předvídatelným začátkem, prostředkem i koncem, extra nekorektním humoru ve všech možných podobách (ať už jde o "ostré" hlášky a kulometné dialogy, situační komiku, nebo klasický "čtení mezi řádky" podtext, dodávající jinak naprosto nevinným scénám úplně jiné, mnohem explicitnější, vyznění), extra pohodových dabingových výkonech Ferrella a hlavně Foxxe, přičemž ale ani zbytek herecké sestavy není o moc pozadu (ta skvělá feel-good atmosféra, kterou pociťovali herci při práci v dabingovém studiu, je z filmu přímo cítit) a extra zábavných parodických scénách (úvodní seznamovačka "jak to chodí u nás doma" je dokonalá:-)). | A ono to, kupodivu, ke spokojenému diváckému zážitku nakonec stačí. Animace řeči v některých scénách působí lehce kostrbatě, tempo zejména v prostřední části filmu několikrát zakolísá (navzdory střídmé stopáži) a dějově to šlo dotáhnout ještě o něco dál (škoda, že potenciálně vděčná vsuvka "jak to chodí v psím gangu" je jen lehce naznačena), ale celkově si produkující dvojka Lord & Miller připisuje další úspěšný komediální zářez. Těším se na opáčko s tuzemským dabingem, který se údajně nadmíru vyvedl a rozhodně nepohrdnu případnou dvojkou, pokud na ní v budoucnu dojde. | PeZet

plagát

Ahsoka (2023) (seriál) 

8/10 | Ahsoka, respektive Dawson, se při svém hostování v Mandovi více než osvědčila a proto nebylo překvapením, že dostala důvěru a dočkala se vlastní série. Dobrou zprávou je, že druhý letošní SW zářez na poli live action seriálového obsahu je, na rozdíl od loňského roku, kde to s Kenobim a Andorem dopadlo půl na půl, po třetí sezóně Manda znovu trefou do černého. Další pozitivum spočívá v tom, že na rozdíl od Andora se nezapomnělo na mytologii okolo Jediů a Síly, vesmírné souboje, duely se světelnými meči, mimozemské rasy, roztodivnou faunu a flóru, čarodějnice a magii a dokonce i na zombie Impy:-). Z pohledu naplnění všech povinných atributů značky je tedy vše v naprostém pořádku. | Z animovaných SW seriálů jsem nikdy neviděl ani minutu a přesto jsem během série nepociťoval po stránce příběhu i postav a jejich vzájemných vztahů nějakou zásadní nevýhodu, za což Filonimu palec nahoru. Vzhledem k ostatním seriálovým SW produkcím od Disneyho jsem předem očekával, že se tady stran děje bude znovu postupovat značně obezřetně a přesně to se také stalo. Děj se tudíž nedávkuje v nějak závratném tempu a trvá polovinu sezóny, než se všechny důležité postavy přepraví do jiné galaxie a začne se konečně řešit to podstatné, kvůli čemu tahle série vůbec vznikla (nástup Thrawna na scénu a jeho návrat z nedobrovolného exilu). | Mírné zklamání z pozvolného tempa je však vykoupeno faktem, že ve srovnání s Andorem je zde aplikována mnohem vyváženější struktura narativu a nekonají se žádné epizodní klimaxy, pravidelně prokládané vyloženými (natož vícedílnými) fillery. Otevřený závěr se spoustou neuzavřených dějových linek (Syndulla a zejména Skoll s Thrawnem) docela jasně naznačuje, že první sezóna je Filonim považována čistě za předehru k dalším, mnohem větším a zásadnějším, událostem, ať už se nakonec odehrají ve druhé sezóně nebo v plánovaném filmu, ani v tomto směru se tak u mě žádné rozčarování na konci nedostavilo. | Taktéž v ostatních ohledech to dopadlo příznivě. Dawson je jako obvykle fajn, MEW je přímo super (další spin-off sérii prosím o Syndulle:-)), hodně potěšil zesnulý Stevenson plus další cameo Christensena a Mikkelsen odvádí slušnou práci. Hlavní postava se dočká menšího character arcu, nové postavy nepostrádají zajímavost a akce sice není mnoho, ale stojí za to. Retrospektivní epizody, které aktuálnímu ději vystavují stopku, nemám obecně moc v oblibě, ovšem flashbackový díl z Clone Wars se povedl, takže tentokrát prominuto. Škoda jen, že se v něm neukázal Morrison s patřičným digi faceliftem (stejně jako Christensen), když už se tedy postaral o dabing a planeta v jiné galaxii mohla být audiovizuálně pojata výrazně atraktivněji. Celkově za mě převládá spokojenost. | PeZet

plagát

Mníška 2 (2023) 

5/10 | Rutinér Chaves po průměrném spin-offu La Llorona a průměrném třetím Conjuringu znovu vrací úder a protože se spin-offem to nevyšlo a se sequelem hlavní série taky ne, nezbylo mu nic jiného, než to zkusit se sequelem spin-offu. A nepřekvapivě to dopadlo úplně stejně, tj. všechny neduhy z minula (a předminula) jsou k vidění i zde. | Vítězná sestava se nemění, takže osvědčená šablona příběhových propriet z předchozích filmů (tj. všeho s mírou) je použita i tentokrát. O nějakém koncentrovaném napětí, natož strachu, nemůže být ani řeč (na to jsou strašidelné segmenty ve filmu příliš krátké a vyskytují se v příliš malém množství), na opravdu nervy drásající scénu tady může divák rovnou zapomenout (hlavní bubák se po většinu času nechává zastupovat svými kolegy, aby se v plné kráse ukázal až na samotném konci, ve kterém toho také moc děsuplného nepředvede), pár fádních lekaček je přítomno jen, aby se neřeklo, na konec je přilepená krátká (nicneříkající) potitulkovka s hlavními hvězdami série Wilsonem a Farmigou, aby se cílovka nalákala na další sequel/prequel/spin-off a je to hotovo. Alespoň, že lehce nudná "dojemně-sbližovací" dějová linka mezi školačkou a školníkem/zahradníkem/inkubátorem démonických sil:-) je v závěru zakončena akční naháněčkou ve věži a na Farmigu v hlavní roli je pořád spolehnutí. | Bylo by záhodno se do budoucna stran téhle franšízy znovu zaměřit na kvalitu (první a druhý Conjuring) a nikoliv na kvantitu (všechno ostatní), ale rozpočty jsou chytře drženy na uzdě a tržby jsou kupodivu stále respektu hodné, takže světlo na konci tunelu (návrat Wana na režijní stoličku) nadále není v dohledu. | PeZet

plagát

Equalizer 3: Posledná kapitola (2023) 

5/10 | Překvapení se nekoná a průměrný řemeslník Fuqua se svou průměrnou sérií doklopýtal do průměrného finále. Tedy doufám, že tohle je, navzdory slušným tržbám, definitivní tečka za celou touhle značkou, protože už trojka se dějově i produkčními hodnotami nebezpečně blíží všem rutinním a místy uspávajícím neesonovkám, jen s o něco charismatičtějším seniorem v hlavní roli a moc si nedovedu představit, že potenciální čtyřka by na tom za pár let, s ohledem na postupující věk Washingtona a dlouhodobou formu mistra Fuquy, byla nějak výrazně lépe. | Už od jedničky u téhle série platilo, že z pohledu akčních atrakcí je Man on Fire úplně jiná liga a kterýkoliv John Wick pak úplně jiný sport, ale v rámci možností (jak příslušného stunt teamu, tak rutinéra na režisérské stoličce) to není zase tak špatné a když nedokáže diváka zaujmout provedení zdejších bitek a honiček, dokáže to alespoň projev Washingtona, který je schopen bez větších problémů utáhnout celý film jen pomocí svého charismatu a herectví. Zatímco dvojka v tomhle přístupu pokračovala, trojka na něj, bohužel, do značné míry rezignuje, aniž by nabídla něco náhradou. | Akce je přítomna pouze ve stopovém množství (kopírka předtitulkové sekvence z F&F 7 v úvodu filmu je jednoznačně nejlepší akční scénou v celém filmu a i tak vlastně nestojí moc za řeč) a než na ni konečně dojde, musí divák přetrpět lehce nudnou hodinovou expozici (uznávám, jako feel-good cestopis po krásách středomoří je to super, ale od třetího dílu akční série s nekompromisním gerojem na odpočinku očekávám poněkud více, než jen procházky malebnými uličkami, přátelské plkání u kávičky a podobné, sice hezky vypadající, ale přesto pouhé dějové výplně), Washington v průběhu děje střídá chill-out polohu s berserk režimem pomalu seagalovských rozměrů (tj. nenucený kill fest se zavřenýma očima a jednou rukou za zády):-), hlavní záporák má kvůli předskokanovi minimum prostoru se výrazněji ukázat a Fanning má ve filmu v podstatě jen (zbytečné) cameo. Pocitově nejdelší, přitom stopáží nejkratší díl trilogie. | PeZet

plagát

Ještěr (2023) 

7/10 | Po nedávném To Catch A Killer letošní další příjemné překvapení na poli krimi žánru a další vydařený debut (tentokrát nejen hollywoodský, ale rovnou celovečerní) a ještě k tomu od nekorunovaného krále "quantity over quality" produkce. | Potěšilo, že tentokrát nejde o hon na dalšího sériového vraha, který za sebou zanechává hromady mrtvol a policejní složky jsou celý děj neustále pozadu, ale o procedurální vyšetřování jedné brutální vraždy na maloměstě. Pochvala také za to, že hlavní postava není žádný hrdina a policejní práce sestává převážně z rutinní kancelářské práce, tj. nudného shromažďování důkazů a obcházení svědků/podezřelých, nikoliv z divokých honiček a zběsilých přestřelek. Plus příběh rozumně dávkuje indicie tak, aby divák mohl držet krok s hlavní postavou a spolu s ní "tipovat" pachatele, což má pozitivní vliv na budování paranoidní atmosféry filmu. | Přesto se několik nedostatků po příběhové stránce najde. Vedlejší dramatická linka (náhledy do soukromého života postav) není moc zajímavá a jen natahuje celkovou stopáž. Škoda krátké scény ještě před polovinou filmu, která jasně naznačí, kdo je pachatelem. Konspirační prvek (strůjci celého spiknutí jsou všichni v okolí hlavní postavy včetně dlouholetých přátel) není moc objevný a doufal jsem v méně klišovitou pointu (mafiánské praktiky v řadách policie). | Naštěstí casting a celkové produkční hodnoty pár příběhových zaváhání vynahrazují. Del Toro tradičně odvádí špičkovou práci, Silverstone i na malém prostoru dokáže zaujmout a totéž platí i pro Timberlakea. Trik s asynchronním střihem obrazu a zvuku (zvuk při změně scény o několik okamžiků předchází obrazu) dodává filmu zajímavý rytmus, v několika scénách přitáhne pozornost pěkná kamerová jízda a náladový OST, plus nechybí i pár sugestivních scén (voda unikající z bazénu, setkání v opuštěném domě). Videoklipař Singer se uvedl stylovým debutem a Netflix si zase pro jednou vylepšuje reputaci a zase k tomu nepotřebuje obří rozpočet a zástup superhvězd. | PeZet

plagát

Hotel Continental - Divadlo bolesti (2023) (epizóda) 

7/10 | Dlouhé čekání se naštěstí vyplatilo a grande finale se jednak vrací zpět ke kořenům série a jednak naplňuje poučku o tom nejlepším až na konci. Všechna dosavadní pozitiva série (typově přesný casting, skvělá retro atmosféra a vynikající dobový OST) jsou přítomna i tentokrát a k tomu hned několik vítaných bonusů navíc. Komu v předchozích dílech chyběla pořádná dávka akce, tak se ve třetí epizodě dočkal v míře vrchovaté. Zdejší nesourodá partička antihrdinů v prostorách hotelu rozjíždí v hodinovém klimaxu slušně explozivní afterparty. Akce a choreografie bitek je sice kvalitativně nadále pod úrovní čehokoliv z hlavní série, ale nabízí více než uspokojující bodycount a zabijácká dvojčata konečně dostávají šanci prokázat, že pořekadlo "činy jsou mocnější než slova" rozhodně platí (v jejich případě, vzhledem k jejich neverbálnímu projevu, to platí doslova:-)). Největší pochvala ovšem míří směrem ke Gibsonovi, který v průběhu děje herecky řádí jako ďábel. S plot armorem se v závěru nešetřilo, přesto celkově velice vydařená odbočka značky, ať už jde o jednorázovou záležitost, nebo se někdy v budoucnu objeví další várka historek z podsvětí, totiž z hotelového provozu:-). | PeZet

plagát

Vražedná jazda (2023) 

5/10 | Na otázku "Proč točit další film na to samé téma každé dva až tři roky?" si Antal odpověděl "Proč ne? My máme Neesona a nebojíme se ho použít.":-). Bohužel pro něj jsou neesonovky už hezkých pár let takový svébytný žánr sám pro sebe nehledě na výběr tématu a zainteresované lidi před i za kamerou (butlerovky jsou na tom dost podobně) a toto prokletí nebylo zlomeno ani tentokrát. Nevím, co konkrétně jde na vrub nutnosti se alespoň rámcově držet mantinelů předlohy (originál ani předchozí předělávky jsem neviděl) a co jde na vrub tvůrčímu rozhodnutí Antala a spol., ale výsledkem snažení všech zúčastněných je, nepřekvapivě, další typická neesonovka se všemi jejich klady a zápory. | Takže (jako obvykle) je to produkčně laciné, navzdory zajímavé premise dějově vykonstruované (celý geniální plán závisí na předpokladu, že se jistá osoba zachová v jisté situaci jistým způsobem a samozřejmě se tak stane) a předvídatelné od začátku do konce (šokující odhalení záporákovy pravé identity dopadne dle očekávání - osvědčené pravidlo "druhý nejznámější herec v obsazení, obzvláště když má opravdu malou roli" prostě nikdy nezklame:-)), po dramatické stránce pouze adekvátní (všichni tady hrají na autopilota), z pohledu přítomné akce nevýrazné (několik výbuchů a pár rutinních honiček je dost málo) a celé to stojí (a padá) na Neesonovi a jeho přetrvávajícím (byť lehce uvadajícím) charismatu, krátké stopáži a ucházejícím tempu. Ještě pár takových zaměnitelných neesonovek a nebude stačit už ani to. | PeZet

plagát

Tvorca (2023) 

7/10 | Tak atomovka to nakonec není, ale prskavka taky ne. Prostě středně silná nálož, která dokáže udělat určitou paseku. Edwards (lomeno Gilroy, ale jak velká část filmu jde přesně za kým odhaleno asi nikdy nebude, takže je to jedno:-)) má na kontě s přehledem nejlepší SW v Disneyho éře, pojem "původní sci-fi", které není něčí sequel, prequel nebo remake a nevychází z žádné předlohy, je v současné době skoro sprosté slovo a trailery vypadaly bombasticky. Tudíž jisté zklamání z výsledku se dostavilo, ale klady přesto převažují. | Největší kotvou filmu je bohužel scénář. Edwardsovi se podařilo vybudovat atraktivní svět, jehož potenciál je v průběhu děje vidět hned několikrát (intimní vztahy "simulantů" s lidmi, obchod s podobou lidí, oživování osob skrze paměťové čipy), do jeho kulis ovšem zasadil naprosto triviální příběh, který nemá čím překvapit. Expozice filmu (infiltrace hlavní postavy mezi "rebely" a následně klasický undercover motiv) působí mnohem zajímavěji, než ústřední dějová linka, což je obyčejný road/river movie, kombinovaný s au pair simulátorem:-). Příběhově na filmu není originálního vůbec nic a Edwards jen skládá k sobě různé příběhové prvky různých jiných filmů (Blade Runner, Ex Machina, Elysium, Apocalypse Now, Children of Men, atd.), aniž by přispěl něčím vlastním. Bohužel ani téma AI není v ději vytěženo tak, jak by si zasloužilo. Vlastně kromě faktu, že AI v tom světě existuje, není vytěženo prakticky nijak. | Nicméně na ostatních úrovních je film skvělý. Klobouk dolů před trikaři, kostyméry a především lidmi z art departmentu. Obecně produkční hodnoty filmu jsou, vzhledem k omezenému rozpočtu, prvotřídní. Zimmerův OST je hodně fajn, Washington (oproti Tenetu má tentokrát mnohem životnější charakter) i dětský sidekick hrají výborně, některé scény mají působivou atmosféru (bezohledný útok vojáků na "domorodou" vesnici hezky připomene stejnou scénu v Apocalypse Now) a absence "povinného" rodinného happy endu je také velké plus. Po vzoru Nolana se Edwards v posledním aktu z hardcore sci-fi přepíná do mnohem emocionálnější roviny s cílem u diváků vyvolat nějaké city, ale zatímco u Interstellaru mě tenhle skok pěkně otrávil, u Edwardse jsem podobný trik akceptoval, protože - na rozdíl od Nolana - se k němu celý děj schylovalo a Edwardse nějaké "realistické vědecké hledisko" nezajímá. Střízlivě je to za 6/10, ale za každý podobný vysokorozpočtový standalone sci-fi pokus jsem rád, přes všechny výtky jsem se celý film dobře bavil a do Edwardsova světa bych se s chutí kdykoliv vrátil (což se, vzhledem k tragickým tržebním výsledkům, pravděpodobně nestane:-(), takže s přimhouřenýma očima za 7/10. | PeZet

plagát

Hotel Continental - Oddanost pánu (2023) (epizóda) 

7/10 | Typická mezihra před velkým finále poté, co v úvodním díle došlo k představení postav a rozestavění figurek na šachovnici. Numizmatický MacGuffin kompletně vyklízí pole, stejně tak (s ohledem na kořeny značky paradoxně) akce je tentokrát jen do počtu, mytologie okolo hotelu, zabijáků a pravidel se opět dávkuje s velkou rozvahou a taktéž dějově se žádný výraznější posun nekoná. Druhá epizoda se tematicky ještě výrazněji odklání od původní série, než tomu bylo v předchozím díle. Činí tak ve prospěch hutného krimi dramatu, které stojí na panoptiku zábavných/bizarních postav všeho druhu, parádním dobovém OST, který dokáže konkrétní scény náležitě podtrhnout a stylové 70s atmosféře NYC a funguje to skvěle. Gibson se bohužel znovu na place příliš dlouho nezdrží (doufám, že alespoň ve finálním zúčtování dostane prostor se patřičně ukázat a totéž pak platí i pro zabijácká dvojčata). Oba díly prozatím dokazují, že wickovské univerzum toho nabízí mnohem více, než jen prvotřídní non-stop akci s gun-fu a špičkový showreel stunt teamu pod vedením Stahelskiho a Kolstada. Snad finální kapitola nepoleví v dosavadní kvalitě a potvrdí výbornou formu celé série. | PeZet

plagát

Gran Turismo (2023) 

6/10 | Blomkamp poprvé ve své kariéře u filmu pouze v roli námezdního řemeslníka, točícího cizí scénář, se nakonec nevyboural v první zatáčce (jak naznačovaly trailery), během závodu podal sympatický výkon a šťastně dojel až do cíle, ovšem na bednu to nestačilo. Jako celovečerní reklama na Sony, PS, sedmé GT, Nismo, žihadlo GT-R, Le Mans a pár dalších značek to funguje skvěle. Jako klasické sportovní drama o cestě talentovaného outsidera přes všechny překážky až na úplný vrchol nejde o nic výjimečného, co by se nějak zásadně odlišovalo od všech ostatních zástupců žánru. | Klasická from zero to hero šablona sportovních filmů je tady naplněna všemi myslitelnými klišé žánru. Nesmlouvavým, ale spravedlivým trenérem počínaje, zlým sokem z konkurenční stáje a vítězstvím z posledního místa na startu pokračuje a finální zkouškou v podobě ultimátního závodu konče. A ano, i na nějaké to temné tajemství z minulosti nakonec dojde:-). Namísto toho, aby se povinný úvod s hraním videohry a absolvováním akademie odbyl v první čtvrthodině a zbytek filmu se věnoval závodům pěkně do hloubky, trvá hodinu děje, než se hlavní postava konečně zapojí do soutěžního klání a odstartuje kariéru. Díky čemuž jsou jednotlivé závody zredukovány na pár dramatických záběrů, ve kterých se hlavní postava posouvá průběžným pořadím závodu s lehkostí zkušeného veterána, což ze všeho nejvíce připomíná nablýskané replaye ze hry. | Nahoru celý film táhne jednoznačně Harbour (když tedy pominu jeho hereckou etudu na téma "roním slzy a vypadám, že se co nevidět psychicky sesypu", kterou bych rád vytěsnil z paměti:-)). V závěsu za ním pak Bloom a to přesto, že je ve filmu jen do počtu. Kdo bohužel není jen do počtu je Madekwe, který předvádí naprosto prkenné herectví. Kdyby byl do hlavní role obsazen někdo, kdo umí hrát a disponuje alespoň minimem charismatu, výsledný dojem by byl hned někde jinde. Naštěstí alespoň samotné závody jsou natočeny zručně, sem tam si Blomkamp vypomůže i stylovým kamerovým přeletem z dronu a prolínačky "virtuálního kokpitu" z herní sedačky do reálného kokpitu a zpět, spolu s detailními pohledy dovnitř pohonného ústrojí aut, jsou sice na úrovni herních/automobilových reklam, ale vypadají efektně. | PeZet