DaViD´82

Z Woodovi "svaté trojice" je nejznámějším kusem právě Plán 9. Otřesně půvabné takovým tím slepě naivním a naprosto bezelstně odzbrojujícím způsobem. Přesto tomu k dokonalosti, krom kvality samozřejmě, cosi schází. Asi ta stáda bizonů, angorové svetříky a zelení draci.

"We... haven't... located... us... yet." Klasická poetika Wese Andersona naroubovaná na vlakovou road-movie, která je sice horší Života pod vodou, ale zase lepší Tenenbaumovi rodinky. Podstatné je to slovo "klasická". Ano, Wes Anderson je stále úplně v jiných sférách tvorby než kdo jiný. Jenže v té své sféře tak nějak povážlivě začíná vykrádat sebe sama. Tentokrát mu to ještě bez větších problémů prochází, ale docela se obávám, že pokud nezkusí také něco jiného, tak se jeho styl brzy přejí. Což by byla tragédie větších rozměrů než snězení Estebana. A že byste chtěli vědět taky něco o filmu samotném? No, odpověď ale přeci máte hned na začátku tohoto komentáře.

"Beware! Beware of the BIG green dragon..." Nade vší pochybnost ta nejosobnější výpověď jaká kdy byla natočena o transvestitech, přetvářce, změně pohlaví, všech těch lidech co někam míří, dálničních tazích, bizonech (co někam míří), štěněcích ocáscích (co někam míří) a angorských svetříčcích (ty naštěstí nikam nemíří).

Bride of the Monster je špatným béčkem, které zachraňuje pouze geniální závěr, který je čistokrevnou esencí roztomile zábavného neumětelství. Škoda, že předtím to není ani tak směšné jako spíše prostě jen nudné. I když... Zkuste vypnout zvuk a rázem dostanete důkaz, že tvořit Wood v němé éře, tak se rozhodně neztratil.

"Je to romantické hnutí. Vždycky bylo." Nejlepší film o hrozbě neonacismu jaký jsem zatím viděl. Lepší, mnohem lepší, než i tak výtečný Kult hákového kříže, v jehož stínu je Svatý boj poněkud neprávem opomíjen. Na celý problém totiž nahlíží ze zcela jiné perspektivy než filmy podobného ražení - je o krizi židovské identity jako takové a až v druhém plánu je i o neonacismu. Takto podané je to v důsledku mnohonásobně více znepokojivé a nepopsatelně působivější, především ve své druhé polovině kdy Danny přestane "blbnout" po ulicích a začne promlouvat na seminářích. Vše navíc podtrhuje galapředstavení Ryana Goslinga, který dokazuje, že je spolu s Jakem Gyllenhaalem právem řazen k nejnadějnější mladé krvi současného Hollywoodu. Tenhle film vám nasadí znepokojivého brouka do hlavy, jelikož na nic nenahlíží černobíle a položí tak některé otázky, nad kterými stojí zato se zamyslet. Na výtečném zážitku pak pranic nemění ani místy ne úplně dořešené motivace některých postav. Geniální epilog výrazně zaútočil na můj žebříček nejpůsobivějších závěrů vůbec.

Na první pohled trochu jiná road-movie s gangstery. Na ten druhý klasická road-movie o hledání životních pravd a cesty životem. A na ten třetí? Prostě výborná road-movie se vším co k tomu patří - atmosférickou hudbou, krásnou kamerou a především výtečnými hereckými výkony.

Třetí muž má značnou nevýhodu v pověsti, která ho předchází. Divák na jejím základě tak nějak očekává "onen nejlepší britský film historie". A toho se mu navzdory veškerým kvalitám snímku prostě nedostane. Podíl Grahama Greena je jasně rozpoznatelný. Jedny z nejlepších dialogů vůbec a perfektně rozehraný příběh s tradičně "greenovsky zabitější" druhou polovinou. Škoda zbytečně roztahané závěrečné naháněčky. Zpočátku se také může zdát citerový hudební podkres vzhledem k žánru poněkud nevyhovující, ale právě on se nakonec ukáže jedním z největších kladů. Hned po atmosféře poválečné Vídně, pokřivené kameře a hercích. Všech, bez jediné výjimky. K tomu několik zprofanovaných záběrů a jedna naprosto dokonalá scéna na ruském kole, kterou jsem si hned po dokoukání filmu prostě musel pustit znovu. Třetí muž je výborným politickým thillerem. Neřekl bych sice tím úplně nejlepším, ale do užšího výběrového kola na tento post by se po právu probojoval.

Poněkud neklidný otec Brůna a jiní... Já jsem malý komoušek, český Honza Brabeček. Vaše "pravda" časem zhyne, ta má stranou diktovaná, však v zapomnění neupadne! Třicetkrát vám jí předložím, stejněkrát vás přitom pobavím. Mimo jiné na Kubu zavítáme, i ve Studni se ochladíme. Elita herecká tu je, dějinné události zdatně kamufluje. Emigranti kradou, vraždí i lžou, na oprátku za to právem jdou. PRAVDU hlásám cestou jistou, už jsem velkým komunistou.

Kdeže to ty (před-před)loňské sněhy jsou?

Eighties strikes back! Nejbrutálnější důchodce planety hlásí návrat do akce a pro tentokrát se zastavil někde na půl cesty mezi uvěřitelnou syrovostí jedničky a béčkovou nadsazeností dvojky. To co ztrácí na příběhu, v pohodě dorovná vysokými známkami za předvedený styl. Zpočátku se sice jistě párkrát zasmějete nad tu a tam úsměvnějším "zamyšlení hodným" dialogem, ale bavíte se. Po "metafoře" s kutím se však vše obrátí tím správným oldies směrem. Jenom o poznání brutálněji. Mnohem brutálněji. Postaršímu převozníkovi jde práce od ruky jako za mlada a obvzláště Rambova bojová symbióza se Školákem by zasluhovala větší příděl scén. Stallone jako scénárista sice zklamal, jako režisér se až na výtečnou závěrečnou řež drží v rovině solidního řemesla s tím, že kde může rozsévá obrazové odkazy na minulé části série. No a jako herec? Klasika. Jeden výraz, tvrdý pohled, steroidy nahnaná svalová hmota (on ten kanón na konci mít prostě musí, vždyť ty špalky co má místo prstů by do spouště normální zbraně nenarval), výtečná fyzička a jedna geniální herecká kreace "přivřeného víčka" při nahození smutných psí očí ve scéně, ve které není připuštěn k akci. Áčkové "brutus" béčko, s oživlým testosteronovým mastodontem, jak vyšité se vším co k tomu patří. A nelíbí-li se vám to, tak Rambovými slovy: Go home. Čtvrtý Rambo je tak druhým nejlepším dílem série. Kdo by to byl ještě před takovými dvěma lety řekl, že? --- PS: Děkuji okolí jisté nespecifikované (raději) řady za zpestření při projekci v rámci Otrlého diváka.