DaViD´82

"Jako by krasobruslení nebylo už tak dost teplý." Na první pohled je to klasická sportovní "ferrelovka" obohacená o kluky v příléhavých pavích trikotech. A vlastně i na druhý a třetí pohled. Takže můžete-li tento specifický druh humoru, tak neprohloupíte. Ovšem ani nic nezískáte. Ledově ostří jsou totiž překvapivě gagů prostí (čest těm několika výjimkám) a poněkud sterilní. Nenudí, příjemně se na to kouká, trapné to není, ale vtipné také moc ne.

První velký popcorn se vším co k tomu patří. A rovnou jeden z těch nejlepších. Navíc se na něm zub času nijak výrazněji nepodesal. Prostě v každém ohledu lepší než-li pozdější dva remaky.

Kill Point se mohl lehce stát strhujícím, v rámci možností i věrohodným, seriálem o jednom nepovedeném přepadení a následném vyjednávání plném úskoků. Ač je toto téma na první pohled již vyčerpáno (již pěkných pár desetiletí vzniká na toto téma aspoň jeden dobrý film ročně), tak si tvůrci nacházejí svou cestičku kudy se vydat. Ta je dostatečně zajímavá, napínavá, gradující i vypointovaná, aby utáhla osm epizod a přitom nezačala mlátit prázdnou slámu. Hlavních party jsou solidně obsazené a i to slušně odsýpá. Navíc jsou tu detaily, které výsledek přijemně ozvláštňují. Jako třeba filosofující sniper. Jenže jsou tu samozřejmě i zápory. Výprava je studiová à la nejlacinější telenovela. To zase až tak nevadí. To co vadí jsou neskutečně iritující zkraty scénáristů v podobě nelogicky zakomponovaných béčkových indegriencí. Není jich sice zase tak mnoho, ale především v pilotním díle se jich pár najde a v jinak chytře vymyšleném ději působí jako pěst na oko (např. citové výlevy pana Wolfa jedné z rukojmých, náhlé nelogické zareagování některé postavy, celá anábaze okolo otce a syna, ultra béčková Bellova postava mocného chlápka i mnohé další). A je to ohromná škoda, protože jinak mohl nízkorozpočtový Kill Point v klidu konkurovat i těm nejlepším minisériím. Takhle je "pouze" nadprůměrně dobrým žánrovým přírustkem. Ovšem už nic víc.

Zastydlý hipík, mladé děvče hledající své pravé já, nesmělý mladík, osamocená matka, Amsterdam a to vše v příběhu, za který by se nemusela stydět ani kovaná harlequinka. Zní to strašně, že? Vězte tedy, že výsledek je vlastně docela příjemná "vidět-zapomenout" tuctovka. Akorát místy příliš táhlá.

Aneb když zoufale nevtipný druhořadý animák znásilňuje koncept Rašomona a shodou několika nepravděpodobných náhod se mu zadaří dva ucházející vtípky. Animací je to k zblití. Beru na vědomí, že oproti áčkovým CGI filmům má Karcoolka čtyřikrát nižší rozpočet, ale vypadá tisíckrát hůře než je běžný průměr i u animáků určených rovnou do půjčoven. Není to vyloženě trapné, pouze nepopsatelně n-u-d-n-é.

Být to pár samostatných pětiminutových spotů, tak to mohlo snad i zaujmout. Ovšem tenhle pubertální nihilismus v praxi, ve kterém tvůrci na tisíc a jeden týž způsob nechutně propagandistickým způsobem na diváka valí své proklamace, je k nevydržení. Naprosto. Problém Konzumu ovšem vůbec není v tom co říká. Nýbrž v tom jak k uzoufání nudným a naivním způsobem se vám to tvůrci snaží předat. Po deseti minutách už nemají co nabídnout, přesto směle pokračují dále, až dávají zcela zapomenout i na sympatické technické zpracování. Pouze dobře vybraná hudba zabraňuje nejhoršímu - vypnutí ještě před koncem.

Popcorn na pohled lepší než ten po domácku dělaný. Jenže po ochutnání zjistíte, že pod nadýchanou a máslem pokapanou krustičkou je spálený. Neznamená to, že by byl nepoživatelný. Jen není tak dobrý, abyste si ho dávali pravidelně a s chutí.

Bunso - nejmladší vězeň rozhodně má své silné okamžiky. Třeba návštěva filmařky u rodičů je z těch momentů, na které se prostě nezapomíná. Jenže kromě ní je tu již pouze jedna (a to je navíc závěrečný titulkový dovětek), zbytek je vcelku nezajímavý. Což vzhledem k nosnosti tématu je takřka trestuhodné mrhání dobrým námětem. Na vině je především zvláštní forma domácího videa. Dle některých přispívá intimitě snímku. Já mám pocity sice přesně opačné, ale přesto tento dokument nelze nedoporučit. Nejde tu o filmové kvality, ale o upozornění na jeden palčivý problém. A to se Caralinové daří výtečně.

I ta naše fotbalová liga je více výjimečná, než tahle nudná slátanina. Chudák Moore aby chodil kanálama.

Z Woodovi "svaté trojice" je nejznámějším kusem právě Plán 9. Otřesně půvabné takovým tím slepě naivním a naprosto bezelstně odzbrojujícím způsobem. Přesto tomu k dokonalosti, krom kvality samozřejmě, cosi schází. Asi ta stáda bizonů, angorové svetříky a zelení draci.