jerrik7

Když jsem viděl několik dvouhvězdičkových hodnocení, zavětřil jsem, že by to mohl být prima film. Němci se tady projevili jako sympaticky sebeironičtí. Moc pěkně vystihli střet německé emancipace s tureckou "mužností". Jenom z toho multikulti happyendu asi mnozí Němci moc radost mít nebudou.

Delon jako vždy špičkový, příběh tuctový.

Oliver Stone očividně nevynechal četbu ani jediného čísla Rudého práva za čtyřicet roků vlády jedné strany. Jsem na světě dost dlouho, přečetl jsem dost věcí, potkal dost lidí a navštívil dost zemí, abych věděl, že RUDÉ PRÁVO NELHALO. Stone taky většinou nelže. Stejně tak je pravda i to, co tvrdí ti, kteří stojí na zcela opačné straně. Záleží totiž na tom, ke které pravdě se chce člověk přiklonit. Kdyby bolševik mladé lidi srocující se na Václaváku nemlátil obušky a nestříkal na ně vodu a slzný plyn a ignoroval je stejně, jako to dělají dnešní mocní, kdyby nezavírali a neničili lidi za názor a nechali je kdákat co chtějí stejně, jako to dělají dnešní mocní, kdyby otevřeli hranice, tak by mnozí odešli a brzy se zase vrátili. Nebo nevrátili. Všechno mohlo být jinak, KDYBY ... To by tomu ale nesměli velet takoví trumberové jako Milouš Jakeš. Byli ale i jiní - Stalin, Gottwald, Pol Pot, Mao, Ceausescu, Fidél a stejně to nefungovalo. Pak tady byli ti druzí, kteří stáli na zcela opačné straně. Jak ti první, tak ti druzí organizovali masakry. Jednou to byla WWII, Vietnamská válka, vpád na Grenadu, zátoka Sviní, vpád do Afganistánu, vpád do Iráku ... Jindy to byl vpád do Maďarska, vpád do Československa, vpád do Afganistánu, vyvraždění a umučení třetiny kambodžského národa, Velká kulturní revoluce s milióny mrtvých ... Prostě svět je složitý. V jednom záběru filmu ale Stone šlápl parádně vedle, když se mezi záběry bouřící se mládeže v západních metropolích roku 1968 objevil záběr ruských tanků jezdících po Václaváku a k tomu komentář o pražské mládeži bouřící se proti vládě.

Kdybych ty slavné francouzské herce znal, určitě bych dal vyšší ohodnocení.

První díl popisující hrůzu války Severu proti Jihu je výborný. Druhý díl zabývající se mezilidskými vztahy je sladkobolný a za mnoho nestojí.

Samozřejmě, že ten film nezasluhuje 5 hvězd, které jsem mu dal. Podstatnou roli u mého hodnocení tohoto filmu hraje nostalgie.

Málo platné, není nad dobrý český film. Tahle tématika je mi sice cizí, ale přesto mne film velmi zaujal. Ono to totiž zdaleka nebylo jenom o závislosti na alkoholu.

Psycho! Poutavé, depresivní, ale jakoby jediným cílem filmu bylo vyvolat v divákovi depresi. Nechci té hrůze dát vyšší hodnocení, ač by si je možná zasloužila.

Tahle tématika mne zajímá, ale nějak mi unikalo, kdo je kdo. Snad za to mohou ta exotická jména, nebo ty titulky.

Původně jsem četl, že mikroúvěry jsou v Bangladéši i jinde poskytovány téměř výhradně SKUPINKÁM žen (NE všeobecně nespolehlivým mužům!), které si navzájem dělají ručitele a proto se pečlivě navzájem hlídají. Zprvu je úvěr doslova několik málo dolarů a teprve, když se skupinka osvědčí a případně zbaví těch méně spolehlivých, dostanou ženy úvěr nepatrně větší. Úvěr dostávají VÝHRADNĚ na start minipodnikání - koupit kozu, krávu, loďku na chytání ryb, rybářskou síť. To zní solidně a bezpečně jak pro věřitele, tak pro dlužníky. V dokumentu se ale téměř výhradně hovoří o gaunerském (čili normálním) chování bank, o úvěrech na DŮM a o úrocích 26% až 120%. Je to tedy dokument o lichvě. Nic nového pod sluncem. Pokud byl zakladatel systému mikroúvěrů férový a schopný lidumil, tedy světec, jeho systém mohl jakžtakž fungovat. I jemu ale muselo být od počátku jasné, že v okamžiku, kdy se mikroúvěrů chopí další banky, zůstane ze všeho už jen běžný, cynický a nechutný byznys. Muhammad Yunus tedy jasně dostal Nobelovu cenu neprávem. Nefunguje to! (Proč by ale nemohl dostat Nobelovu cenu míru Yunus, když ji dostal terorista Jasir Arafat, krvaví válečníci Jicchak Rabin, Barack Obama a kandidátem byl i nadšený propagátor „humanitárního bombardování“ Srbska Václav Havel? S velkou mírou jistoty předpokládám, že dříve nebo později obdrží Nobelovu cenu míru i Vladimír Putin). Že se ale nejsnáze odírají ti nejchudší, to není nic nového. Že jsou ti nejchudší nejchudšími hlavně proto, že nejsou schopni ani elementárně hospodařit s tím málem, co mají o nějakém podnikání vůbec nemluvě, je také všeobecně známo. Celou situaci nejlépe charakterizuje výrok jednoho řečníka: „Žádný potenciál rozvoje podnikání tu ve skutečnosti neexistuje. Únik z chudoby neexistuje. Tečka!“ Těžko se ale dobrat pravdy. Možná je všechno jinak. Možná je tenhle „dokument“ jenom nespravedlivým a křivým překrucováním faktů a polopravd? Většině dokumentů o Indii dávám vysoké hodnocení. Tenhle film mi ale nějak (možná se mýlím?) zavání demagogií.