Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Dokumentárny
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenzie (201)

plagát

Bezva ženská na krku (2016) 

Pokud chci být věrný mojí deklarované stupnici hodnocení filmů v mém profilu, musím dát 3*. Raději bych ale dal jednu nebo dvě *. Takhle nějak si představuji televizní seriál TV Nova nebo snad i ČT, ačkoli jsem nikdy žádný neviděl. Trapné a urážející mi v tom filmu přijde mnohé, mimo jiné třeba přítomnost těch dvou leseb. Naprosto nic proti čtyřprocentní menšině nemám a kdyby se tolik nepředváděli v Prague Pride a podobných Pride (proboha na co jsou vlastně hrdi?), mohl bych s nimi i sympatizovat. Ale proč je cpou do toho filmu? Prostě proto, že je to módní a v rámci té módnosti se nám snaží vnutit pocit, že je to norma. Není! Normální je ženská a chlap a jejich rodina.

plagát

Válečná generace (2013) (seriál) 

Z hlediska líbivosti 5* z hlediska politicko - ideologicko - morálního 1*. Jen výjimečně existuje jedna obecná pravda. Němečtí otcové a německé matky si skutečně prožili to, o čem film vypráví. Jejich potomci je jistě právem mohou politovat a z německého pohledu je film velmi pravdivý včetně toho, že velká většina Němců zbožňovala Hitlera a nacionální socialismus z pouhé hlouposti. Proti té německé pravdě ale stojí pravda půl miliardy ostatních Evropanů, která právem konstatuje, že Hitler a jeho strana byli zvoleni drtivou většinou německého národa ve svobodných volbách. Skutečnost, že tato drtivá většina šla potom do války za Vaterland s nezměrným nadšením z pouhé hlouposti, není naprosto polehčující okolností z hlediska miliónů zmasakrovaných a umučených obyvatel Evropy. K čemu těm desítkám miliónů mrtvých a umučených je skutečnost, že ta zvěrstva snad velká většina Němců dělala z pouhé hlouposti? K čemu je to zdecimovaným národům, k čemu je to Evropě z velké části srovnané se zemí? Ještě víc děsivé je to, že německá mentalita opět, už potřetí, vede Evropu do děsivé katastrofy přesně stejným sledem událostí (způsobem) jako tehdy. Tehdy šli Němci jako jeden dav, jako jedno stádo ovcí na porážku ve jménu Vaterlandu a Lebensraumu pro Herrenvolk (životní prostor pro německou panskou rasu) a vehnali tím sebe i celou Evropu do strašlivého masakru. Dnes jdou podobným způsobem za jinou chimérou, chimérou odčinění tehdejší viny, chimérou lidských práv, chimérou multikulturalismu a politické korektnosti. Že ani dnes nejdou za Angelou všichni, stejně jako před druhou světovou válkou nešli všichni za Adolfem, nám může být nulovou útěchou. Rozvrácenou Evropu se po obou válkách podařilo s nezměrným úsilím stamiliónů přeživších opět vybudovat a dokonce dál rozvíjet. Evropu muslimskou už ale nepůjde „znovu budovat“. Kdo ji bude budovat, když drtivou většinou „Evropanů“ budou muslimové arabského původu doplnění černochy z Nigérie, Etiopie, Somálska, Súdánu ... a jejich potomci ?

plagát

Che Guevara: Partyzánská válka (2008) 

Film je hodně rozvláčný a nudný a nemá příběh. Kvůli zábavě a příběhu jsem ale na něj nekoukal a oceňuji právě tu realitu partyzánské války s tragickým koncem pro její aktéry. Můj názor na osobu Che Guevary, kubánskou revoluci a kubánskou realitu dneška jsem podrobně vyjádřil v hodnocení filmu "Motocyklové deníky"

plagát

Motocyklové denníky (2004) 

Tenhle film, stejně jako mnohé jiné, nelze hodnotit. Odmyslím-li si účelově, nebo z holé naivity a neznalosti kdo byl Che Guevara, můžu film hodnotit jako docela pěkný Road Movie a dám slušné hodnocení. Tím ale podpořím nadšení neinformovaných a naivních a zároveň rozčílím ty informované, kteří, dle mého, právem, film nezkousli kvůli reálné historické osobnosti Che Guevary. Právě jsem se vrátil z měsíčního pobytu na Kubě, kterou jsem projezdil křížem krážem na kole. Viděl jsem mnohé, hovořil jsem s mnohými, navštívil jsem desítky domácností. Několik let jsem se na tu cestu teoreticky připravoval a studoval informace o Kubě. Teprve po návratu jsem ale začal studovat do hloubky. Stále ještě nevím, kým skutečně byli Che Guevara a Fidél Castro. S mými dosavadními skrovnými znalostmi jsem se zatím dopracoval k dojmu, že kubánská revoluce 1959 byla nevyhnutelná a tedy oprávněná. Revoluce ovšem trvají měsíc, možná rok. Ta kubánská ale trvá už 57 roků. Co se Fidélovi s pomocí Che podařilo za těch 57 let z Kuby udělat je děsivé. Přesto se najde mnoho naivků stále dokola omílajících fráze o rovnosti mezi lidmi (na Kubě je to rovnost v otřesné chudobě a beznaději), o zdravotní péči a školství zdarma. Obé posledně jmenované ale máme v celé Evropě už bezmála sto let a přesto nemusí být Evropa tak děsivě zbědovaná jako Kuba. Pravda, zdravotní a vzdělávací systém USA už tak vzorně zářivý zdaleka není a o Latinské Americe raději nemluvě (osobní zkušenost ale nemám). Doufám, že není pravidly zakázáno citovat jiné uživatele. Přijde mi to užitečné, a proto cituji názory, se kterými se ztotožňuji: Uživatel: Hogo Fogo (odpad!) Roztahana idealizacia psychopatickeho teroristu. Som zvedavy kedy natocia cosi take o Bin Ladinovi.(20.11.2006) Uživatel: PeterJon (odpad!) Chcel som mu dať aspoň jednu hviezdičku, no je tu jeden veľký problém. Film vykresľuje tohto lumpa v dobrom svetle, ukazuje nám iba jednu časť z jeho života, čo pôsobí zavádzajúco. Nie je ani zmienka o tom, čo nasledovalo, keď sa tento krásavec, ktorý vo filme tak očividne prejavuje sociálne cítenie, dostal k moci. Prvé mesiace do úsvitu podpisoval rozsudky smrti nevinných a čestných mužov, ktorí boli pre komunistické zriadenie nepohodlní a z okna svojho úradu v La Cabana sa prizeral ich popravám. Ide o chladnokrvného vraha, ktorý dal popraviť tisíce ľudí bez súdneho procesu. Súdne dôkazy považoval za „nepotrebný buržoázny detail“ a zdôrazňoval, že "revolucionári sa musia stať chladnými vraždiacimi strojmi motivovanými čistou nenávisťou" (Zdroj: Kniha novinára, spisovateľa a kubánskeho emigranta Humberta Fontovu, Exposing the Real Che Guevara and the Useful Idiots who Idolize Him). Tým pádom je to v mojich očiach propagandistický film pre neokomunistov a socialistov, ktorí majú v detskej izbe plagát “Veľkého Che”. Najsmutnejšie na tom je, že si tohto marxistického revolucionára dnes mladí ľudia dajú na tričko ako pop ikonu a zdanlivý symbol slobody. Symbol slobody, ktorý prispel k tomu, že Kuba je dnes v stave akom je. Odpad! (1.1.2008) Cervenak ** Mýtus o tom, že "Hitler v červenom" Che bol zamlada vlastne sympaťák, ktorého nezaujímala túžba po moci, len ho ukrutne bolelo srdce z tej obrovskej sociálnej nespravodlivosti v Latinskej Amerike. Z filmového hľadiska v poriadku, z ideového obludnosť. Film takmer výhradne pre batôžkárov z LFŠ, ktorí pyšne nosia tričko s podobizňou neľútostného bijcu intelektuálov, buzíkov a inej "škodlivej hávede".(10.10.2008)

plagát

Rozmary mocných (1971) 

Mohu doslova okopírovat první část komentáře mého oblíbeného uživatele Nascendi, který dal pouze **: "Keď v posledných rokoch vidím filmy s Funésom, Richardom alebo Bourvilom dostavuje sa u mňa pocit trápnosti a zahanbenia, že som sa kedysi dokázal celkom dobre baviť na niečom takom. Nie je to tým, že by som na staré kolená stratil vzťah k humoru. Skôr tým, že v rastúcej konkurencii som stratil vzťah k tomuto prvoplánovému humoru". Mám podobné pocity ale tak černě to přeci jenom nevidím, takže dávám takovým filmům většinou **** protože při nich člověk může úplně vypnout, relaxovat a také je tady nostalgie mládí.

plagát

Tajemství (2006) 

Příliš mystické, příliš dogmatické. Jsem přesvědčený, že ti úspěšní se takovými filmy, takovými návody nikdy nezabývali. Ti neúspěšní, zoufale toužící po úspěchu se takovými návody zabývají a stejně jim to moc nepomůže. Samozřejmě, že někdo bytostně negativní bude mít spíš neúspěch. Jenomže se mu sotva podaří stát se pozitivním pomocí takových návodů jako je tenhle film. I z textů zdejších komentářů jasně vyplývá, že vysoké hodnocení tady dávají snílci, nevyrovnané osobnosti a lůzři. Uživatel Dadel: „Pavědecký blábol pro lůzry“ Uživatel Flipper: „treba čím skôr zdvihnúť zadok a niečo aj preto urobiť, a nie len vysielať do univerza signály“

plagát

Čas lásky a naděje (1976) 

Při hodnocení filmů často trpím. Jako novopečený řidič dětského kočárku mojí prvorozené ratolesti jsem v létě roku 1975 asistoval v roli čumila natáčení mnoha scén tohoto filmu, včetně těch davových. Mnoho mých známých a spoluobčanů se ve filmu vyskytuje v roli statistů. Když se teď, po čtyřiceti létech na film dívám, těžko se ubránit vzpomínkám. Navíc příběh filmu není nudný. Jenomže na druhé straně: Normalizace v tom roce zuřila už svým pátým rokem a film je do značné míry jejím produktem. Z každé třetí věty je cítit, jak zoufale soudruzi tlačili na pilu. A teď tomu filmu udělte málo, nebo naopak hodně hvězdiček.

plagát

Hlavná stanica (1998) 

Tenhle film mne velmi zaujal. Možná banální příběh? Možná naivní pohled na problémy třetího světa? Možná. Ale byl to každým coulem pohled na jinou kulturu, jiné lidi. Evropských, amerických, australských a mnoho jiných filmů jsem už viděl hodně. Jihoamerické filmy člověk vidí zřídka. Tenhle se rozhodně povedl.

plagát

Ctihodné mŕtvoly (1976) 

Moc jsem tomu nerozuměl. Asi má pravdu uživatel Aky, který zde dospěl k závěru, že to, abych tomu nerozuměl, je režisérův záměr. A k tomu ještě poněkud zmatené slovenské titulky. Přesto jsem si jist, že ten film o „NĚČEM“ je. Vždy hodnotím film jako celek, nikoli výkony a charisma herců. Lino Ventura je ale skutečně nepřekonatelný i když jenom chodí a kouká okolo sebe.

plagát

Život a doba soudce A. K. (2014) (seriál) 

Soudní kauzy jsou velmi zajímavé. Nejlepší na celém seriálu je vnitřní hlas soudce. Krajně trapný na celém seriálu je vztah Adama k Lauře, kvůli kterému jsem uvažoval o hodnocení "odpad". Nejdojemnější je výrok na samém konci, na letišti "Laura nepřijela". Seriálům se vyhýbám ze všech sil. Navzdory tomu vím, že výrok "Chosé nepřijel" je proslavený. No a teď pro změnu nepřijela Laura.