jerrik7

Film je příliš naivní a lidé se chovají moc nelogicky.

Velmi aktuální a vzrušující téma zpracované v režii National Geographic tak zoufalým způsobem, že se na to nedá koukat a to jak vinou oči rvoucích střihů, tak nesmyslných keců.

O dějinách Francie jsem věděl leccos, ale bohužel jaksi útržkovitě a nějak mi unikaly souvislosti. Také proto, že jsem si na hlubší pochopení dějin Francie nikdy neudělal čas. Tento třídílný seriál mi, co se těch souvislostí týče, trochu otevřel oči, zatím jenom trošičku. A tak jako obvykle nehodnotím ani tak kvalitu filmu, herecké výkony, ani umělecký dojem, nýbrž to, co mi ten film dal. A tenhle seriál mi dal hodně.

Vynikající dokument. Rád bych dal i vyšší hodnocení, ale u dokumentů je to ošidné, protože zdaleka nehodnotíme pouze kvalitu filmu, nýbrž především předmět, nebo osobu. Churchill je velikán a osobnost, takže vysoké hodnocení se samo nabízí. Navíc mne děsí, že při té oslavě všech vítězných i několika prohraných válek se ty milióny mrtvých a zmrzačených stali jaksi nedůležití. Za to ovšem nemůže ani Churchil ani tvůrci filmu. Svět je už takový. Ale nerad nad tím jásám.

Titanic 2012 se mi líbil o poznání víc, než verze 1997 s Leonardo di Capriem, která sladkobolným příběhem lásky bohaté ženy k muži z podpalubí připomíná spíš jihoamerickou telenovelu, než drama o zkáze Titanicu. Oproti tomu verze 2012 podaná nejprve z hlediska pasažérů první třídy a poté z hlediska těch ve třetí třídě byla výborná. Méně dolarově nákladných scén pokládám spíš za přínos.

Nejlepší válečný film jaký jsem kdy viděl.

Před zhlédnutím tohoto filmu jsem už četl stejnojmennou knížku a viděl film "Pád třetí říše". Oba tyto dokumenty vznikly na základě této nafilmované výpovědi Traudl Junge a téměř doslova a do detailu říkají totéž. Přesto nebo právě proto film pokládám za fascinující dokument.

Mám rád filmy točené na základě skutečných událostí. Jsem ochoten prominout jim i nižší kvalitu. Chování vzbouřených vojáků bylo ale tak neuvěřitelně naivní, že nevěřím, že odráží skutečnou realitu těch událostí. Vždyť v tom filmu vykreslili ty vojáky jako partu blbů.

Kdosi se pokoušel o umění. Zdá se, že lidstvo se nudí a už neví coby.

Velmi působivé navzdory tomu, že mě silně vadilo nerealistické zobrazení poměrů v Sovětském Svazu, které neodpovídá nejenom realitě padesátých let, nýbrž ani realitě let osmdesátých. Jenomže takové vykreslení života v Sovětském Svazu bylo samozřejmě hlavní podmínkou povolení tam natáčet. Vůbec ale nepochybuji o tom, že k takovým příběhům docházelo a určitě nebyly ojedinělé.