BitlDjus

Bůh nás ochraňuj před Liborem Šulou, když zrovna drží v ruce okurku, či seznam otázek a odpovědí (viz. “deferenstrace”).

Viděno dvakrát, nemůžu říct, že na zhulený stav existuje něco více tragicky směšného, než tento vražedný bonbónek z pravé kapsy Tomáše Zelenky. Pointa filmu je asi tak stejně na přes držku, jako odporně zvraštělý xicht Jiřího Langmajera, který se sere do záběru v každé druhé minutě a rajcovně po vás mrkne přes své rejbeny, dokud mu hlavou neprolítne kulka spravedlnosti. Naopak životem zhrzený Šáša Rašilov, snímku dodává tu pravou depresi a temnou atmosféru, která by se dala krájet. Filmem si protančí jako květinka, a ke konci si odletí do bezpečí soukromým raketoplánem. Svůj tupý výraz alá zaražený prdy neodhodí do posledního záběru, kdy ho vystřídá sladkým úsměvem Katka Brožová. Tímto náš příběh končí, a já nedočkavě očekávám pokračování, kde z mrtvých povstane Martin Dejdar a bude se chtít pomstít.

Než samotnému snímku, zde pokládám poklonu kometáři od uživatele rob_Troy cituji: "Pohádka na silný dávce lsd bez lsd. Doporučuji s lsd." Opravdu úchvatné, už dlouho mi tak rychle z něčeho nenaskočily hemeroidy, jako z tohoto rakovinotvorného komentu. Tímto závěrem bych rád dodal, že mé iluze o přeměně sraček na zlato odcházejí s prvním jarním deštíkem, a já se začínám obávat nadcházející jaderné války.

Nečekal jsem, že může být ještě něco více odpornějšího než video, které koluje po internetu s názvem "když kokot mrdá kokota". Přesvědčil jsem se, že playback písničky v podání Ondřeje Brzobohatého, Martičky Jandové a spolužáků Julči s Matesem feat. bítboxující cikán na lavici, se nedají s tímto trezorovým výkalem srovnávat. Nejenže jsem po tolika žhavé romantiky, která koluje mezi spolusráči na gymplu dostal třídenní krvavý průjem, ale schytal jsem opravdu bolavou pěstičku, když si mé oko povšimlo, že si tento klenot hoví na 272. nejoblíbenějším místě mezi seriály na CSFD. Dojetím jsem se poblil.

Každý tón je lež, každé gesto je faleš, každý úsměv grimasa ...

we can be heroes, just for one day...

Tokio, DMT, barvy, děvky, smrt a všechno ostatní. Můžete mít cokoliv, co chcete, opusť realitu, nech účinkovat tu sračku a odevzdej se tomu. Odpovědi na všechny tvé otázky se za chvilku dostaví.

Nejlepší okamžik z celého filmu je ten, když jsem zjistil, že hlavní hrdinka na pláži čte knihu Nesnesitelná lehkost bytí od Milana Kundery! To tenhle snímek vyhouplo výš o půl hvězdy, a nedělám si legraci.

Prvotina nového téma, které se teprve začne v české filmové branži rozrůstat. První česká ukázka sloučení hudby a extáze, která ve své době dokázala nahnat lidem chuť na zakázané ovoce. Příjemné ...

In the death car ....