Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Horor
  • Krátkometrážny

Recenzie (6 059)

plagát

Nič v zlom (2023) 

Jennifer Lawrence a její odhalené poprsí bojuje se zemskou přitažlivostí. Její filmová hrdinka bojuje s finančními těžkostmi. Naskytne se jí však šance v podobě budoucího vysokoškoláka, kterého jeho úzkostliví rodiče chtějí dostat z jeho uzavřené ulity prostřednictvím inzerátu hledajícího mladou dívku, co by ho dokázala vpravit do dospěláckého života. Dokud je Jennifer Lawrence za zábavnou svůdnici a natřásá se před svým objektem, aby v něm probudila sexuální touhy, je naděje, že uvidíme anti-romantickou komedii, co se nebojí rozbombardovat zaběhaná klišé žánru. Jak už to ale u méně zkušených tvůrců bývá, humorná část záhy opadne a vstoupíme do nezábavné a vážně míněné části, kdy hrdinka vykazuje nějaké to citové pouto k mladšímu ročníku, vše, co jí komplikovalo život, se začne v dobré obracet, a neobjeví se už ani náznak něčeho humorného až parodického. Prostě najednou se film dostal do nudy, ze které nevěděl vycouvat. Lawrence byla úžasný tahoun, takhle komediálně až praštěně naladěnou jsem ji ještě neviděl. Takže je ke škodě, že režisér Gene Stupnitsky opustil svůj počáteční příval humoru, režijní energie a originality a postupně tohle dobré vyměnil za unylé rozjímání a tápání, jak tenhle film vůbec dovést ke konci. Závěr se moc nepovedl. Absolutně bez nápadu začal film posléze působit. Kromě hlavní výrazné hvězdy mně ostatní herecké obsazení přišlo tak nějak tlumené. Andrew Barth Feldman celkem spolehlivě plnil roli (sexuálního) outsidera. Od jeho rodičů, které si střihli Matthew Broderick a Laura Benanti, jsem čekal větší výraznost, třeba že to bude neodolatelně hláškující pár. A ono nepřišlo vůbec nic. Jen tak filmem propluli. Další herce nemá smysl rozebírat, jejich role nepřinesly do filmu žádný vzruch. Nejlepší na filmu zůstává tedy hlavní ženská hvězda. První fáze, ta seznamovací mezi hlavními dvěma protagonisty, je nastavena skvěle. Pak ale přišel strmý scenáristický pád, co neobsahoval žádnou nápaditou a zvláště zajímavou scénu. Bylo to nějaké vytahané a vykojené, jako poprsí Jennifer. 6/10

plagát

Indiana Jones a Nástroj osudu (2023) 

Penzista s dobrodružnými kořeny dočasně spasil skomírající dobrodružný žánr. Jelikož je ale na odchodu z filmové scény, tak kvalitní dobrodružné podívané hrozí reálný zánik. Indiana Jones nekouřil, nepil a nebral drogy, takže jeho tělesná schránka je zachovalá. Směle se tedy mohl vydat bez léků ze svého bytu na konci šedesátých let opětovně do světa. Spojil síly se svojí kmotřenkou (Phoebe Waller-Bridge),  později se k nim přidal marocký chlapec z ulice, aby se vydali za vzácným artefaktem z dílny Archimeda, který umožňuje cestování časem. Život jim na jejich cestě bude neustále komplikovat nacista (Mads Mikkelsen) se svými dvěma nohsledy (Boyd Holbrook, Olivier Richters), který také lační po tomto nástroji. Nebude nouze o zběsilé honičky, přestřelky, rvačky a ocitneme se jak ve vzduchu, tak (poprvé v rámci této série) i pod vodou. Vše začíná skvělou dvacetiminutovou sekvencí s digitálně omlazeným Harrisonem Fordem, kdy nahlédneme do roku 1944 a ocitneme  se ve vlaku plném nacistů. Ačkoliv Steven Spielberg předal režijní taktovku Jamesi Mangoldovi, právě úvodní sekvence je Spielbergově režijnímu stylu nejblíže. Poté se film o něco zklidní a divák je postupně seznamován s novými postavami na scéně, rýsující se zápletkou a také s životní krizí proslulého archeologa spojenou s věkem. Žena od něj odešla, syna pohřbil. A navíc čelí podezření z vraždy. Ovšem film má poměrně ideální rytmus, takže po několika klidnějších minutách už jsme v akčním víru. A akce není zrovna málo. A má to spád, najde se i špetka humoru a nechybí nějaká ta originalita. Vše pokazí až závěr. Byl úplně mimo a směšný. Kdo by se nesmál, když se Indiana Jones setká s Archimedem. Závěrečné sekvence jsou na filmu tím nejslabším. Jsou scenáristicky hodně nedotažené a ani nedávaly moc dobrý smysl. Do rozpačitého závěru jsem byl s filmem hodně spokojen. Nějaká nová a revoluční dobrodružná filmová série stejně už nepřijde. Představte si, že by tvůrci třeba obnovili dobrodružství s Flynnem Carsenem. Takže važme si všech dobrodružství s Indym a užijme si i tuhle rozlučku v dobrém. 8/10

plagát

Jedna rodina (2022) (seriál) odpad!

Když se sejdou tvůrci, co tvoří jen pro povrchní komerční účely, je z toho neskutečně ohavný výblitek. Být ve střižně, tak to normálně zničím, aby se to nedostalo za dveře. Jenže tvůrci to opravdu poslepují a pošlou to k očím a uším nebohých diváků. Doporučuji u každé  epizody dát si talíř s jídlem. Po snězení pokrmu pak neváhat s rozbitím talíře o hlavu. Vyhráno máte, pokud je ve vašem dosahu váza s vodou, která už zavání, ovšem smradlavá zálivka vás dokonale probere. Asi nejhorší případ je, když se v dálkovém ovladači vybijí baterky. Člověk přece jen zlenivěl, takže z gauče se mu vstávat nechce. Pak je ideálním pomocníkem prak. Sice televizi zlikvidujete, ale stále budete příčetní a sanitní vůz nebude třeba. Tento seriál je jen zmatené pitvoření, neobsahuje žádnou kvalitní a něčím zajímavou zápletku, režie už jen slouží k zastavení herců, co vůbec neodvádějí žádné líbivé herectví, kamera je půjčena z tv zpravodajství, celé to smrdí přestavěným studiem po obdobně pojatých seriálech a scénář je papír s rozmazaným exkrementem. Naprosto úděsné po všech stránkách. 0/10

plagát

Minúta večnosti (2021) 

Langoš se dal čtyřikrát všanc režisérovi Rudolfu Havlíkovi. Tohle je jejich nejhorší spolupráce. Ten film nějakou myšlenku má. Neumí s ní pracovat, aby nebyl zdlouhavý a posléze naprosto nezajímavý. Drama nekomerčního stylu, kdy se otec s dcerou vydávají na severský ostrov, se postupem času překlopí do neustále se opakujících scén, ve kterých dvojice protagonistů a jejich putování liduprázdnou krajinou začne silně nudit. Sledovat stále Jiřího Langmajera, už tak je ho ve filmech docela dost, a Martinu Babišovou, vesměs otravnou, bylo ryzí utrpení. I pustý Island se rychle okoukal. Najednou nebylo co sledovat. Poté se přidalo stírání reality a fikce, bylo to dost průhledné hned od začátku, kdy není zcela jisté,  jestli dvojice je vůbec na nějakém výletě. Podstatou filmu je, že vyhlášenému kardiochirurgovi se pod kudlu dostane jeho dcera s vrozenou srdeční vadou. Divák  má následně tápat, jestli se operace zdařila. I když stopáž není přemrštěná, film se táhne a působí dojmem více jak dvouhodinového snímku. Havlík se režijně plácá pořád na jednom místě, neumí načasovat momenty překvapení, nemá to rytmus a pointa je zřejmá už dlouho dopředu. Předností měla být vyzrálá psychologizace postav. Náznaky se najdou, zdlouhavé pojetí je ale solidně zadupává. K postavám moc nelze přilnout. Celý film zachvátila pustá prázdnota, kdy režisérovi nevyšlo vůbec nic. 2/10

plagát

Tchán s tchyní jsou psanci (2023) 

Představte si, že máte doma nádhernou budoucí manželku, z jejíhož lůna byste nevyšli tak týden, ale vše  idylické se pokazí s příjezdem jejích rodičů. A nejsou to zrovna rodiče ctnostní. Na krku mají nemalé dluhy a pro jejich umoření jsou nuceni vykrádat banky. A náramně se jim hodí, že jejich budoucí zeť je ředitelem jedné takové banky a zároveň je specialistou na bankovní ostrahu. V produkci Adama Sandlera vznikla opravdu zábavná akční komedie s Adamem Devinem v hlavní roli, s hercem, co se narodil s vtipným až pitomým obličejem. V rolích nezvedených rodičů perlí Pierce Brosnan a Ellen Barkin. A tahákem je pochopitelně roztomilá krasavice Nina Dobrev. Ve vedlejších rolích ještě stojí za pozornost kreace Lauren Lapkus jako ředitelka konkurenční banky, která přidá pár hlášek na téma únik mléka z prsu. Docela se hraje i na nekorektní vsuvky. Dojde k rozbourání hřbitova, není nouze o nějaká ta zabití a navrch jsou zde povedené akční pasáže. Tyler Spindel se ukazuje coby technicky zdatný režisér, kterému nečiní problémy propojit humorné scény se svižnou akcí. V případě tohoto filmu šlo o pobavení a umělecké ambice skutečně nemá smysl hledat. Solidní herecké obsazení, dějový spád, svižné akční vsuvky a humorná míchanice, což jsou ideální atributy pro komediální podívanou. 10/10

plagát

Transformers: Monštrá sa prebúdzajú (2023) 

Pokračování dějově zapomenutelné odnože  s názvem Bumblbee je také rozlučkou s režijním otcem série Michaelem Bayem. Dal sérii hodně a ponechal si už jen produkční dohled. Film pak následně rozhodně nepůsobí tak epicky jako jeho předchozí kousky. Nejslabším na filmu je casting. Herci v hlavních rolích postrádají potřebné charisma. Nečekejte v popřední roli nějakou krásku. Černoška Dominique Fishback mnohým může připadat až nesympatická a nejde si ji oblíbit. Relativně o něco lépe na tom je Anthony Ramos, ale ani on nepatří k typově zapamatovatelným hereckým tvářím. Rozhodlo se, že se pojede na svižnější vlně, což je hlavní přednost filmu. Robotů je příslušný počet, těch zlých i těch hodných, pochopitelně se nekonají velké originální manévry, takže diváky zasytí existenční zánik a tradiční hrozba konce světa. Jsme teprve v počátcích celé ságy, konkrétně v roce 1994, takže Optimus Prime ještě zdaleka nevykazuje své vůdčí schopnosti. Mladá krev se dá na jejich stranu, strhne se bitva a hotovo. Divák znalý přechozích dílů určitě dokáže predikovat následné události. Technicky už v podstatě nešlo co vylepšovat. Novinkou mezi autoboty jsou tzv. zvířecí roboti, co svým designem zabaví. Steven Caple určitě nemá zvládnuté technické finesy svého slovutného režijního předchůdce. Jeho střízlivější přístup, kdy se vynechávají zběsilé kamerové orgie, možná někteří diváci velmi rádi uvítají. Série zažívá celkové zklidnění, ovšem jsou přítomny i prvky stagnace. Jestli autobotům také hrozí existenční filmový zánik, se nedá dost dobře odhadnout. Tenhle kousek rozhodně nepředstavuje žádnou revoluci v rámci své série. Jde o svižný snímek, co si drží svůj zajetý standard. 7/10

plagát

Rachel Stoneová: Sázka na Srdce (2023) 

Rachel Stone je vnadná super tajná agentka, která také vedle plnění svých náročných úkolů musí chránit svoji vaginální mikroflóru. Výkyvy počasí, kdy se jednou ocitá v horském chladu, podruhé zažívá pouštní parno, velí, aby si pro jistotu zašpuntovala dva ze svých tří tělesných otvorů, a ten mluvící nechala volný.  Před vlivy extrémního počasí je tedy chráněna, ale má v podstatě nulovou jistotu v nevyzrazení své identity. Její tým je náhle rozprášen, Charta, tajná mírová organizace pro kterou pracuje, od ní dává ruce pryč a ona musí zlikvidovat agenta, který se obrátil proti ní. Gal Gadot po konci Wonder Woman, své nejslavnější role, se naštěstí neupsala romantickým blábolům, kdy ženy na prahu čtyřicítky řeší tenkost vložek a na popud svých kamarádek si kupují menstruační kalhotky, Nechala se zlákat akcí, kterou řídí režisér Tom Harper. Vyzbrojeni zkušeným produkčním týmem se pouštějí do akčního reje, co má spád a obsahuje důležité divácké složky. Film nasadí nepolevující tempo, stále se něco děje, občas se objeví náznaky touhy mít to celé propracované, to se ale plně nedaří, takže se sází na momenty překvapení, což tvůrcům vychází. Ve výsledku má film popřední prvek, co měl být z diváckého hlediska nejatraktivnější, opak je ale pravdou. Sofistikovaný přístroj ve službách Charty zvaný Srdce se totiž jeví dost nadbytečně. Ano, jistě, divákům je předvedena jeho supermoderní technologie, která má schopnost neutralizovat globální hrozby. Problém je v tom, že fungování této špičkové technologie je podáno naprosto nezajímavě. A žádná scéna, ve které se vyskytuje, není dostatečně interesantně podána. Po nějaké chvilce jsem se smířil s tím, že film má řadu jiných předností, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Jamie Dornan není za gentlemana a jeho psychopatická kreace mu poměrně svědčí. Akční scény jsou vyvedeny v dobré kvalitě, nepatrný zlomek pak zrazuje malinko hůře provedená digitální realizace. Gal Gadot to celkově pojala herecky sympaticky. Akční manévry jí i celému filmu svědčí. 9/10

plagát

Pozvánka do pekla (2022) 

Další z mnoha variací na upírské téma. Naše kakaová hrdinka přijme pozvání od domnělého a dávno ztraceného bratrance na jeho prastaré anglické sídlo. Menstruační cyklus se jí podvědomě zarazí, jenže v těle jí nekoluje voda, takže neomylný instinkt hostitelů zvýšeně pase po mladé děvě. Neškodil by větší spád a potlačení rozvleklosti. Seznamující expozice, která se klidně mohla smrsknout do dvaceti minut, trvá neúměrně dlouho, přes hodinu. Hororové náznaky, kterých postupně přibývá sice navnadí na další dění, jenže střet s upíry se neustále oddaloval. Když to vypadalo, že je divákům dopřáno trochu erotického pnutí, kamera dostala striktní pokyny nezabrat ani kousíček intimních partií. Asi po hodině se už film konečně nějakým způsobem rozjel. Podřezaná služka na honosné hostině byla příslibem příštích krvavých hororových minut, ale s explicitním pojetím si režisérka Jessica M. Thompson neumazala poševní vchod, takže budeme se muset spokojit s menším krevním průtokem. Produkčně film nevypadá vůbec špatně. Sídlo má svůj strašidelný rozměr, vybavení a dekorace je vybalancované a upíří osazenstvo je uspokojivé. Nathalie Emmanuel v hlavní roli je sympatická. Aby se nejednalo o zapomenutelný průměr, to by se film musel poněkud znatelněji odvázat. To se mu nepodařilo, takže se jedná o upíří výtvor, co nezůstane moc dlouho v paměti. 6/10

plagát

Osada (2021) (seriál) odpad!

Voda, chatky a vrcholný kreténizmus. Když nám Radek Bajgar před léty vysemenil seriál Ulice pro sortu inteligenčně zakrnělých diváků, jejichž doporučená denní dávka kyseliny listové je silně podprůměrná, existovala naděje, že zmizí ze scény, případně ho umučí v Pařezové chaloupce. Kupodivu tento tvůrce vydrží všechno a po různých tvůrčích oklikách na diváky vrhl obludné letní hrátky u vody, které absolutně nemají opodstatnění plnit hlavní vysílací čas. Druhořadý sled herců, kteří si nikdy nezískají plnou diváckou oblibu, ultra trapně skotačí ve stupidních epizodách, kdy i zápletky z Bob a Bobka měly relevanci. A nyní k humoru. Totiž stále hledám na seriálu cokoliv humorného, alespoň nějaké vzdálené synonymum. Určitě se divák měl chechtat vysoké úrovni humoru. Zřejmě ovšem místní vodník utopil cokoliv vtipného. Zůstala jalová pitomina, co dokáže být tak úmorná na sledování, až je to nejapné a ponižující. 0/10

plagát

Matematika zločinu - Epizoda 1 (2023) (epizóda) odpad!

Nepravidelný menstruační cyklus žurnalistky Sodomkové měl za následek, že se po kvalitních dámských tamponech musela poohlédnout až v daleké Indonésii. A tam narazila na Tomáše Tomana, usvědčeného vraha, jehož špatně posouzený případ ji vrátil do hormonální pohody. Směšná produkce Novy opět připravila další dílo zkázy. Tentokrát ovšem mistrovských rozměrů. V první řadě po genitáliích práskne herecké obsazení. Jan Nedbal, který všechny svoje dosavadní role hraje úplně stejně, má působit sympaticky a divák by s ním měl soucítit. A namísto toho nasadí protivně útrpný výraz, kdy to vypadá, že má v zadnici zaraženého ježka. Naprosto se s rolí nepotkala Lucie Štěpánková v roli investigativní novinářky, která neustálé běhá po různých institucích, shromažďuje potřebné informace a její ztvárnění role nebaví. Mezi nekvalitními herci pak kralují Zuzana Bydžovská jako matka odsouzeného mladíka a Jiří Bartoška jako záporný soudní znalec. Jejich výkony také v podstatě v ničem nevynikají, jenže alespoň se o něco pokusili. Strašlivě nezajímavá je režie. Peter Bebjak se topí v nezajímavých záběrech, vypadá to jak ze školního cvičení, autentické prostředí má jakýsi laciný háv, kamera je otřesná a celé to postrádá funkčnost ve smyslu něčeho napínavého a věrohodného. První epizoda je naprosto uhozená. Nejvíce mě pobavilo neustálé mediální vychvalování celé série. Johan Mádr a Ondřej Havel, moderátoři Žrádla s Novou, dokonce při líčení dějství vykazovali fleky v oblasti rozkroku. Debilita Novy a některých jejich výtvorů je nezměrná. 0/10