tombac

Příznačnější název tenhle masakr mít ani nemohl. Kambodžský vrahoun, z kterého se ve vypjatých okamžicích stává agresívní pitbull (ať se na mě Jet nezlobí, ale přídomek "utržený z řetězu" si zaslouží někdo jiný) a stejně tak dovede být nelidsky chladnokrevný, proti policistovi, jenž se v honbě za zločincem neštítí ničeho. Oba mají přímočarý a brutální "tah na branku" a jednoho dovede zbrzdit jen ten druhý. Ona "romantická vložka" byla jediným momentem, kdy mi snímek milosrdně dovolil vydechnout. Dog Bite Dog je po Osoi hito a Oldboy dalším filmem, o němž mohu směle prohlásit, že jeho sledování mělo na mě stejné účinky jako rána kladivem do hlavy. Nářez. Dusný a surový.

Doučovat samolibého a bohatého hejska, kterého místo učební látky zajímají ženské v Playboy a z doučování zdrhá oknem, není žádné terno. A když vám v domě dají k večeři jako jeden z chodů býčí varlata, nejedna šokovaná a zhnusená studentka to zabalí. To však není případ hlavní hrdinky... Ano, slušný nadstandart - slova, která vystihují tuto podařenou korejskou komedii velmi přesně. Směrem ke konci se mi zdálo, že film poněkud ztrácí dech, ale již zmiňovaná, skvěle natočená bojová scéna výsledný dojem pozvedla opět nahoru. A nebyl bych to já, abych jako obvykle nevyzvedl tradičně skvělou Kim Ha-neul :-)

Z moře se vynořila příšerka a Japoncům opět hoří koudel u zadku. Veškerá těžká palebná síla se na Godzillu nechytá, i paprsky nestačí, takže na řadu přijde další vládní projekt: Mechagodzilla, robotická obdoba Godzilly, vybavená drtivým palebným arzenálem a raketovým pohonem. A destruktivní battle začíná... Film je zpracován řemeslně velmi dobře, tedy až na samotné souboje monster. Ty dělají dojem, že si v trochu nepřesvědčivých kulisách města dávají na hubu Transformer s gumovým panákem. Avšak je to legrační a má to spád, tudíž ta umělost nevadí (triky jsou jinak na slušné úrovni). A tak budeme držet palce hlavní hrdince v kokpitu kovové obludy (opět motiv touhy po pomstě jako v Godzilla vs. Megaguirus) a budeme se při tom výborně bavit.

Pro mne osobně jedno z největších filmových překvapení roku 2006. Výborný a nesmírně působivý městský thriller, jenž od leckoho dostane nálepku noir. Dynamikou narativní stránky podobný Infernal Affairs (akce je upozaděna, do popředí se dostávají jiné aspekty, přičemž mu to neubírá na slušném, někdy až drtivém tempu), drsností si nezadá s americkým opusem Running Scared. Ze záběrů na fascinující noční Hong Kong jsem měl zvláštní pocit, jako když jsem poprvé sledoval Fallen Angels od Kar-waie... Film si musím v hlavě ještě pořádně přebrat, vyvolává ve mně širokou škálu pocitů a asociací. Další zhlédnutí zaručena. Děkuji Adrianovi za tip.

Umanutá dívenka vs. zmatená paní učitelka s chováním staré panny?! A o co se ty dvě perou? O třídní knihu rozhodně ne, bojují o chlapa. Cože?! Ale ano... O novou posilu v učitelském sboru : šviháckého hezouna (Lee Ji-hun měl téměř identický part ve Wet Dreams 2), z jehož širokého úsměvu se o ženské pokoušejí mdloby. A kupodivu se zdá, že ty dvě mají na startovní čáře stejnou pozici :-) Kapku ztřeštěná komedie ze školního prostředí, plná, jak již bylo řečeno, specificky korejského humoru. Nejdříve jsem měl trochu problém akceptovat představitelku fenomenální macechy z Janghwa, Hongryeon v komediální roli, ale posléze mi už nic nekazilo fajn pocit z dalšího milého korejského snímku. Ani dětské chorály... Snímek je cílen přeci jen malinko níže, ale dospělí si ho užijí také :-)

Jeden z pádných důkazů, že thajská kinematografie stojí za pozornost. Rozkošný filmeček, jenž s půvabem líčí jednu velkou dětskou lásku, rošťárny, soupeření a vůbec vše, co ke správnému klučičímu dospívání patří. Parta tlouštíka Jacka si nezadá s tou Poláčkovou :-) A dlouho jsem neviděl tak dojemnou "stíhačku"... Run, Jeab, Run!

Spisovatelka Chu-xun se při psaní románu "Recyklace" dostane do fantaskního světa, jež sama na papíře vytvořila... Gwai wik se v prvních minutách tváří, že u Pangů se nic nezměnilo - dynamický střih a hudba, napínavá atmosféra a mihotavé záběry na zneklidňující postavu s dlouhými černými vlasy. Až to celé dělá dojem, že to bude story na způsob The Eye. A to já moc rád... Jenže když se spisovatelka (Angelica Lee měla hlavní roli právě v The Eye) dostane do jiné reality, film rázem přehodí vyhýbku směr temná fantasy pohádka, plná počítačových triků. Nejdříve jsem si odfrkl, co že je to za přeplácanou fantasmagorii, ale postupem času jsem příběhu přišel na chuť. Nevím proč, ale při sledování druhé poloviny snímku se mi vybavila Miyazakiho Spirited Away. Mám rád poetické sekvence a scény před průchodem skrz "hřbitov neuctívaných" mě celkem dojaly. Pangové si však tímto mícháním žánru ukousli poněkud velké sousto - film působí nekompaktně, místy trochu mdle a až moc renderovaně. Dějová linka není bůvíjaká - nenutí nás držet palce hrdinům. Ale na druhou stranu to celkově není vůbec špatné.

Americký remake kultovního japonského horroru Kairo se s nějakým postupným budováním drásavé atmosféry bezútěšnosti a beznaděje, na kterých je postaven jeho vzor, moc nepáře - během prvních minut tu máme knihovnu a ječícího ducha v akci. Remake totiž obsahuje několik klasických lekaček (třeba tu trailerovou z prádelny) a tím se asi nejzásadněji liší od japonského bratříčka. Všemožně se snaží napodobit jeho depresivnost (rozvláčné tempo, nepříjemné zvuky, tmavé filtry, záběry na dění na počítačových monitorech, na vybydlené město aj.) , chvílemi se mu to i daří, ale kvalit Kaira nedosahuje. Přesto jsem byl s filmem poměrně spokojen. Vrcholné scény z Kaira - duch, jenž si to plandavým pohybem nezadržitelně šine k bezmocné oběti, havárie letadla, sebevražda skokem z věže - to vše je v americké verzi přítomno a vyznívá to opět působivě. Američané nekopírovali Kairo políčko po políčku, ale i tak se pokusili o podobně inteligentní horror (i když v akčnějším balení), jenž asi těžko uspěje u mas (prozatímní hodnocení na IMDb tomu nasvědčuje), což je mi na něm sympatické a byl bych rád, kdybych se na něho mohl podívat i u nás v kině. Není vyloučeno, že mu pak tu jednu hvězdu přidám... 7/10

Ačkoliv se to zpočátku nezdá, jedná se opravdu o policejní thriller o vyšetřování několika záhadných úmrtí, na který jsou naroubovány prvky duchařiny. Podle závěrečných titulků se tvůrci filmu inspirovali 400 let starou legendou o dívce Arang. Jak už tu přede mnou uvedla May, jejich podání této legendy se blíží story v Shutter. Dalo by se říci, že předzvěst příchodu ducha, mail s charakterisitickým cinkáním, zkopírovali z jiných známých ghost stories, obou dilů One Missed Call (hlasová zpráva), a jen kosmeticky upravili. Za to bych autory nepeskoval - originalitu lze nalézt v podobných filmech jen stěží... Horší je, že duchařská část nefunguje (podprůměrné lekačky, režisér neumí moc pracovat s gradací napětí) a ta policejní je stěží průměrná. Snímek též trpí překombinovaností závěrečných minut. Po hodině jsem se už u Arang hodně nudil a ten dějový veletoč mě z toho nijak nevytrhl. 5/10

Milovníci bojových umění budou filmem zcela jistě potěšeni. Není se čemu divit. Po Saat po long další hongkongská pecka, jejíž bojové sekvence si budete chtít pouštět pořád dokola, neboť jsou, jak se obdivně říká, "kulervoucí". Možná to není vůči vůkolnímu ději fér, leč ten je, přiznejme si, jen většinou pouhým time outem, než se Donnie, Nicholas a peroxidový týpek s nunčaky opět rozhýbou a za doprovodu řízného soundtracku a hypercool vizuálních vychytávek rozmlátí co nejefektněji všem soupeřům huby napadrť. Komiksová stylizace, dotmava tónované filtry, zpomalovačky, zrychlovačky, dunění úderů a tříštěného zdiva... K čertu s prostinkou zápletkou - od mlátiček s Tonym Jaa a noirovém Saat po long tu konečně máme další film, po jehož konci si můžeme nadšeně zařvat: "Do háje!! To byl ale mazec!!!". 7/10