Posledné recenzie (703)
Království zombie (2019) (seriál)
Věru, mezi zombie seriály špička, ale jen kvůli morálně pochybné a neschopné postavě zbabělce a hňupa, který neváhá udělat rozhodnutí ohrožující život hromady lidí, a jenž přebíhá mezi oběma stranami barikády, jak se to hodí, ale asi protože se chová jako naivní jelito, je všemi bláhosklonně tolerován a vše mu projde, bych seriálu nedal 5*, ani kdyby to byl excelentní náser. Tvůrci si pomáhají v rámci nekomplikování děje několika berličkami typu hrdinové v prekérní situaci, střih a hrdinové zdrhají na místě, kam kdyby se chtěli dostat, tak většina to nestihne a zařve. O častém zabíjení nemrtvých sekem přes krk nemluvě. Ale dost frflání, je to pořád dost dobré, výpravné, napínavé a zasazením do historické epochy korejských dějin atraktivní. 1. a 2. série: 8/10.
Brothers (2015)
Remake lepší originálu? Kdeže! Špetku soudnosti by to chtělo. V první polovině stříkají z obrazovky gejzíry laciného sentimentu a citového vydírání smíchaného s teatrálními hereckými výkony, až to je na hranici snesitelnosti. V bojové části to v oktagonu chvílemi nemá s MMA moc společného. Lety zápasníků po kopanci několik metrů vzduchem na pletivo, úder loktem z výskoku do hlavy stojícího obra (tohle není thajská mlátička s Tonym Jaa, ale smíšené bojové umění, proboha) a spousta situací, kdy by musel v reálu rozhodčí zápas ukončit, ale tady se vesele pokračuje dál. Ranař Monty? Ve Warriorovi člověk kovadlinu v pravačce a impozantní knokauty nabušené korbě Tomu Hardymu neměl problém věřit, v Brothers to působí vynuceně. Konflikt bratrů? Zatímco v původním snímku po šokujícím odhalení při nástupu Toma Hardyho do arény za zvuků monumentální hudby naskakuje husina a finální bratrský souboj má náboj a je dojemným katalyzátorem vztahu obou bratrů, tady je to jen hezky nasnímaná plácaná s pramalým dopadem na diváka. Nedá mi to srovnat Brothers ještě se skvělým hongkongským sportovním dramatem Unbeatable, jež má podobnou výstavbu, včetně vztahu otce a syna, tréninkové koláže a MMA soubojů, a i tady dostává indický flák na hubu maximálně v druhém kole. A nesmím opomenout do vážně se beroucího filmu totálně se nehodící dlouhou taneční scénu s ženskou, která nemá ani s jedním z hlavních představitelů nic společného a ve snímku se jindy neobjeví. 5/10
Vlak do Pusanu (2016)
Na poli asijské hororové produkce naprosté zjevení. Jak měřítkem, tak akčností a dynamikou většiny stopáže. Pravda, na melodrama a pár vtipných scén tu také došlo, ale na korejský blockbuster se to překvapivě drží při zemi a nikterak to neotravuje. Někdo si tu stěžuje na opakující se motiv uzavřených dveří. To se měla parta obyčejných lidí za jízdy honit s nakaženými krvelačnými spurtery po střeše či slézat podvozek? Naopak, na stísněné prostředí rychlíku po většinu minutáže tu je solidní porce nápaditých pasáží. A nápínák to je jako hrom. 8-9/10