To sa mi snáď len zdá

Ani několik týdnů po projekci si nejsem jistý, jak se k ambiciózní hororové novince od A24 vlastně postavit. Jde totiž o kompetentně zpracovanou kombinaci faktorů, které v jejich tvorbě už pár let vídáme a které obvykle zábavně a neotřele posouvají možnosti hororového žánru o kus dál. Zde se však nejde zbavit dojmu určité vyčpělosti, vyprázdněnosti a spoléhání se na údernost samotného námětu. Ten přitom skutečně poutavý je a pouhé řemeslně zdatně zpracování jeho očekávaného vývoje vydá na několik desítek minut příjemně diskomfortní zábavy.   Postupem času ale přestanou řeči o Jungovi a Mandelově efektu, přirovnávání Cageovy postavy k Freddymu Kruegerovi či satira na moderní influencerské startupy stačit a divák by chtěl něco silnějšího, hlubšího; což ale nepřijde. Výsledkem působí trochu nedotaženě a příliš spokojeně se sebou samým podobně jako třeba novější epizody Černého zrcadla. I tak jde o vtahující podívanou, jež dokáže udržet pozornost a napětí – jen je škoda, že do sebe jednotlivé dílky skládačky nakonec tak úplně nezapadnou. (19.01.2024)

To se mi snad zdá, Nicolas Cage je po mnoha letech jeho filmové hrůzovlády zpět. Jeho role Paula Matthewse je skvělá po všech stránkách a všem zas ukázal, že herecky umí stále překvapit. Doufám, že mu to otevře dveře k dalším dobrým filmům a nebude se muset prodírat bahnem podřadné filmografie, neb před mnoha desítkami let již zmizel čas jeho majstrštyků Pod vlivem úplňku, Zběsilost v srdci, Opustit Las Vegas, Skála, Tváří v tvář, Con Air či 8MM. Režisér Dream Scenaria Kristoffer Borgli vytvořil film, který je nejenže nejlepší věcí co kdy natočil, ale navíc ještě pomohl uhaslé hvězdě znova se rozzářit a ač největší slabinou snímku je konec, rozhodně film To se mi snad zdá stojí za pozornost nejen Nicolasovým fanouškům. (19.12.2023)

„JEDEN MÍSTNÍ MUŽ SE OCITNUL V CENTRU PODIVNÉ EPIDEMIE SNŮ, KTERÉ SE VĚDCI SNAŽÍ PŘIJÍT NA KLOUB…“ Dramatický a nudný drama se snovou tématikou o neobyčejném zážitku z pocitu slávy. Ten „případ“ je neuvěřitelnej (– nebo absurdní ?)… Nevím, ale přemejšlím, jak by sním naložil takovej Shyamalan. Cage se snaží (kurva musí!) hrát dramaticky a občas se mu tak nějak daří. Ale událost sezóny bych z toho nedělal… /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Cage byl za roli nominován na Zlatý glóbus. 2.) Někteří kritici hovoří o Cageově roli jako o největší v kariéře. 3.) Thx za titule “ anonymní uživatel“. ///                         PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (10.01.2024)

Jakmile se film zbaví veškeré mysteriozní magie a vysvětlí nám, že tohle všechno bude a byl jinotaj, kde prostě A akorát vypadá jak B a C se chová jako D, nepotěší to, protože pak budete vědět, že vy, stejně jako všichni ostatní, si budete z toho filmu vybírat ty nepříjemné pravdy, které se vám líbí a zavrhovat ty další. Bod to má ale za Borgliho cit pro vizuální znervozňování, skrze které nás vede jednotlivými scénámi natáčenými v nespolehlivých úhlech a střizích, kdy nás často mate, jakou mají mít jednotlivé sekvence vlastně povahu. (17.01.2024)

Satirická alegorie našeho světa má vše, v čem se nacházíme. Média, reklama, sociální sítě. Ta úžasná absurdita, kdy lidé viní toho, o kom se jim zdá, že mají špatné sny! Tedy nejprve mají skvělé, a tak se s Paula stane vyhledávaná hvězda, ovšem jakmile se z něj stane Freddy Krueger, propadá se na příčku nežádoucího vyvrhele. Samozřejmě větší bžunda by byla, kdyby se jako v Elm Street vše promítalo do skutečnosti, ale takhle je to nakonec lepší, páč je ukázáno, co dokáže člověk, když chce na někoho hodit své problémy. Ušetřena není ani omladina, co má ze všeho trauma a co by si nejspíš potřebovala nějaké ty skutečné hrůzy prožít, aby věděla, co to slovo znamená. Děsivá je Paulova bezmocnost, kdy si ani ve snech nemůže vyřídit účty s těmi, co ho napadají, jelikož zkrátka sny druhých ovládat nemůže. Nebo ano? A pak ty všudypřítomné mobily, bez nichž se někteří ani nenají... Talking Heads - City of Dreams. O dvě * lepší než Je mi ze sebe špatně. (21.01.2024)