gidzitka

Zábava na entou, kde platí přímá úměra. Čím víc informací o daném filmu máte, tím jste víc vytlemení. Znalost klasiky je tu jaksi automaticky předpokládaná. Některé díly jsou povedenější, jiné méně, jak už to bývá. Moje nejoblíbenější díly: Stmívání (všechny díly! ... And even more stares!"); Indy (Bobři!); Pán Prstenů (walking, roming a Sean Bean); Neočekávaná cesta (nenasytné studio s nejkrásnějším zeleným pozadím); Hra o trůny (opět Sean Bean!); Thor (vymaštěný blonďatý fracek aneb šest důvodů, proč je Portmanka do něj blázen)... 85%

Komiksy moc nemusím, ale toto se dalo přežít bez většího utrpení.:) Jedničku jsem neviděla, ale tak nějak to nevadilo. Jedna hvězda je za Lokiho, druhá za upřímný trailer, který mi vysvětlil, co Portmanka na blonďatém vymaštěném buranovi vidí:), třetí za občasný humor. Pohodová popcorn zábava na pátek.

Snobská nuda, na kterou jsem se nebyla schopna dodívat.

Coeni a romantika? Také jsem se zprvu divila, ale výsledek je skvělý. Je to jak eintopf, kde je přísada anglického humoru a la "Jistě, pane ministře/premiére", přísada českého humoru (Cimrman! Proto i vtipný překlad distributora odkazující k Mistrově hře.) a přísada amerického humoru (Žhavé výstřely...) a světe, div se, ono to funguje! Kdyby nebylo trošku ucajdaného konce, bylo by to geniální, ale i tak to stojí za shlédnutí. Kulometná novinářka, gymnastický kruh, diskuze, z jakého patra pan Hudsucker skočil, zácvik - "...Sníží ti plat!", prostě boží vánoční ztřeštěná komedie se skvělými herci. 90%

Pozoruhodný romantický snímek s perfektní atmosférou a nádhernou Vlastou Fialovou. Film se v mnohém vyznění značně liší od předlohy, např. Bára není žádná kráska a je dost silná a široká v ramenou:) a vůbec nejpůsobivější pasáž celé povídky je v márnici, kdy tato vitální dívka hledí na hrob své matky a přemýšlí, zda by jí nebylo lépe, kdyby byla mrtvá... Přesto film hodnotím z mnoha důvodů značně vysoko. Řeč obrazy místo slovy (to už přinejmenším čeští tvůrci neumějí nebo to úspěšně skrývají), perfektní výkony hlavních představitelů, nevinnost a závist v té nejryzejší podobě. Docela se divím, že režim tento snímek umožnil natočit, neboť v něm dav lidu ukazuje, co umožňuje davová psychóza, tmářství, strach i naše česká vlastnost - závist. (Ono zamrazí, že rok poté byla souzena Milada Horáková a spol. a opět - dav lidu podepisoval petice pro trest smrti).

Kdyby Woody Allen byl zbouchnutá šestnáctka, choval by se stejně.:)

Nedá se říct, že bych se u toho nudila, ale že by to bylo kdovíjak betelný to bohužel ne. Divadelní inscenace mi nevadila, kostýmy byly úchvatné (ten klóbrc se závojem z růží mňam), historická love story je můj oblíbený žánr. Tento film mi připomínal nové zpracování Velkého Gatsbyho, i když ve srovnání s ním vychází o něco lépe, tak paradoxně pro ty menší scény, jakou bylo vyznání lásky skládáním kostek. Naopak megalomanské scény vyznívají často naprázdno. Taneční scéna mi nepřipadá patřičně osudová, stačí si ostatně vzpomenout na něco podobného v "Oněginovi" či v "Anglickém pacientovi" a je vám jasné, KDO tu hraje prim. Zajíček Aaron jako Vronský to má být snad žert? (Bez toho knírku bych ho tipla na prváka čtyřletého gymnázia, takže chlapácké charisma, pro které by ženy zatratily duši, u něj, milé dámy, opravdu nehledejte). Nebo že by Anuška měla sklony krom hysterie i k pedofilii? To linie Konstantin - Kitty vychází podstatně lépe a stává se ústředním duem. Anna Karenina v podání Keiry je prostě hysterka, která nemá špetičku hrdosti, ani soudnosti (btw a co jako čekala v té opeře, že přijde? Když už se rozhodla, že tam půjde, tak stylově: výrazné líčení, nic usedlého - OK, to jediné splnila:); žádné slzy ani zoufalé pohledy) a vedle další známé filmové hysterky Scarlett O´Hara vychází naprázdno a diváka nezajímá, co bude dál a co hůř diváka to ani nedojme. Abych byla spravedlivá, hysterku Scarlett do snesitelné míry zaobaluje Rhett a jejich dialogy - i díky domnělé Scarlettině nenávisti - nepostrádají říz a spád na rozdíl od Kareniny a Vronského, kteří od počátku jsou takoví nedomrlí, aby ke konci připomínaly citově vydeprivovanou hysterku zkříženou s Oidipovským komplexem. Na melodrama 21. století si budeme muset ještě počkat...

Asi vážně stárnu a sentimentalitím. Ve třinácti bych upíří ságu četla procítěným hlasem s kamarádkou a pak by nám nejspíš hrozila smrt udušením (zejména pasáže o dokonalosti a úúúchvatnosti Edvarda); momentálně v xx letech ji shledávám příjemnou oddechovkou, kdy člověk psychicky vypne, neřeší filozofii, psychologii ani logičnost děje a postav či nedejbože dialogy. Asi zejména z tohoto důvodu se knihy staly fenoménem, kterou pánská část publika ostře odsuzuje, přičemž nevidí trám ve vlastním oku v podobě akčním tyátrů, ze kterých si hlavu ukroutím zase já:)). Nu což. Že Meyerová nevyniká kdovíjakou stylistickou zručností, to ví každý, ale ne každý den se mohu soustředit na spisovatelské výšiny typu Annie Proulx, Brigitte Aubert či Joanne Harris, abych vyjmenovala alespoň zlomek mnohem talentovanějších kolegyň. Film samotný za dějem v knize nezaostává, spíš naopak statický text nabírá ve filmovém vyprávění na dynamičnosti. Finální bitvou jsem byla poněkud zaskočena (žádné informace jsem k filmu dopředu neměla), ale spíše příjemně. Pro mě se jedná spolu s jedničkou o nejpovedenější části upírské soap opery. 65%

Komorní, lidsky uvěřitelný příběh s ATMOSFÉROU par excelence. Ta plíživá a všudypřítomná nejistota, kdy jsou veškeré konvence lidských očekávání totálně semlety na prášek, postaveny na hlavu a vy v zátylku cítíte lišácký úsměv nejlepšího přítele lidu, dětí a nevím koho ještě, než vás kdosi střelí do hlavy - a to v tom lepším případě. Kdo by si dovolil zpochybňovat Džugašviliho smysl pro humor, no? ( Těch takřka 30 milionů obětí se taky doslova potrhalo smíchy, nehledě na jejich rodinné příslušníky, přátele, milence/milenky.) No tak vidíte!... Za vybudování takovéto atmosféry patří tvůrcům můj velký hold (přesně TOTO chybělo v Passerově snímku, který ke srovnání přímo vybízí). Tom Hulce exceluje v roli nadšeného komunistického blbečka, který postupem času ztrácí jakýkoliv kontakt s lidskou blízkostí. Ostatní zdařile sekundují. S MissJ nemohu souhlasit ohledně sirotka Káti, neboť považuji tuto část za naopak velmi emotivní, silnou a strašnou.(POZOR SPOILER!) Zachycuje totiž dítě semleté systémem, které nejprve děkuje Straně, že odhalilo špionáž nepřátel lidu - jeho rodičů; aby na konci vygradovalo v rezignované a pochopitelné "ne" životu, protože jak říká Káťa sama: "TAKOVÝ život pro mě není." ...TAKOVÝ film ovšem pro mě je. 85%

Tsss, tsss, pěkná slabota. Ovšem nacpat Kobovu krvavou cestu na necelé tři hodiny to je uvažování hodné mnoha Rusů považujících generalissima Stalina za osvoboditele a vítěze Velké vlastenecké války a nadto ještě největšího Rusa... Toto drama je podáno se servilitou stalinistických aparátčíků, bez špetky atmosféry (a přitom stačilo TAK málo) a s halabala naskládanými událostmi. Že tento portrét Josifa, ale i jiné (Kirov je tu vykreslen nadmíru pozitivně; Nikita byl taky pěkný hovado) neskutečně šetří, je věc na značnou pováženou. Kolektivizace venkova; plnění norem do gulagů; mnohonásobné čistky; moskevské procesy (Vyšinskij tu pro jistotu vůbec nevystupuje); likvidace pravoslavné církve včetně vyhazování tisíců kostelů do povětří; řízený hladomor na Ukrajině - ježinkote, to je na 50 hodin:) filmové stopáže...