honajz

Naprosto překombinované, a vrahem mohl být prakticky kdokoliv, protože všichni měli nějaký motiv. Jediné, čím mě tenhle díl potěšil, tak účastí pana Klema.

Docela slušný akční film s mírným přesahem. Jeho podstata je skryta ve větě, kterou řekne čínská překladatelka Hooksové při odchodu z její kanceláře: "Tak moc chráníte své zájmy, až jste se sami stali tím, proti čemu bojujete a nechtěli jste to." Je pravda, že když jedete intriky a chráníte své zájmy, vždycky se dostanete do bodu, kdy své vize musíte začít řešit represemi, bo ne všici jsou z nich nadšení. Takové to budeme vás vést k zářným zítřkům, i kdybyste z toho měli zhebnout. Akční scény ne vždy jsou natočené přehledně, generální tajemník je neuvěřitelně naivní, ale celé to drží pohromadě, je to slušně napínavé, a macho styl Snipese několikrát překladatelka slušně shodí. Vůbec se vyplatí soustředit se na takové ty jakoby mimochodem pronesené věty, protože ty většinou nesou docela moudré když ne rovnou myšlenky, tak rady.

Fakt nechápu, který blb má na ČSFD na starosti zařazování filmů do žánrů, protože tohle není ani komedie, ani mysteriozní, a vlastně ani romantický. Tohle je prostě jen a jen akční thriller a v rámci svého žánru nadprůměrný - má solidně vystavěný scénář, skvělé záporáky, dokonale odvedené akce (myslel jsem, že scénu s pozemní raketou nic netrumfne, ale pak přišlo letadlo s hosteskou na obrazovce a hlavně to odemykání kufru auta za letu). Občas tam padne nějaká hláška na odlehčení, ale komedie to fakt není. Jen nevím, jestli by to soudruzi v USA dovolili natočit dnes, kdy už vztahy s Ruskem nejsou tak vřelé jako tehdy, a jestli by Nastassja hrála kladnou postavu,

Milé děti, pokud budete zobat nadměrně pilulky, může se vám stát, že vám z kapajícího kohoutku hrábne natolik, že si myslíte, že jste zavraždili svou ženu, kterou jste nikdy neměli, protože žijete život toho souseda přes ulici a protože nikdy nevycházíte z baráku, neb trpíte z venkovních prostor obsesí. A lidé chodí k vám, ale zobají také pilulky, takže jsou to vlastně vaše představy. Jen v tom nehledejte smysl stejně, jako jej nehledejte v závěrečném textu po posledním titulku, ten s naprosto nesmyslným prohlášením režiséra, že nikdy nešel 92 mil za hodinu, když ho vytáhli na věž... Mno, jestli to skutečně měla být studie paranoidního jednání, obsese, posedlosti a závislosti na prášcích, tak jsou sice ty hrátky s časem, halucinacemi, prostorem domu (ze kterého ani my diváci celý film nevyjdeme) sice hezké, ale začnou brzy nudit. Nic navíc pak film nenabízí, kromě pitomé pointy ve stylu mind fucku. Možná dokonce nejsme ani jako diváci uvnitř domu, ale uvnitř mozku blázna. Mno, můj šálek kávy to není, příjemný ten film taky ničím není a vidět ho už nechci.

Přišlo mi na začátku, že jde o zadání na téma podejte nějak vtipně možné psychické poruchy, aby se divák poučil a ty lidi neodsuzoval, ale pokusil se je pochopit. Naštěstí v poslední tři čtvrtě hodině došlo k oné sebe-terapii se třemi minutami a konečnému rozuzlení, kdy těm lidem stoupnulo sebevědomí, že se ta psychická porucha dá nějak zvládnout. Že tam jde o nějaký podraz, to napadne diváka asi hodně rychle, a v podstatě se dalo vylučovací metodou přijít i na to, co se děje a kdo v tom jede. Tam mi to přišlo malinko odfláknuté, protože by stačilo, aby někdo z jedné skupiny uviděl náhodou fotku jiné skupiny a bylo by po překvapení. Ona ostatně i ta sekretářka byla střelená včetně těch kočiček. Ale ten konec je hodně pozitivní a příjemně mne překvapil.

Tohle je takový ten malý, ale jinak velký film. Má to televizní vzhled, není tam moc triků, chvilku to vypadá jako rodinné drama taťky a dcery, ale není to nic takového. Jde film, kde nesmí divák nic vědět předem, protože tady jedno malé odhalení střídá druhé, a když jsem si 45 minut před koncem říkal, kurňa, o čem to teď chtějí hrát, když odkryli všechny karty, přišel další zvrat, který mne zase držel v napětí. Ten konec je už takový... čekaný, ale proč ne? jak říká hlavní postava: "Teď neřeš fyziku, a pojď mi radši pomoct." Koukám, že se poohlédnu po dalších filmech s Jeffem Danielsem, zatím, kde hrál a co jsem viděl, stálo za to (třeba Arachnofobie).

Přeplácaný bordel a tolik emotivně vypjatých a potenciálně destruktivních situací (asi jako by v jednom filmu někdo natočil tři čtyři Armageddony za sebou), že už to asi po hodince začne být spíše směšné, co ještě se jako teda může stát, aby statečný mladík mohl furt s dědou a tou holkou, co furt žvýkala žvýkačky (z čeho se tam ty žvejky vlastně vyráběly?), asi jeho ségrou, aby mohli furt zachraňovat svět. Raději nepřemýšlím nad tím, jestli Země pořád rotovala, jak se na ní držela atmosféra, jaký výkon asi musely mít ty generátory a jak se může dařit je napájet 2 500 let a nad spoustou dalších podivností. Trikově si sice čínští soudruzi vyhráli hodně, dojde na dojemné situace a kapesníčky, ale celé je to prostě jen přeplácaný bordel.

Má to své světlé momenty, i ten pokus nějak s tím nápadem víc pracovat, se mi líbí, ale jak nastoupí klišé největší - autistický chlapeček s geniální mozkovnou -, jde to podle mě dost do kytek, včetně toho týmu vojenských bláznů, kteří nemůžou přece být takoví blázni, aby nějakému taťkovi, byť taky vojákovi, pomáhali zachraňovat synka před potvorou, na kterou kulky nestačí a které se stačí rozpřáhnout a sedm jednou ranou. A ještě aby se za nějakého fakana obětovali. Bioložka lepší jak Rambo, skáče, běhá, střílí, kde se to učila? A nakonec ty náhody, aby přežili jen ti správní hrdinové, už jsou fakt moc na pěst i na takovýhle film.

Vskutku marně přemýšlím, za dát byť jen jednu hvězdičku tomuhle vykradenému klonu ošklivek Katek a Bridget Jonesových a všech předchozích rádoby rodinných seriálů na Primě. Které musí psát všechny nějací mimozemšťané, nakolik jsou dialogy, životní situace, charaktery postav těžce mimo mísu a neuvěřitelně povrchní. Československá televize také točila oddechové seriály, také ne vždy šlo o veledílo, ale aspoň ty postavy a jejich problémy byly uvěřitelné. A hráli to herci. Tady sledujeme plejádu ochotníků doplněnou herci, kteří potřebují buď na novou vilu, nové auto, nebo nějak přispět dětem, a tak berou kdejakou šmíru, jedno jestli reklamu nebo tohle, a podle toho i jejich výkon vypadá. Žilková tedy přehrávala neskutečně. Hlavě nechápu tu obsesi Primy (ale nejen Primy) venkovem a děláním z vesničanů burany.

Dám opatrné tři a počkám, až a jestli se mi to rozleží v hlavě. Jako dost mě už od začátku štvalo, že Linklater zase použil tu nepříjemnou a hnusnou "animaci" jako u Temného obrazu (A Scanner Darkly) a ostatně si neodpustil Philipa K. Dicka ve filmu i zmínit. On ostatně ten film sám je cosi jako na pomezí Linklaterova snu, kde se mísí ona animace, všechny ty Před úsvitem, Před soumrakem (a jasně že ti dva tady jsou také) a postupy těchto filmů, no a postupně do toho vpadává lucidní snění, Fontána, kolektivní paměť lidstva (docela se divím, že neumínil spíš Grahama Greena, ta jeho historka je snad ještě fantastičtější), posmrtné zážitky klinicky zemřelých, světové filozofy, paralelní světy, kvantovou fyziku, teorii zrychlování vývoje do neznámého bodu a další různé zajímavé teorie, aby se pracně a klopýtavě propracoval k něčemu, na co by mu stačil týden v pravoslavné pustině v lesích a co tak strašně nakonec připomíná právě tu Fontánu. Takže ano, zazní hodně zajímavých teorií, z nichž některé jsou podloženy skutečnými a až neuvěřitelnými příklady, ale celkově to na mne dělá dojem onoho slavného dortu pejska s kočičkou, lepší přirovnání mne nenapadá, protože i tohle se stává časem poněkud nestravitelné, jak je toho moc a rychle za sebou, a přitom existuje daleko jednodušší a stravitelnější cesta. Ale jak se říká, každý za tímhle poznáním jde svou cestou, a když to někdo potřebuje takhle složitě, ok, jeho cesta. Jen nevím, jestli s tím otravovat diváky - protože i jejich způsoby cesty jsou u všech jiné.