honajz

Naprostá blbost a ztráta času. Půl hodiny trvá, než dojde k tomu jako katastrofickému dění (vše do té doby je možné škrtnout, pro děj to nemá význam, včetně návštěvy Londýna), a jak ti dva pak se snaži pilotovat letadlo a zachraňovat se, to je spíš k smíchu. Chvílemi to strašně připomínalo Airplane! (Připoutejte se, prosím), ale tam šlo o jasnou parodii.

Jako turistický průvodce Istanbulem to asi není špatné. Jako film - i když tolerantně vezmu v potaz žánr, kde ne vždy logika musí fungovat - to ale selhává ve všem. Strašná hackerka používá veřejně přístupné počítače, veřejné e-maily (hotmail), sice nemá průkaz do banky, ale stáhne si fotku ředitele, přilepí k tomu svoji, a je hotovo, super tajné heslo si nahraje na mobil, no prostě krutopřísná hackerka... a přitom je blbá jak tágo, nechá každého v letadle čumět do svého účtu, strašně se diví, když nechá všechny své důležité věci v pokoji hotelu, že jí zmizí, nechává se furt honit, padne do každé pasti, kterou jí kdo nastraží, nechá se honit tureckou policií a střílet po sobě, na druhou stranu děsivého zabijáka div hned nesejme poličkou na nádobí. A ti zlouni se taky chovají hodně podivně, a vlastně nakonec ani nevím, oč komu šlo a proč, a na co k tomu potřebovali tu babu.

Souhlas s flanker.27 - banderovci byli děsná svoloč a bylo jim v podstatě jedno, koho a jak sadisticky zabijí. Ale tenhle film je fakt neskutečně podanou agitkou. Když pak vidím statečného Sováka, který s tím kulometem vypadá děsně komicky, nebo statečnou horalku, jak oknem sapíkem kosí diverzanty, je to prostě přehnané a směšné. Jinak celkově dojde na asi dvě bojové scény, většinou jen se střílením proti sobě, bez napětí. Jinak církev byla zlo a zlým pomáhala, komunisté páchali dobro.

Jako chápu nostalgii, jako malé děcko jsem taky poulil oči při všech těch "dobrodružstvích", ale ruku na srdce, dnes z toho ta agitka o moudrých a chytrých a vzdělaných sovětských dětech, které mohou i do vesmíru létat, čouhá na všechny strany. Ono se tam toho vlastně ani moc nestane - jednou někdo baští příděly jídla navíc, pak unikne plyn, potom je nutné zchladit raketu prolétající rojem meteoritů a nakonec se objeví cizí kosmická loď, na kterou děcka vlezou, aniž by to s kýmkoliv konzultovala... Mezitím se stihne pár muzikálových a hudebních čísel, jež mají za úkol jen natáhnout čas, aby ta velmi jalová historka přesáhla i s titulky 60 minut. Jo, a na konci promluví skutečný sovětský kosmonaut Leonov, který maluje obrazy a o dětech létajících v raketách vesmírem nepochybuje. Jako jo, tehdy jsme si všichni mysleli, že kolem roku 2000 budou kolonie na Měsíci a bude se postupně obydlovat Mars a některé rakety s posádkou budou operovat u Jupitera, bylo to takové hezké, naivní (jako tenhle film), a taky SPOILER SPOILER jen taková bouda na lidi.

Je hodně smutné, že tenhle díl skutečně patřil k těm lepším (vlastně tomu jednomu lepšímu) v tomto seriálu. Jen mne překvapilo, že to neudělal ten farář, to by se dnes hodilo při tom boji proti katolické církvi, že? ;-) Každopádně pachatele divák odhalí docela brzy (ono ani není moc z čeho brát). Pokud jde o Budíkovu rodinu, fakt nechápu, co mají obě holky v hlavách za seno a proč se obě už neléčí na psychiatrii. Jinak jsme ještě zjistili, že Budík umí střílet. Jo, a prosím vás, páni autoři, ve 20. - 30. letech se z církve nedalo „vystoupit“. Kdo byl pokřtěn, měl zápis ve farní matrice a tím byl doživotně katolík. Mohli jste leda tak přestat chodit do kostela. No a jinak už mě vyloženě štve každý záběr, kde si Budík čistí boty - po sto prvé to není ani vtipné (ne že by to kdy vtipné bylo).

Tvl, tohle fakt ne. Bakalářská povídka roztažená na dvě hodiny, subjektivně na tři hodiny, kde si dělám vážné obavy o duševní zdraví všech zúčastněných a furt se na něco ptám (Proč on na to přistoupil? Proč ta milenka ji neposlala razantněji do pérdele? Proč on hned, jak zjistil nevýhody, z toho nevycouval? Proč tam zas musí být dva homosexuálové? Z čeho ta knihovnice platí drahé bydlení na Jánském vršku, když jí do obchodu nepřijde ani noha? Atd., atd.). Natočené je to strašně televizně, což filmu taky nedodává nějakou dynamiku. Sice se to odněkud někam snaží jít - a chtěl jsem tedy aspoň trochu pochválit scénář, než jsem si všiml, že jde o remake francouzské komedie, ale třeba postava milenky je trpná postava (čeká, co s ní kdo udělá a jak s ní manželka zamete), u manželky netušíme, jestli jenom chce návrat chlapa, nebo také pomstu, a popravdě jsem čekal, že v určité chvíli manžel zosnuje sám svůj plán, jak se manželce pomstít, a ne že bude furt kňučet a něco předstírat. Navíc tak, jak je tady Langmajerova postava podaná, o takového chlapa by si rozumná ženská kolo neopřela. Konec je zcela bezradný, protože vlastně se nic nevyřešilo. Vy byste chtěli žít takový život? Ale žena se u toho párkrát zasmála, takže určitou svoji cílovku to některými vtípky má. ... Btw, nápad dělat si screenshoty (!) manželových rok starých (!) SMSek a ty pak tisknout na tiskárně (!) - geniální.

Film, který stojí a padá na tom, jak Pepka chytí drogový dealer a zavře ho, udělá z něho feťáka, a když se Pepek dostane ven, podstoupí krutou odvykací kúru, aby se nakonec mohl pomstít. Dvouhodinová nuda, zajděte na záchytku o Silvestru, bude to zábavnější. Navíc tu tentokrát Roy Scheider (parťák Pepka z jedničky).nehraje.

Tak jsem to po letech viděl znovu, a takhle to dopadne, když chce někdo natočit oscarovou drsnou kriminálku. Tedy pro porotu, co hodnotí Oscary, ale ne pro diváky, kterým není nic vysvětleno a jsou rovnou vhozeni do... no, slovo "děj" je silné slovo, do jakéhosi probíhajícího zmatku. Nejdříve jsme v Marseille, kde se seznámíme se dvěma jakoby drsoni, akorát nevíme, čím jsou drsní, kromě toho, že chtějí rozšířit přístav a zastřelí jednoho chlápka, který je sleduje. Pak buch, jsme v Brooklynu, kde dva drsní poldové mají tušení, a tak furt někoho sledují, občas někoho zmáčknou, občas jsou taky za drsoně. A když sem z Francie za podpory jednoho herce přijedou prodávat drogy ti dva z Marseille, jdou i po nich. A to tak, že ve chvíli, kdy by je mohli všechny zatknout při předávání drog a peněz, tak čekají někde u mostu a teprve pak za nimi přijedou do továrny, aby mohla být jako cool přestřelka. Postavy jsou nevěrohodné, přišlo mi, že policajti už by dávno měli na krku disciplinárku, Pepek že nic nevyšetří a vždycky u jeho akce zhebne nějaký polda (ale to se neřeší), a že zločinci se chovají nejvíc pitomě a nápadně, jak jen to jde. A ta slavná honička auta s nadzemkou - hezké, no, ale veledílo to taky není.

Tohle by chtělo nový žánr - něco jako snový dokument nebo absurdně komentovaný život, protože jen poetika všedního dne, to není přesné, poetika absurdity taky ne... Mně se na tom prostě líbí, že i když to nemá pevný děj - a co mě nejvíc naštvalo, že do toho Brna nakonec nedojedou! - a jde o sled historek jak z Pečeného sněhuláka, případně od Kozuba a spol., nebo pokusů Dejvického divadla o humor (i když tihle asi ne...), tak prostě to má (až na tu poslední půlhodinu) naprosto kouzelné scény, kdy jsem se nechal unášet kamerou, komentáři mimo obraz a samozřejmě naprosto geniální muzikou s občas vynikajícími texty. Jen je to prostě dlouhé - tohle je takový spíše televizní formát na kratší plochu, ne na celovečerák, a takových 70 minut maximálně (maximálně!) by tomu stačilo. Ono je to z ranku takových B-City (seriál kdysi točil Honza Kratochvíl pro ČT), prostě absurdně zábavných historek z reálných míst podaných nereálnou optikou, což mne baví na ploše 30 minut jednoho seriálového dílu, ale v celovečeráku je to prostě únavné.

Tohle je nehodnotitelné. Ale až bude mít Dorotka koncert svých písní v Lucerně, tak sem nějaké hodnocení šoupnu. Buď totiž v té době bude česká muzika natolik v háji, že tohle bude ještě veledílo, nebo bude prostě konečně uznán celou kulturní pražskou frontou jako výjimečný fenomén. „A všichni...“