honajz

Prvních zhruba 15 minut docela slušná atmosféra, jenže pak dojde na kecy v kleci, teda sanitce, zbytečně se protahuje stopáž a dozvíme se informace, které jsou nám nakonec k ničemu. Sice je hezké, jak si Renč hraje s barvičkami a červenou, ale holt Petr Hvižď natočil něco podobného dřív a daleko líp, jen ve vlaku. Pak následuje wtf posledních asi deset minut, kde člověk naprosto nechápe, že mu holka na ten trik s léky skočí, a konec. Nic jiného jsme se nedozvěděli, odnikud nikam to nesměřovalo (pokud něco neměla naznačit ta nerozsvícená čtvrtá svíčka), vlastně nevíme vůbec nic a celé to je takové - zbytečné. Odnikud nikam. U závěrečných titulků jsem si řekl, no a co? Co jako? Měl jsem se bát? Čeho, proč? Měl jsem někomu fandit? Vždyť tam ani nejde o souboj dobra se zlem. Ani se to nedá brát jako svědomí vs. našeptávání zla. Nic tam není propracované.

Chybělo tomu dotáhnout věci pořádně a do konce. Takhle je to prostá, ačkoliv velmi zábavná historka, v podstatě pohádka, předvídatelná, ale dobře zahraná - jenže nedotažená. Spousta scén a postav si říkala o větší prostor a zásah do děje: bratr, spisovatel, Marla, stará čarodějka... všichni se tam tak nějak jen objeví jako vedlejší zábavné postavičky, ale přitom mohli oživit celý ten příběh pár zápletkami, nečekanými situacemi, podpříběhy... Jak však píšu, kouká se na to příjemně, pohodově to utíká a konec je milý.

Tak jasně, ani Nova, která Primě Pohlreicha přetáhla (asi Zdeněk zase nemá peníze), nemá peníze jako zahraniční produkce Gordona Ramseyho, a tak se vše nahrazuje zběsilým střihem, kdy vlastně nemám z toho podstatného nic. Vůbec nevidím, jak ti lidé vaří, ani co přesně vaří, musí to být prostě divoký souboj s časem za každou cenu, i kdyby v reálu měli kuchaři poněkud volnější režim. Vlastně mi tu vadí i Pohlreich samotný včetně jeho hlášek, protože je už vyčpělý, působí jako parodie sebe sama. A výběr restaurací opět pro hohe menschen, osobně bych ocenil něco obyčejnějšího jako třeba Letná v Kladně nebo brněnské Charlie´s Square, poděbradských Pár soust, v Praze teď již zavřená Nola nebo V čase... Nejsou to meníčkárny, jak tady poněkud neslušně uráží jiný uživatel běžné restaurace (a srdečně mu přeju, aby mu časem šel plat natolik dolů, že bude muset do těch meníčkáren chodit), přesto vaří velmi dobře a za slušné ceny a nečekají na bohatou klientelu.

Přišlo mi to naprosto zmatené, Preiss nevyužitý a nevěrohodnosti ohledně střelby v budově soudu nebo předělané plynové pistole to celé ještě víc shazují.

Naprosto nevěrohodné a afektované herectví všech zúčastněných. Už od samotného úvodu v restauraci, kde Vondráček objednává indická jídla tak, že jde o spatlaninu včetně indického chleba, a kde si ti dva povídají jak dva retardi, to vypadalo podezřele, obhlídka skvrn na místě činu mě také pobavila, ale ty dvě majitelky firmy (skvělá hláška: "bez dotací bychom to neutáhly") hrály obě herečky skutečně jak poslední amatérštinu. Tenorová stále vyjadřuje překvapení ve tváři podobně hloupě jako v té pohádce s českým Belmondem a Dejdarem (jakoby fázovaně a s příliš velkým vykulením očí, až je to nepřirozené). A případ vlastně nedává smysl, byť podezřelých mnógo, a ta linka, aby se diváci seznámili s tou subkulturou zatrpklých mužů, no ehm, co k tomu říct? Asi že každý manžel ví své. Kajnarová žel čím dál víc vypadá spíše jako bachařka z věznice.

Dám hvězdičku za chudáka maskéra, který musel Kajnarové postupně černit vc a víc obličej (ačkoliv na Rumuna a na Kajnarové bělostný chrup nějak zapomněl), ten asi odvedl největší kus práce na tomto dílu. Nebo maskérka, abych byl politicky korektní. Jinak přesně jak píše mira007 - dohledat poslední polohu mobilu by mělo poldu napadnout hned, a ne chodit po příbuzných se ptát jak blb, jestli dotyčného neviděli. Vůbec ty poslední díly Specialistů (ne že by ty předchozí byly nějaký skvost, ale jako guilty pleasure ušly) staví na zcela stupidních náhodách a popírání skutečné policejní práce, jen aby jako bylo napětí, protože jinak by ty pidipřípady vyřešili poldové během půldne. Jo a naštvalo mě, že vlastně Rumun zdrhl a otázkou tak je, proč Specialisté řeší případ bez vraždy?

Odpad tomu nedám, protože ten úvodní průlet českými filmy posledních pár desítek let se povedl, a Zbrožkův humor trapnosti mne pobavil (asi jsem na něj měl zrovna náladu a Zbrožek správně kamenný obličej). Ale jinak jsem si neustále říkal, že všichni musejí být totálně ožralí, plácají naprosté nesmysly, a jak tu někdo podotkl v komentářích přede mnou, jako by to celé bylo dělané na míru nominovaným, a ne divákům. A i ty nominované to zdá se nebavilo, jako by čekali jen na to drapnout co nejdřív sošku a vypadnout na raut. A nepochopil jsem, proč Ondřej a Jiří dělají, že nejsou otec a syn, asi to mělo být humorné.

Díky atmosféře a anglické Jenovéfě Bokové, která taky hraje především očima, a samozřejmě díky těm humorným scénkám (holčička s klaunem) se na to příjemně dívá. A samozřejmě si člověk klade otázku, jak a jestli je vůbec v komatu. Jen ty případy mi pořád přijdou takové o ničem - zde nakonec chlapa nechytli při loupeži, ale jen proto, že udělali volavku z nedoslýchavého.

Protože už jsou to léta, kdy jsem to viděl naposled, sjíždím seriál znovu. První díl vznese spoustu zajímavých otázek ohledně reality, velice slušně jsou natočené lokace a reálie, jen ten případ vyřešil až moc za pomoci náhody mi přijde (náhodně se zastaví před obchodem s gramodeskami...).

Nevím, mne to útržkovité líčení osudů spisovatele v hotelu na pobřeží moře, který nejdřív hledal vilu (dům) a našel vílu (ženu, doktorku), štvalo už od začátku. Co jsem vůbec nepobral, byla ta uklízečka s gestapáckými manýry. Postavy mě nebavily, a pokud odhlédnu od netradičního pojetí obrazu, zůstane mi docela plytký příběh s plytkým poselstvím.