Recenzie (4 760)
Tokugawa onna keibacu emaki: Ušizaki no kei (1976)
Kronika středověkého japonského práva útrpného. Lidská nápaditost v ubližování ostatním je bezbřehá. Tohle místy fyzicky bolelo.
Díra (2019)
Samozřejmě, klasická ukázka toho, že dobrá premisa a několik zajímavých až skvělých nápadů nemusí stačit na ukočírování celého příběhu. V některých oblastech nedomyšlené a závěr prakticky nijaký (jak se dalo průběhem děje čekat). V celkovém kontextu trochu zklamání.
Všetko najhoršie 2 (2019)
Z horroru zbyla jen romantická sci-fi komedie. Přeplácaná, prázdná, nudná, leč občas komická.
Dům smrti (1971)
Líbila se mi působivá prostota příběhů, přesto mi některé z nich přišly zdlouhavé a roztahané. Nejvíce zaujaly první a poslední povídka a zajímavé obsazení.
Niku daruma (1998)
Celovečerní variace na první dva díly série Za ginipiggu s notnou příměsí sexu. Jenže na rozdíl od zmíněné série mi tohle nedalo prakticky nic. Ocením snahu a smysl pro detail, ale přes hodinu koukat na tohle...
Tiché miesto: Časť II (2020)
Zrecyklovaná nuda, jejíž obsah jste viděli už několikrát dříve a jinde. Tohle není ani mlácení prázdné slámy, protože tady vlastně už není ani ta sláma.
Swordfish: Operácia Haker (2001)
Snad možná ještě horší Travoltův výkon než v té jeho scientologické slátanině Bojiště země. Berry se snaží, ale moc toho nezachrání. 2,5*
Všetko najhoršie (2017)
Není to nejoriginálnější, ale ani nejhorší. 2,5*
Otvorené more (2003)
Zpočátku se to nezdá, ale nakonec velmi slušné, napínavé a když nad tím začnete i trochu dumat, tak mrazivé drama. 3,5*
Tiché miesto (2018)
Bylo asi jen otázkou času, kdy po nápadu "nevidět" přijde někdo s nápadem "nehlučet". Ono ta premisa je fajn, byť skýtá pár nedomyšleností. Trochu jsem nepochopil, proč chodí navlečení, ale s holými chodidly. Chápu, že by obuv mohla dělat hluk, ale pletené ponožky ne... Nakonec to vlastně ani nemá čím překvapit.