eraserhead666

Ale fuj!

Nevybavím si snad jiného režiséra, který by dokázal tak skvěle kličkovat napříč žánry a přitom své filmy držet kvalitativně tak vysoko, než je Danny Boyle. Navíc mám hrozně rád Cylliana. A Michelle v kraťasech.

To je tak přitroublé, až je to milé. Jeden z mála podobných k nemyšlení vyzývajících filmů, kde je to pompézní (tedy triky a tak) tak trapné, že se raději koncentrujete na postavy a herce. A v tomhle případě, i když s nimi scénář cvičí jak s nemotornými dětmi, to je docela pozitivní stránka. protože herecký výběr je docela fajn (můj stále oblíbenější - ještě pár záseků a vdere se mi do hereckého toptenu - DJ Qualls). Tradiční průser je přepálená stopáž. Ale na to už si začínám docela zvykat, i když nerad.

Parker byl trouba vždycky, ale z Mary Jane se za ty tři díly stala pěkná pipina... Navíc je zde docela přezáporákováno, aniž by jedinému ze záporáků bylo věnováno dost potřebného místa. Místo toho se vše utápí v trapně komediální rovině (která je ale pořád lepší než ta ještě trapnější romantická). A tak si člověk musí hledat zástupné oblíbenosti (Bruce Campbell, sekretářka šéfa novin, dcera Parkerova bytného).

Kýčovitá psychologicko-romanitcká nuda (aneb klasická dvojka o hrdinovi, který tápe a nechce být tím, kým je) s trapným a suchým záporákem. Jako komedie by to ještě ušlo, ale ta určitě nebyla hlavním záměrem.

Komiksy mě neberou, nebaví mě, ale míval jsem docela rád komiksové filmy. A Spiderman se objevil zrovna v době, kdy mě opouštělo i tohle. Nevím, zda byl Superman tak infantilní vždycky, nebo to je jen Raimiho přístup k věci, ale občas jsem se při sledování cítil až trapně (většinou při "dramatických" dialozích a akčních scénách, které mi přijdou neskutečně pozlátkové a absurdně přehnané). Pro mě Spiderman jeden z nejnesympatičtějších komiksových klaďasů. Ale musím uznat, že Kirsten v mokrém... bez...

Občas si tak postesknu, že nejedu v nějakých těch obveselovacích látkách. To bych si možná tenhle film s přehrávajícím Henriksenem (ale díky cthulhu alespoň za něj), v přehrávání ho ještě trumfujícím záporákem, naprosto šíleným dabingem a neskutečně šílenými dětmi (ten kluk byl fakt jetej, opět díky cthulhu, že móda těch krátkých triček u kluků k nám nikdy nedorazila, a pokud ano, že mě to minulo širokým obloukem), dokázal náležitě užít. Ale čistá mysl je mi přednější.

Korea cti netratí. Tak už i duchové jedou v kyberšikaně. Inu, pokrok nezastavíš. Ano, je to svým způsobem klasická asijská (korejská) recyklačka, ale silně atmosférická recyklačka. A velmi působivá. S překvapivým orwellovským poselstvím o ztrátě soukromí v moderním světě a hloupých lidech.

Nuda, nuda, nuda. Zombíci nezáživní a hrozně nesympatičtí. Vůbec si nejsem jistý, jestli mě ten film občas neuklimal a já něco neprospal. Dík aspoň za tu Katharine... Jen další projev úpadku subžánru.

Je to jednoduché, svým způsobem levné a prosté, ale mě to hrozně baví.