Laxik

Tak já nevím, pořád si stěžuju, jak jsou poslední dobou ty horory (a nejen ty) doslovný, a pak přijde Hereditary, který sice na konci jakž takž něco vysvětlí, ale jinak spíš mlží a nechává dost otázek nezodpovězených. A já jsem najednou v prdeli. Na moji obranu to spíš bude tím, že film ne, že nevysvětluje, on podle všeho ani moc neví. Hodinu a půl buduje atmosféru, že bych si ukousal nehty a zavařil mozkový závity, a na závěr hodí hodně děsivou, ale jinak dost divnou pekelnickou mišmašovku, která míchá to a ono, aniž by jednotlivé lekačky dávaly vnitřní smysl. Jenže co naplat, moje primární instinkty mi to pocuchalo pořádně a tak nějak o filmu přemýšlím doteď, takže úplně blbé to taky není. Toni Collette si to navíc neskutečně dává. Tohle všechno přebije všechny ty wtf momenty, kterých je ke konci víc a víc. Bojim bojim.

V podstatě je to Statečné srdce 2 s o něco menším rozpočtem. Robert Bruce, inspirován nedodrženými sliby Angličanů a popravou Williama Wallace, znovu zažíhá Skotskou revoluci. A opět se jedná o krvavou a špinavou pohádku, ve které ale sice nikdo nenosí kilty (byť i tak uvidíme nějaký ten penis i prs), ale jinak je to na omak, očuch i olíznutí úplně ten samý typ filmu. Aniž by se jednalo o vykrádačku. Není to možná tak epické a zapamatovatelné jako Gibsonův megahit, ale jinak je to nadstandardní záležitost a dokonalá ukázka toho, jak by se dnes měly točit filmy ze středověku. A ŽE BY SE DNES MĚLY ZNOVU TOČIT FILMY ZE STŘEDOVĚKU.

Film, zdá se mi, předpokládá, že jste četli předlohu. A že vám nevadí zvířata jak z noční můry ožralého animátora, který se nikdy ani neobtěžoval navštívit zoologickou zahradu.

Jednoznačné zklamání. Možná je to tím, že jsem čekal nový Zátah, možná jen proto, že jsem čekal něco serióznějšího, těžko říct. The Night Comes for Us je totální goreové výplachové béčko, hodina různých bitek poslepovaná k sobě několika nezajímavými a tak trochu nesmyslnými vysvětlovacími scénami. Jeho jediný záměr je pobavit divnými figurkami a šilenými over the top rvačkami, které hrají hlavně na efekt, ale ne všechny jsou povedené. Nakonec je ale největší problém asi v hlavním hrdinovi, kterými mi prostě nepřišel ani trochu zajímavý. Na rozdíl od jeho kamaráda-nemesis, náhodné asasinky, blonďaté řeznice a drogově závislého kamaráda bez jedné nohy. Akcí a estetikou mi to nejvíc připomíná asi Gibsonovu Odplatu. A ta se mi taky nijak zvlášť nelíbila.

Při sledování to možná na plnou palbu úplně nebylo, ale vzhledem k tomu, že jsem včera viděl 5 filmů a v podstatě si z nich pamatuju jen ten druhý (tedy Život Briana), je jasné, kde pro mě leží Království nebeské.

Po nějakých možná deseti letech jsem se znovu podíval na Constantinea. A okamžitě ve mně vzbudil stesk po starých trochu jiných komiksových filmech, které sice nebyly dokonalé, promyšlené do posledních detailů nebo (nedej bože) věrné originálu, ale asoň něco zkoušely. Kolikrát šlo o průser, ano, jindy se ale zrodila klasika. Šeptající černovlasý robot Keanu je dokonalým případem mizerné adaptace, ale jinak velmi zábavného over the top filmu se zajímavou vizuální stránkou, cool postavami, lokacemi a nápady a zajímavým lehce noirovým stylem. Škoda jen, že to do ruky nedostal lepší režisér, protože co by tomuhle filmu opravdu bodlo, je trochu lepší tempo.

Nejsem z těch, co by Ardmanům automaticky dávali plnou palbu, kolikrát se u jejich dílek spíš nudím a jen občas se zasměju. Tady jsem se ale rozřehtal tolikrát, že nemůžu jinak. Na toho Oscara to tehdy asi nebylo, ale ostudu si Angláni taky neudělali.

Ehm... no, nejsem si ani trochu jistý, jestli jsem viděl dumavé COSI, nebo pokrytecké NIC. Rozhodně jsem ale neviděl VŠECHNO, jak se mi film snažil namluvit. Přesto bych si ho docela rád pustil znovu, klidně hned teď. A to je aspoň NĚCO. Tři hvězdy +- jedna.

Třetí hvězda hodně těsná a v podstatě zachráněná tím, že jsem si na Spotify našel originální soundtrack. Jednička je jednoduchá, rozjuchaná a kouzelná. Pokračování se snaží být příběhové, vážné a dramatické. A výsledek je (hlavně v první polovině) poněkud depresivní. Více v recenzi.

Je to fajn. Není to druhý příchod mesiáše ani superoriginální horor a z nějakého důvodu to až moc ukazuje ty své digitání potvory, které měly zůstat ve stínech, v kukuřici a prostě a jednoduše mimo kameru. Efekt Čelisti, znáte to. Ale bylo to fajn.