Laxik

Klastrofobická první půlka a counterstrikeový závěr. Možná to bylo trochu přehnané a melancholické, ale pořád v mezích únosnosti. Co víc si přát?

Jako okecávací epizody mi nevadí, ale tohle bylo fakt docela slabé. A místy nuda. Ta holka, co ji tu Frank zachraňuje, mi moc nesedí.

Frank už to zase řeže hlava nehlava. Je to krvavé, je to plné hněvu a bolesti. A je to osobní. Je to zkrátka Punisher.

Poněkud slabší druhá série nám těsně před svou půlkou dala možná dosud nejvtipnější díl. TOP 3 určitě.

No, netušil jsem absolutně, co čem to je, ale dal jsem tomu šanci, protože po patnácti minutách nerozhodného scrollovaní Netflixem se někdy prostě naserete a kliknete na cokoli, co vám zrovna připadne pod kurzor. A co vám mám říkat, hned jsem se zamiloval a jen s největším sebezpřením to po pěti bingenutých dílech vypnul a šel spát. Že se k tomu ale vrátím, jak jen to půjde, je tutovka. Protože kdo z nás by nechtěl skončit na tom "Dobrém místě", když to Špatné zní tak trochu jako Peklo.

Takhle to vypadá, když máte pár dobrých nápadů a dva herecké talenty schopné zaimprovizovat z prdu kuličku, ale stráááášně moc se snažíte být cool místo toho, abyste zkrátka cool byli.

Možná největším „problémem“ může být, že si druhého Ralfa zamilují hlavně takzvaní mileniálové. Starší generace, které internetem nežijí, se budou ztrácet. A dost zmatené budou jistě také děti. Ty si film sice jistě užijí, ale zejména ty mladší většinu vtipů a odkazů nemají šanci pochopit. Homo Interneticus však chrochtá blahem a lajkuje ostošest.Více v recenzi.

Je docela paradoxní koukat v kině na záznam koncertu kapely, kterou si člověk nejvíc užije pěkně doma v kumbále, vleže a se zavřenýma očima. Všichni členové byli evidentně totálně sjetý a Morrisonův skelný pohled to dává najevo v každém záběru. Jinak ale vkusná komorní scéna a pár povedených vtípků.

Když on je to vlastně takový obyčejný film ze středověku, takové filmy v podstatě natočil o deset let později Vláčil, a to rovnou dva – Markétu Lazarovou a Údolí včel. To jsem po Personě fakt nečekal. Když teda oklepu šok z a zklamání z toho, že to je sice maličko symbolické, ale jinak jde o docela normální příběh o rytíři na cestě a hledání Boha v sobě samém, vlastně to je docela dobré. Výjimečné ale nikoli.

Čtyřka konečně není napřesdržku. Tomu říkám úspěch.