Laxik

Wow, tak to bylo ohromný. Troufám si říct, že je First Class lepší než Singerovky, možná, že i než obě dohromady. Michael Fassbender je neskutečně uhrančivý a jeho Magneto je tak složitý a vrstevnatý, jak jen může filmová postava být. Je to prostě hlavní tahák filmu. Rozhodně ale není jediný. Když zůstaneme u hereckého obsazení, všichni zůčastnění, mutanti jmenovitě, jsou výborní. Vyniká ještě Mystique a samozřejmě James McAvoy, který se svého profesora Xaviera zhostil s citem. Možná jsem po školních letech naplněných balením hláškou o mutaci a evoluci čekal trochu většího floutka, ale i předčasná dospělost skrze empatii mě dokázala uspokojit, možná že byla v kontextu i mnohem lepší volbou. Musím zamozřejmě vyzdvihnout i triky, které se povedly, ale zároveň nerušily - vždyť o nich to přeci není - a soundtrack padnoucí jak prdel na zmutovaný hrnec. No a na konec jsem si nechal důvod, proč stavím tenhle film ještě o stupínek výše. X men: první třída totiž dokonale staví na již natočených snímcích, popasovala se s odkazem staré trilogie (i Wolverinových Origins) a vysvětluje, odkazuje, cameuje, vzdává pocty a přitom zůstává svou. Tleskám a ještě jednou: WOW.

No, Jonathan Pryce předvedl kus opravdového herectví, Ian Holm byl jako vždy perfektní a Robert De Niro je ve svém štěku naprosto dokonalý v každé vteřině, v každém pohybu i grimase. Tolik k vyloženým kladům. Stylistika tohoto snímku se mi občas zamlouvala a podtrhovala atmosféru, jindy mi zase přišla jen zbytečně nadutá a okázalá. No a jinak nevím, co bych chválil, satira, nadhled i absurdita tu jsou, ale bohužel netnou do živého, protože vidět problém a ukazovat na něj prstem ještě není žádné umění, zvlášť, když se jedná o problém milionkrát odhalený a mnohem lépe zpracovaný, rozebraný a popsaný. Co si mám myslet o postavě Jil, o pitomých snech, přehršli karikatur, které jsou ale vesměs jedna jako druhá (v baráku se střílí, ale recepční nic nedělá a kouká se na to na obrazovce, i když mu před nosem létají kulky - zasměju se - ale pak se tam objeví uklízeč, který si taky hledí svého a já se ptám PROČ zase?!), nebo o názvu Brazil, to netuším. Tuším ale, že i kdybych v těchto čtyřech vlastnostech snímku, který se inspiruje Orwellem jak jen mu to autorská práva dovolí (rozumějte hraje si na Orwella), neviděl sebemenší problém, ta nuda by to vše stejně přebila. Ve víc jak dvou hodinách se toho sice uděje hodně, ale člověk má díky způsobu podání pocit, že neviděl nic než směsici narychlo poslepovaných obrázků. Ono se taky není čemu divit, když v celém filmu vlastně chybí nepřítel. Ne záporák, ale nepřítel celkově. Dokonce ani systém jako takový není nepřítelem, protože se proti němu nikdo, kromě jednoho opraváře a pár teroristů, ze ktetrých nevidíme nic než výbuchy, nebouří. /// Měl jsem hodně myšlenek, a dělalo mi problém vecpat to do souvislého komentáře, tak se mi to snad aspoň trochu povedlo.

Nejlepší anebo nejhorší díl troškovy triNElogie? A není to jedno?

Opakovaný odpad zůstává odpadem.

Zkuste si to představit, děsivá minulost pověšená na záda, strach z vlastní povahy jako koule u nohy, nemožnost mluvit o svém mrtvém já jako úzká klikatá neprostupná ulička a vize budoucnosti štvané zvěře se na člověka valí jako lavina. Anebo ne, nemusíte si to představovat, radši se podívejte na tenhle hodnotný snímek.

Nicolas Cage v roli největšího sráče pod sluncem. No řekněte tomuhle filmu ne. Jak vidno, Nicky nejlépe hraje lidi, co jsou pod vlivem (ať už chlastu nebo něčeho silnějšího), protože tady se vážně předvedl. Člověk neví, jestli Terence litovat, nenávidět, obdivovat nebo mu fandit. Tahle kriminálka je dost jiná, i když ne vždy nutně v tom dobrém slova smyslu. Já si ji každopádně užil.

Kuky se mi líbí hned ze dvou důvodů. Jednak jde o mile český film, což je oproti většině tuzemských filmů, které jsou otravně české, uboze české, ... malý zázrak. No a pak jde o pohádku s filozofickým, poetickým a samozřejmě i nostalgickým přesahem. A takové já mám rád.

Nevím no, takhle to dopadá, když vezmete jednu naprosto geniální chlupatou mimozemskou postavičku a vrazíte ji do sitcomu narvaného těmi nejnudnějšími lidmi, co si dovedete představit. Ale co, Alf je prostě boží. Když posloucháš lidem pod okny, leccos se dozvíš!

Slušná infiltrační kryso-krtkovská kriminálka, kde funguje všechno (herci, kamera, příběh, charaktery postav, ...), ale zároveň trochu pokulhává atmosféra. Protože i když jsem měl své oblíbence a Jacka Nicholsona jsem neměl rád, jak jen to u takového padoucha jde, další osudy většiny hrdinů mi byly docela ukradený. Takže jsem se povětšinou bavil přítomností a u budoucnosti jen chladně odhadoval, co tak může přijít. I když musím uznat, že konec odkazující na instruktáž ze začátku filmu o tom, co s vámi udělá náboj s dutou špičkou, se hodně povedl. Navíc jde o film, kde i Wahlberg ukázal, že něco umí. A dokonce mu to šlo dobře, takže konečně nebyl jako rána lopatou do ksichtu.

K tomuhle vážně nevím co napsat, ale mě to prostě jako celek nebavilo. Naopak jednotlivé střípky děje se povedly, a to včetně vyvrcholení, které jak říkám jako kus skládačky bylo dobře dramatické, ale jako závěr celku mi to přišlo trcochu laciné. Jen nechápu, proč nakonec musel ten vůl skončit v poslední scéně pod autem, a to ještě k tomu mimo záběr. Nějak to postrádá smysl a šlo asi zase jen o efekt a lítající papíry. Abych to shrnul, těšil jsem se, usínal jsem, něco mě nabudilo, zase jsem usínal a tak pořád dokola.