Laxik

Depp ve své poslední normální roli za poslední roky. A válí v ní, když nahodí ten svůj pohled, hned chápu, proč z něj ženský vlhnou. Ba co víc, věřil jsem mu sem tam i to, že před sebou mám Dillingera, a nikoli Střihorukého Klouboučníka Sparrowa. Pomalejší tempo nejenže nevadí, dokonce jsem za ně rád.

Vyškrtejte všechny ty romantický sračky okolo a dostanete super seriál, přál jsem si v průběhu první série. A jejích posledních cca pět dílů mě evidentně vyslyšelo. Sezóna druhá pak od romantiky upouští ještě víc, což jí prospívá. Postavy se vykreslují a napětí vzrůstá. Sérii shazuje pro změnu něco jiného. Porušování pravidel logiky i těch seriálem nastavených ještě přecházím, odsýpá a baví to natolik, že jsem ochotný omluvit to prostě jen tím, že jde "o pohádku". Pokrytectví ohledně toho, co je dobro, co je zlo, ale hlavně co je vražda, co trest a co jsou prostě jen vedlejší ztráty, to už odpustit nemůžu. přeci jen na řešení téhle myšlenky stojí celá premisa příběhu. A proto když se Sněhurka (která mi díky své představitelce díl od dílu leze víc a víc na nervy) trápí ohledně popravičky jedné z hlavních záporných postav, kterou spachtila (Snow zde podlehla vábení zla, zčernalo jí srdce, bla bla bla), vzpomeňme si na všechny ty pěšáky, co během všech těch předchozích dílů s Charmingem odrovnali, aniž museli. Přes to všechno se bavím, hltám několik dílů denně a momentálně se prokousávám třetí řadou. Zatím to vypadá, že jejím kamenem úrazu bude příběh. 1. série 70%, 2. série 80% ... Tak nakonec je třetí série asi tím nejlepším, co se tvůrcům povedlo. Zábavní záporáci v čele s Peterem Panem, hajzlem, co se mu v roli nejcharismatičtějšího ztělesnění zla možná ani Rampelník nevyrovná. Příběh, ze kterého jsem měl obavy, se ukázal být silným. Je promyšlený, zábavný, v rámci série inovativní a zároveň mu logika nikde vyloženě nehapruje. Půjde-li to takhle dál, budu muset na Once Upon a Time přestat nahlížet jako na moderní pohádku a začít je srovnávat s předchozím počinem jeho autorů, se Ztracenými. Vzhledem ke vzrůstající kvalitě snad všeho to nemusí být od věci. I když ano, uznávám, že první půlka (Země Nezemě) je mnohem lepší, než návrat a boj se zelenou Wicked Witch Zelenou. Kazem třetí série je tak snad jen přehnaný šmodrchanec příbuzenských vztahů aneb když jsou všichni jedna velká rodina, není koho zabíjet. 3. série 90% Ááááá propad. Telenovela vládne světu, vetřela se do Hry o trůny a rozežírá většinu čtvrté série. Její Frozen polovina má naštěstí výbornou roztomilou Annu, jejímuž kouzlu nejde nepropadnout, povedenou Elsu a zajímavou exotickou lokaci Arendelle. Příběh je taky zajímavý, bohužel celý závěr sezóny stojí na těch stejných starých klišé a telenovelovité zacyklenosti a nic moc zvratech. Naopak jarní polovina s čarodějnou trojkou se s tím moc nemaže, nejde po vyšlapané cestičce a v jedné z postav čarodějnic nám ukáže i zlo, které nebylo stvořeno, nýbrž se jedná o již od dětství vyšinutou bytost, což je tak nějak proti dosavadní koncepci seriálu. Bohužel příběh samotný není nic moc a (staro)nové postavy (Uršula, Maleficent, Lilly, ...) nezaujmou. Jejich herečky nemají charisma a beztak to jsou jen ubulený plačky, které nemají co nabídnout. Zatím nejslabší sezóna ze všech. PS: Kde tvůrci berou tu nekonečnou řadu nestárnoucích MILFek? Existuje na to katalog nebo tak? 4. série 65%

Kdepak, tohle neměl točit Scott, ale Stone.

Ze všech "Hitchových" filmů jsou Ptáci asi tím nejzastaralejším. To je trochu smutné, když uvážíme, že jde o jeho poslední velký hit a jeden z jeho posledních filmů vůbec. Jenže útoky ptáků prostě nejenže nejsou děsivé, ony jsou k smíchu. Stejně tak přehrávající (ok, je to horor) herci a jejich často dost hloupě se chovající (ok, je to horor) postavy příliš věrohodnosti nedodají. Jenže co naplat, scény, při kterých jsou uplatněny dread (děs) a terror (hrůza), tedy ty, kde se buduje atmosféra, mají sílu a vrány slétávající se na dětské hřiště jedna po druhé ve vás po zhlédnutí Ptáků už nikdy nebudou vzbuzovat nic jiného než paniku. A přesto, že je tohle jakýsi první impuls transformující způsoby "žánru vzbuzujícího strach" od dread a terror k explicitnímu horror (zděšení), pořád ještě po většinu délky filmu přetrvává staré dobré tajemno. A že je to tajemno funkční, nemůžu jít pod tři. PS: Ty, kteří se v tom mém podivném dělení hororu nevyznali, odkazuji ke knize Orsona Scota Caarda Umění hororu.

Velmi dobrá kresba, spíš skvěle navozující atmosféru, než bůhvíjak precizní, citlivý a téměř vždy vyvážený mix humoru a dramatu. Jinovi a Mugenovi to v tandemu docela šlape, ale Mugen sám je postava hloupá, nesympatická a přehnaná. Našel jsem si k němu cestu až v posledních dílech. Největší problém Samurai Champloo je, že snad žádná epizoda vyloženě neutkví (a některé jsou tu vyloženě navíc) a nejlepší soupeři se vyplýtvají těsně před koncem (slepá assasinka zaručeně zanechá ten nejlepší dojem). Finále mi přišlo bez dechu. Nakonec budu ale na tohle anime vzpomínat v dobrém, a proto přidávám poslední hvězdu.

Nasnadě jsou dvě základní otázky. Jsou moje úchylky bezpečnější? Má někdo ty samé?

Komedie na povrchu poloprázdná, o to nabitější ve svém druhém plánu. Přes to všechno moc mravokárné.

Po více jak deseti letech od jejich vzniku považuji Piráty v jistém ohledu za klasiku. Hlavně proto, že jim pro nostalgii a nestárnoucí šmrnc odpustím ledacos. Role, které udělaly Keiru a Orlanda, nenáročným divákům představily Geoffreye a odstartovaly uměleckou smrt Johnnyho.

Do bahna zabalená limonáda a casting, který se jednou sejde před branami nebes. Prostě jeden z nejlepších a nejsilnějších válečných filmů, co jsem kdy viděl.

Jedna z nejlepších amerických pohádek osekaná až oprasená k nepoznání, postavy, které hrají podle "teď teda jakože něco dělej" scénáře, prostě hrůza děs. Ale v rovině grotesky je WWoO i přes svou primitivnost neskutečně vtipný. Jen škoda, že nekouřím trávu, protože tohle je přesně ten film, co bych sledoval zhujenej. Kašlat na dobový kontext, dnešnímu divákovi to nemá, co nabídnout. Čímž ale netvrdím, že jsem přišel o 13 minut života, naopak jsem se hlavně ke konci docela bavil a jsem rád za tento menší exkurz do filmového pravěku.