tomtomtoma

Kde se cesty kříží patří k nejrozvernějším filmům Clauda Lelouche. Kde se cesty kříží si celou dobu hrají a zlobí. Škodolibě popichují, dychtivě fabulují, zaměňují vnitřek s vnějškem, ve větru rozhazují nejistotu a nutí své pokusné objekty a lapené rukojmí k zásadnímu životnímu rozhodnutí. Kde se cesty kříží voní šafránem zločinu a nebe za svítání předpovídá prolití krve. Romantický básník neopomíjí ani rozpolcené pocity vnitřního světa a vysílá své upřímné pozdravy lásce a šťastnému naplnění. Hlavním a neočekávaným hrdinou je Pierre Laclos (velmi příjemný Dominique Pinon), literární černoch na prahu životního přelomu. Falešná skromnost při dosažení neviditelných úspěchů již k niterné spokojenosti vůbec nestačí. Marnivá noc, plná inspirací, přináší nekonvenční setkání. Sebraná odvaha k uchopení vlastního života se oddává mámení. Hlavní ženskou hrdinkou je Huguette (zajímavá Audrey Dana), kadeřnice a utajená společnice noci s neuspořádaným soukromým životem. Poskvrněná nevinnost mládí se složitě vyrovnává s realitou, osamělost je soužením, se kterým se vzteká na celý svět. Celebritou filmu je Judith Ralitzer (šarmantní Fanny Ardant), slavná a velmi úspěšná spisovatelka. Život je sladký v pohodlí přepychu, střežené tajemství úspěchu nesmí být nikdy prozrazeno. Pochybení se krutě trestá. Výraznější postavou je Florence (příjemná Michèle Bernier), Pierrova sestra, náhle opuštěná svým manželem. Přesto ji náhoda, či osud, přináší nové možnosti intimního pocitu štěstí. Výraznou postavou je zde Leroux (sympatický Zinedine Soualem), policejní komisař, vyšetřující úkladnou vraždu. I jeho nitro dostává novou vlnu chuti a životní radosti. K výraznějším postavám patří také Paul (zajímavý Cyrille Eldin), praktický lékař a Huguettein snoubenec. Cesta za seznámením je bouřlivou rozlučkou a zásadním obratem i uvědoměním si skutečných potřeb k uspokojení Z dalších rolí: Huguetteina velmi překvapená matka (Myriam Boyer), Huguetteina rychle dospívající dcera s touhou po hlubším vzájemném sblížení Sabrina (Shaya Lelouch), mladý kapitán spisovatelčiny jachty (Gilles Lemaire), Burgundský vinař a chvilkový Judithin manžel (Marc Rioufol), moderátor televizního pořadu o literatuře (Serge Moati), či Judithina nová asistentka Patricia (Marine Royer). Kde se cesty kříží je osvěžující zábavou. Nechává zdání kriminálního thrilleru, klame tělem a některé skutečnosti si nechává pro sebe. Nakonec se rozhodne psát lásku a naplnění. Humorný nadhled zábavě sluší.

Bídníci 20. století jsou obratnou filmovou hříčkou romantického pěvce. Victor Hugo patří k nejhrdějšímu kulturnímu dědictví francouzského životního elementu a k nejslavnějším představitelům romantismu. Claude Lelouch posunul čas dění do nechvalně známého úseku nejděsivějšího období moderních dějin a nezapomněl zdůraznit i rozvrstvit paralely a souvislosti s Hugovou předlohou. Buduje melancholické výjevy, dráždí temnou stranu lidské duše, blahořečí odvahu lidské důstojnosti, provokuje morálním dilematem, opěvuje lidskost a hoří pro osudovou lásku. Zpěv idealistického barda se lehce vznáší nad krajinou, úzkost lidské duše se chvěje strachem při střetech s úskočnou hamižností, přesto naděje neumdlévá, ani neumírá. Láska, opětovaná a věrná a nesobecká, se stává světlem na konci tunelu, přetrvává věky a vykupuje útrapy. Neschází odlehčení, tragédie, ani hřejivá náruč lidské dobroty. Ústředním bodem bídnosti lidského počínání je Henri Fortin, dříve Leopold Fortin (velmi příjemný Jean-Paul Belmondo, též v roli Jeana Valjeana i svého otce, jako boxující mladík Paul Belmondo, jako malý chlapec Guillaume Souchet). Skromný chlapec, sirotek, boxerský přeborník, provozovatel stěhovací služby, zloděj ve službách nacistů, odvážný bojovník za svobodu, zachránce a starosta. Nespravedlnost života nemá postižené svědomí, ani kumulace nehod nemusí být škodlivá, pokud si nešťastník udrží zdravý náhled na život. Bolest není nekonečná, když nezanechá trvalý otisk zášti v srdci. Mužským vrcholem osudové lásky je André Ziman (velmi zajímavý Michel Boujenah), divadelní kritik za studentských let a úspěšný právník židovského původu. Temná doba zatahuje oblohu ocelově chladným mračnem bez kousku prosvětlených okamžiků. Záchrana se stává zajetím a vykoupení se zdá být nemožné. Ženským vrcholem osudové lásky je Elise Ziman (šarmantní Alessandra Martines), velmi úspěšná primabalerína a věrná Andrého manželka. Život je znásilněn psychopatickou nenávistí a sadistické uspokojení si pohrává s lidským masem. Láska je hodnotnou pomůcku k fyzickému přežití lidské zlovůle. Plodem osudové lásky je Salomé Ziman (příjemná Salomé Lelouch, v dospívajícím věku Margot Abascal), vyplašené dítko Andrého a Elisy. Okupace je časem odloučení, návrat svobody postupnými kroky vrací do života všechny ztracené hodnoty a jistoty. Významnou postavou je farmářka Thenardier (pozoruhodná Annie Girardot), žena v tělesně neuspokojivém manželském svazku. Neukojenost se dožaduje svých potřeb, trestá pocit uraženosti, přesto si zachovává základy morální odpovědnosti. Neméně významnou postavou je její manžel Thenardier (velmi zajímavý Philippe Léotard), prostý venkovský statkář. Dobročinnost se v nátlaku doby a postupujícího času zcela proměňuje. Sobectví, žárlivost a uvyknutí se na pravidelný příjem bohatství chce zamést každou stopu vlastního hříchu a nenávisti. K výraznějším postavám patří Catherine (příjemná Clémentine Célarié, též v roli Fantine), Leopoldova matka. Nespravedlivé uvěznění manžela ji přivádí do Normandie, věří, čeká, trpí a doufá. Výraznou postavou je Javert (zajímavý Philippe Khorsand), policista, loajální každému režimu. Právo je vymáháno každým možným prostředkem, surovost je profesní rutinou i uspokojením. Z dalších rolí: Henriho zlodějský patron za časů okupace (Ticky Holgado), Leopoldův prospěchářský pěstoun a zaměstnavatel Guillaume (Rufus, též v rolích svého syna a Thénardiera), jeho manželka v různých časech (Nicole Croisille), starého Henriho spoluvězeň na útěku Eiffelovka (William Leymergie), velmi dobrotivý biskup Myriel (Jean Marais), laskavá a zachraňující matka představená (Micheline Presle), počátek nesnází a falešný hrabě de Villeneuve (Daniel Toscan du Plantier), nová nadějná krev na Normanském pobřeží Marius (Michaël Cohen), další Henriho zlodějští spolupracovníci (Antoine Duléry a Jacques Bonnot) a mnoho dalších a dalších. Bídníci 20. století jsou povedenou adaptací francouzské literární klasiky. Přizpůsobivě a způsobně nastiňuje traumatické situace mezilidských vztahů a vazeb. Hrozba kruté moci a probuzená neukojitelná žízeň po bohatství smýkají lidským tělem marností světa. Lelouch si pohrává s paralelou, temnota není neprostupná, ale má i povzbuzující účinek. Dobrota je láskou, láska je ušlechtilostí. Bídníci 20. století jsou monumentální filmovou freskou a láska stále věří v osud, předurčení i naplnění.

Krásný příběh je Lelouchův opus perfektum. Krásný příběh je jednoznačně upoutaný ke své pomocné proměnné veličině a k poetické podobě Friedricha Nietzscheho. Romantický básník stvořil další lyrický hymnus a v nitrech jedinců namotává spleť nitek a provázků lásky, touhy, dychtivosti, hledání, ztrát, zisků, bolesti i naplnění. Claude Lelouch dopodrobna rozvíjí své dřívější motivy, pohrává si s možností reinkarnace, předurčenosti a náhody. K uspokojení štěstí vnitřního světa se kráčí přes nejintimnější bolest a smrt je jedinečnou možností znovuzrození. Život nabízí stejné výchozí jednotky, ale průběh hry závisí na rozdaných kartách a vůli vnitřní odvahy. Krásný příběh je rozkošnou hříčkou filmového romantismu a staví do souvislostí počátek lásky křesťanství s moderní dobou. Vše shromažďuje, promíchává, odděluje, utíná, svazuje, rozpíjí, aby dotvořil svou vizi o lásce a předurčenosti. Byť žádný okamžik nemá neomezené ručení a může být v zaslepeném afektu rozerván na kusy. Lelouch byl neúnavným rytířem lásky a harmonie. Hlavním prostředkem lásky je Jésus Tarragona (velmi zajímavý Gérard Lanvin), temperamentní matador cikánského původu. Nespravedlnost se stává novým počátkem, osobním růstem a prosperitou. Pochopení není možné bez přijmutí. Ježíš měl své svaté včely a je dílem humanistického nihilismu. Hlavní ženskou postavou je Odona (pozoruhodná Béatrice Dalle), lehkomyslná zlodějka a podvodnice. Bez studu kráčí životem a nezatěžuje se přízemností. Tragédie se stává novou možností, tělesnost je potřebou, láska se pojídá opatrně, neboť existuje podvědomí o vyvolené cestě. Důležitou postavou je Simon Choudel (velmi příjemný Vincent Lindon), poctivý policista s patologickou náklonností k Odoně. Láska je posedlostí, jež ovlivňuje dění i osudy a stává se nejúčinnějším nástrojem vyšší moci. Neméně důležitou postavou je Marie (křehká Marie-Sophie L.), dobrotou a láskou překypující mladá učitelka. Předurčenost je posláním, podvědomí má jasnou představu o Nietzscheho výkladu a neváhá najít svou včelí horu a dojít tak k naplnění lásky. Výraznou postavou je Pierre Lhermitte (příjemný Patrick Chesnais), úspěšný licitátor aukční síně a zdvořilý obchodník s obrazy. Láska je splněním přáním a vlastní nedostatky se napravují trestnou misí. K výraznějším postavám patří také Isabelle (sympatická Isabelle Nanty), nejlepší kamarádka Odony a její věrný parťák v lehkomyslnosti života. Tragédie mění životní hodnoty, přesto je nutné klást si malé cíle, které udržují život ve vyšší hladině spokojenosti. Z dalších rolí: Simonův věrný policejní partner (Jacques Gamblin), Mariin starý, moudrý a velmi oblíbený univerzitní profesor Tricot (Paul Préboist), obalamucený nadržený motorizovaný policista (Gérard Darmon), s rozdávanou láskou nespokojený ředitel školy a Mariin nadřízený (Pierre Vernier), Pierrův aukční spolupracovník (Elie Chouraqui), nebezpečný obchodník s kradenými obrazy Kraki (Constantin Alexandrov), Jésusova neposlušná sestra (Amina Annabi), Odonin učitel ve vězení (Jean-Michel Dupuis), vlídný pastýř božích včelích úlů na hoře Mont des Ruches - Tel Rehov (Amidou), Jésusova láska z dětství (Marie Sara), Jésusův otec a bývalý profesionální cyklista Didier Louis (Charles Gérard), Mariin strýček - loutkář s příběhem o izraelských včelách (François Perrot), Jésusova stále zamilovaná matka (Tara Gano) a mnoho dalších a dalších. Krásný příběh oslavuje život v romantickém předsevzetí, obraz se nebrání kýčovitým plátnům přírody a všude se line silná vůně lásky. Pro štěstí je zapotřebí víra ve štěstí a odvaha ke znovuzrození. Ježíš v lidské podobě dobra je nejhodnotnějším symbolem lidskosti. Opětovaná láska a souznění je cílem niterné podstaty člověka. Pitoreskně hřejivé.

Útěk do bezpečí je rozsáhlou epickou básní. Claude Lelouch ještě nebyl vybouřen z romantických ideálů a život stále vnímá jako unikátní prostor s vůni netradičního sledu dobrodružství. Zločin, trauma, vyděděnost, náhoda si pohrává se sympatiemi a osud vzývá ve svém jménu vysvobození a lásku. Život štvanců je jedním dlouhým útěkem bez možnosti odpočinku, přitom vzájemná náklonost touží po klidu a harmonii. Poetika romantismu velebí hrdinství rytíře a vkládá svou veškerou důvěru do rukou vyvolené dámě. Chrabrým hrdinou filmu je Simon Lacassaigne (sympatický Jacques Dutronc, též v roli svého otce, jako malý Simon je zde Olivier Lai), houževnatý dědic rodinné tradice a schopný následník svého nechvalně slavného otce. Kriminální zločin je živnou půdou, se kterou si podmaňuje svět. Je odolný a vytrvalý ve svém zájmu obživy i cítění. Láska je mocná čarodějka a novým impulsem k přehodnocení vlastních potřeb a ambicí. Druhou stranou osudové romance je Françoise (šarmantní Catherine Deneuve), lékárnice s traumatem a naprostou nedůvěrou k mužskému světu. Vlastní nepěkná zkušenost se mstí celému pohlaví a neřest se stává prostředkem. Zločin je odpuzující, ale záchrana svobody vlastního života dostává přednost. Láska nemá slitování a přináší tolik očekávanou a posilující úlevu. Výraznější postavou je Tonton Musique (příjemný Jacques Villeret), pravá ruka Simonova otce a Simonův věrný pomocník v nových časech. Minulost je vzpomínkou s nostalgickým nádechem dávného štěstí. K výraznějším postavám patří také Mimile (zajímavý Paul Préboist), Tontonův dobrý kamarád a provozovatel venkovské skrýše pro štvance a pronásledované. Z dalších rolí: Mimilova bezstarostná manželka Zézette (Gilberte Géniat), Tontonova submisivně tichá manželka Tata Musique (Evelyne Ker), spořádaní rodiče Françoise s prosperující rodinnou lékárnou (Jean-François Rémi a Monique Mélinand), s Françoise na vydírání spolupracující fotograf (Bernard Le Coq), kapitán lodě do bezpečí Strauss (Jacques Godin), šéf amerického policejního obležení (Émile Genest), stíhající francouzský policejní inspektor Alain (Bernard Crombey), Françoisina noční můra (Daniel Auteuil), či malý Tontonův synek Marc (Simon Lelouch). Útěk do bezpečí je dalším dílem zasněného básníka romantismu. Život má nádech dobrodružství, zločin je nedílnou součástí života a láska je nejvíce naplňující životní hodnotou. Estetika si pohrává s obrazem, vyzdvihne nitro duše a letí zase v okouzlení dál. Básník věří v ideály a osudovou lásku. Poetika stylizuje pohyb a smyslně kroutí boky při chůzi.

Jiný muž, jiná šance je lyrické okouzlení životem. Claude Lelouch i nadále zůstával romantickým nadšencem a zpíval o velikosti niterných potřeb. Každé zastavení osudu se stává zásadním okamžikem bytí, formuje své pokusné objekty do potřebného stavu a vysílá je k dovršení svého svatého poslání. Z tohoto pohledu ani bolest nepředstavuje trauma, které nelze překonat, ale stává se jedinečnou zkušeností k dosažení niterného pocitu štěstí. Ztráty nejsou absolutní a vnitřní světy nepřestávají doufat ve znovuzrození. Lelouch je v mechu lyričnosti rozverný, jízlivý, vzdělaný, zlomyslný, zásadový a romantický. S citem poodhalí nitro, pohladí, utěší a povzbudí. Jiný muž, jiná šance je žízeň po životě a štěstí i přes nejbolestivější ztráty vlastní integrity. Aneb historie amerického osidlování s malou francouzskou stopou a naplněným osudem je psána ve verších. Hlavní mužskou záležitostí romantismu je David Williams (příjemný James Caan, též v roli svého potomka současnosti), příkladný zvěrolékař a milovník volných prostorů, kde pojem svoboda rezonuje v širokém rozměru. Je oblíbeným salónním společníkem a odmítá vůni velkoměstského přepychu. Svoboda nových horizontů má i své negativní vodní víry, kde id vraždí superego a neúprosně przní ego. Ženským objektem lyrického romantismu je Jeanne Leroy, rozená Perriere (velmi zajímavá Geneviève Bujold), francouzská emigrantka po prusko-francouzské válce. Nevinné setkání s mužem se stává rozhodujícím životním mezníkem a obrysy příjemné a zajištěné budoucnosti mění za nejistotu a temperament hlasu srdce. A básník obdivuje romantiku lásky. Nutnou obětí lyrického zpěvníku je Francis Leroy (sympatický Francis Huster), nadšený fotograf, dychtivě očekávající nové obzory života. Spálená vůně porážky je příležitostí ke změně, morální zásady věří v lidskost a nepřipouštějí pochyby. Upřímná náruč ženy je jedinečným hnacím motorem vpřed. Výraznou postavou je Mary Williams (příjemná Jennifer Warren), Davidova manželka s frustrujícím pocitem osobního nepohodlí z osamělosti volných prostorů. Přesto je láska dominující. K výraznějším postavám patří také Alice (sympatická Susan Tyrrell), bývalá bezdětná prostitutka a natěšená provozovatelka internátní školy pro malé děti. Naplnění života si užívá své okamžiky učení. Z dalších rolí: malý Davidův a Maryin synek Simon (Rossie Harris), malá Francisova a Jeannina dcerka Sarah (Linda Lee Lyons), zaskočený zájemce o Francisův pařížský fotografický ateliér (Jacques Villeret), starostliví Maryiny rodiče (Fred Stuthman a Diana Douglas), hlavní bandita Davidovy životní bolesti (Michael Berryman), dobrácký kočí pravidelného dostavníku (Richard Farnsworth), vydavatel místních novin Springfield (Bernard Behrens), jeho nejschopnější a koktající reportér Evans (Oliver Clark), či Jeannin otec a za války závratně bohatnoucí pekař (Jean-François Rémi). Jiný muž, jiná šance je jistou formou psychoanalytické terapie. Lyrické vedení nechává nahlédnout do vnitřních pocitů pnutí, oslavuje se život, viděný očima romantického snílka, který zpívá, maluje a nepřestává věřit v naplňující schopnost lásky a svazku. Vzletné a snivé.

To byla schůzka... někdy stačí filmovým konzumentům zatraceně málo, aby vykazovali známky nadšení. Pomineme-li formát ruské rulety, protože bylo brzy ráno, zůstává nám pouze blízká podoba se zběsilými počítačovými hrami dnešní doby. Krásy Paříže jsou podávány rychlostí zvuku. Lelouche můžeme pochválit za experiment a hraní, ale větší hodnotu tento krátký snímek rozhodně nemá a ani neměl.

Muž, který se mi líbí je romantická velikost života ve vzletném básnickém výrazu. Claude Lelouch měl tou dobou již větší životní i profesní zkušenosti a dokázal se prodrat až k jádru a vlnové frekvenci niterných pocitů. Opěvuje se touha, lidská představa a neopakovatelná krása života, intimní a duševní osamělost má své potřeby vzájemnosti a v něžném objetí rozkvétá úsměvem. Nemoralizuje, ale s pochopením a na pouhý okamžik zprostředkovává vnitřní obrodný pocit naplnění a hřejivý paprsek harmonie. Filmová silueta je domovským přístavem a tvorba vyžaduje sounáležitost a společné zaujetí. Poetický výraz je vrcholnou osobní zpovědí, dotýká se nitra a rozechvěle zpívá o povznesení láskou. Hemžení vnitřních světů se dostává na povrch a určuje všechny kroky. Poezie dostala svůj čtvrtý rozměr. Koketním hlasem básníka je Henri (dobrý Jean-Paul Belmondo), francouzský skladatel filmové hudby na pracovní štaci ve Spojených státech amerických. Nenapravitelný sukničkář je požitkářem okamžiků a při každé příležitosti svádí život na svou stranu. Hlubší propojení je základní potřebou, osobní situace musí jít stranou a život se hladí v přítomnosti. Básníkovým zájmem je Françoise (pozoruhodná Annie Girardot), francouzská herečka v americkém pracovním prostředí. Osamělost si žádá pozornost, dychtivě čeká na vyslovení svého jména. Úsměv, polibek, vnitřní klid, nervozita a zdání osudové předurčenosti. Láska má rozdílné potřeby. Z dalších rolí: hlavní herecká hvězda připravovaného filmu Paul (Kaz Garas), Henriho kamarád a režisér připravovaného filmu Peter (Peter Bergman), Henriho atraktivní společnice pro LA Patricia (Farrah Fawcett), Françoisin spolucestující z letadla (Bill Quinn), Henriho italská manželka (Maria Pia Conte), či italský celník bez smyslu pro humor (Arturo Dominici). Muž, který se mi líbí je filmovou básní. Realita je oživena představou. Pocit vnitřních světů spatřil denní světlo i barevné neony noci a vydal se na svou cestu za jedinečným dobrodružstvím napříč kontinentem. Touha po svobodě získala křídla a v přímé sluneční záři prožívá svou největší báseň života. Příjemný a velmi osobní filmový zážitek. Žízeň po životě je neuhasitelná.

Muž a žena je intelektuální romance, která zaujímá psychologický postoj, ale její hloubku nedokáže zaznamenat. Claude Lelouch v nezkušenosti a talentu mládí volí smířlivější zakončení, na zasněném povrchu lze na malou chvilku uvažovat o sebestředné umanutosti i intelektuální povýšenosti, přesto je nekonvenční struktura nejzdařilejší zbraní. Výrazný podíl v podhledu niterného oka událostí má obraz v éterickém oparu ranního probuzení a poetického úžasu životního proudění. Francis Lai pompézně vpadl do světa filmu a nelze se divit, že se stal pravidelným hudebním skladatelem Lelouchových výtvorů. Muž a žena je intelektuální reakcí své doby, zbavuje se obvyklých pravidel a stále důvěřuje vznešeným ideálům. Nejdůležitější ingrediencí filmové básně je Jean-Louis Duroc (velmi dobrý Jean-Louis Trintignant), úspěšný automobilový závodník, starostlivý otec a osamělý vdovec. Náhoda přináší příležitost, okouzlení nabízí naplnění, minulost se v slzách vpíjí do polštáře, očekávání nevyznává skromnost, ani nepřipravenost. Něžným protějškem básnického klokotání je Anne Gauthier (šarmantní Anouk Aimée), svědomitá filmová skriptka, zodpovědná matka a osamělá vdova. Celá romantická velikost života přebývá v živých vzpomínkách, bolest je stále přítomna. Naplněnost je vášnivou potřebou, romantickému ideálu lásky navzdory. Výraznější postavou je Pierre Gauthier (sympatický Pierre Barouh), filmový kaskadér a silueta Annina života, kterou osud navždy přerušil. Minulost si hraje s přítomností na schovávanou. K výraznějším postavám patří také Valérie Duroc (příjemná Valérie Lagrange), bývalá manželka Jean-Louise. Osud má podobné obrysy, motorový řev a rozdílné závěry. Bolest zmrzačila nervový systém a nečeká na rozsudek. Z dalších rolí: vstřícná ředitelka internátní školy (Simone Paris), Jean-Louisův malý a hýčkaný synek Antoine (Antoine Sire), Annina malá a milovaná dcerka Françoise (Souad Amidou), či Jean-Louisův závodní spolujezdec (Henri Chemin). Muž a žena je filmovou básní. Slova ve slokách, víření obrazu i jeho mihotavý odlesk v okenní tabuli, hudba spoutává barvy. Litovat můžeme idealisticky smířlivý závěr. Intelektuální romantismus není vždy na škodu.

Highlander je produktem dobrodružné filmové zábavy s vytouženým cejchem kultu. Highlander je možná hloupým filmem a veškerý sáhodlouhý výčet zdejších stížností se zdá být v každém směru opodstatněný. Přesto má film řadu předností a potenciál k oslovení početných zástupů fanoušků. Scénář má trhliny, ale jednoduchá přímočarost nabízí dynamický spád akcí. Technické i stylové nedostatky a myšlenková nenáročnost se maskují apokalyptickým prostředím i výběrem míst soubojů na život a na smrt. Kameraman si zamiloval kýčovité scenérie skotské vysočiny a nejvyšší zaslouženou životní odměnou je dokonalé naplnění tradičního svazku muže a ženy. Boj dobra se zlem je v historii života lidí již od samotného počátku světa, milovníci násilí dostávají přídavky a svět se zdá být na chvíli zachráněn a uchován v původním znění. Opěvovaným romantickým hrdinou bez bázně a hany je Connor MacLeod alias Russell Nash (sympatický Christopher Lambert), skotský aristokrat 16. století a newyorský starožitník století dvacátého. Rozhodující střet se blíží, boj dobra se zlem je novodobou formou biblického sebeobětování. Celebritou a ideálem romantických představ je Juan Sánchez Villa-Lobos Ramírez (příjemný Sean Connery), faraónský nesmrtelný. Je kavalírem, zábavným společníkem a ušlechtilým rádcem nového životního uvědomění. Hlavní ženskou postavou je Brenda Wyatt (sympatická Roxanne Hart), forézní expertka ve službách newyorské policie. Objevy s nezměrnou historickou hodnotou jsou čepele, kalené krví uťatých hlav. Tajemství a nebezpečí jsou na dosah ruky. Hlavním protivníkem je Kurgan alias Victor Kruger (démonický Clancy Brown), zástupce pekelných mocností z nekonečných ruských prostorů. Zlo má svou kolébku ve Střední Asii a v jeho bráně stále šlehají plameny. Významnou postavou je Heather MacLeod (zajímavá Beatie Edney), druhá Connorova manželka skotského období. Láska přetrvává věky, i když nemůže být dokonána. Z dalších rolí: hlavní vyšetřovatel nového brutálního násilí a Brendin nadřízený a policejní poručík Frank Moran (Alan North), podezíravý policejní detektiv Walter Bedsoe (Jon Polito), věrná Connorova sekretářka Rachel Ellenstein (Sheila Gish, jako malá Nicola Ramsey), Connorův nesmrtelný kamarád Sunda Kastagir (Hugh Quarshie), vietnamský veterán s paranoiou a výdrží Kirk Matunas (Christopher Malcolm), nesmrtelný protivník Iman Fasil (Peter Diamond), první Connorova nemilá manželská zkušenost Kate MacLeod (Celia Imrie), Connorovi skotští bratranci Dougal (Billy Hartman) a Angus (James Cosmo), či vystrašený hotelový recepční Buck (Richard Bonehill). Highlander je zábavným kýčem v podobě filmu. Romantismus zde vyznává křiklavé barvy a temnotu zmaru. Je to sympatické svým pojetím, i Queeni si nebojí hrát. Highlander se hodí podávat k sychravému počasí, kdy naivní idealismus jednodušeji oslaví nepatrnou pochvalu a vznik kultovní značku.

Připoutejte se, prosím! patří k nadprůměrně zábavným filmovým parodiím v hollywoodské péči výroby. Kdysi dávno mě film bavil, v současné době sice nepociťuji žádný záchvěv úžasu, ani divokou nespoutanost, přesto mi drzé hrátky i tak dokáží přinést úsměvy a příjemné chvilky odreagování. Za terče slouží vícero katastrofických filmů a nepředpokládám, že zrovna Zero Hour! je v českých podmínkách všeobecně známé. Připoutejte se, prosím! je dětinské, sexistické, politicky nekorektní, jednoduše neuctivé a výsměšné. Přesto se v porovnání s jinými „úchvatnými americkými parodiemi“ stále jeví jako maličký a hlínou zašpiněný polodrahokam. Snad za to může mládí režisérské trojice a jejich nadšený pracovní zápal na počátku filmařské profese. Nepřipraveným hrdinou rozjívené nálady je Ted Striker (příjemný Robert Hays), vysloužilý armádní pilot s psychickými problémy. Pocit vlastního selhání je noční můrou, ze které se ani nechce probudit. Hlavní ženskou postavou je Elaine Dickinson (zajímavá Julie Hagerty), křehká letuška a unavená Tedova přítelkyně s přáním zapomenout na vztah v křeči. A nezapomíná na profesní zodpovědnost. Důležitou postavou je Dr. Rumack (dobrý Leslie Nielsen), jediný lékař na palubě letadla. Otrava jídlem ve vzdušném prostoru dokáže způsobit zapeklitější trable, než bouřkové turbulence. Výraznou postavou je Clarence Oveur (velmi zajímavý Peter Graves), zkušený pilot a kapitán letu. Sympatická tvář lehce odtajňuje pedofilní sklony a potěšení z dětské návštěvy pilotní kabiny. K výrazným postavám patří Steve McCroskey (příjemný Lloyd Bridges), hlavní vedoucí chicagské navigační věže a koordinátor záchranných akcí s celou škálou závislostí. Patří k nim i Rex Kramer (pozoruhodný Robert Stack), svérázný navigátor nouzového přistání, bývalý tvrdý Tedův nadřízený ve válečné vřavě a lehce přezíravý nadutec. A také Roger Murdock (sympatický Kareem Abdul-Jabbar), slavný basketbalista a druhý pilot letadla na zapřenou. Z dalších rolí: bezelstně vstřícná a nešťastně osamělá letuška Randy (Lorna Patterson), rozverný homosexuál a McCroskeyův podřízený Johnny Henshaw-Jacobs (Stephen Stucker), šarmantní dáma, ovládající černošský slang (Barbara Billingsley), z manželova nestandardního chování překvapená paní Hammen (Lee Bryant), její „odvázaný“ manžel Jim (Nicholas Pryor), jejich zvědavý synek Joey (Rossie Harris), matka vážně nemocného dítěte paní Davis (Joyce Bulifant), její na transplantaci srdce čekající dcerka Lisa (Jill Whelan), letící jeptiška (Maureen McGovern), bezelstná Kramerova manželka (Barbara Stuart), nevěrná paní Oveur (Lee Terri), či černoši ve slangu (Norman Alexander Gibbs a Al White). Připoutejte se, prosím! je vhodným doplňkem za dnů deštivých a smutných a to bohatě stačí, pokud od filmu nečekáme více. Příjemný a zcela nepodstatný parodický filmový kousek.