tomtomtoma

Chobotnička je obstojně zábavnou dobrodružnou komedií proslulé značky 007. Velkolepost akcí se ve zvoleném odlehčení nemusí pokaždé přísně řídit zákony zemské přitažlivosti, spádu toku akce neschází dynamika, ani jiskra zaujetí. John Glen se nebál připravit nevídanou směs možného a představitelného: letecká akrobacie, okořeněná orientální pohádka, Tarzan, Sandokan, Mauglí z džungle, velká vlaková loupež, přítomnost psychicky narušené rudé hrozby, indický mumraj, ztepilé Amazonky a romantické vzplanutí tělesné přitažlivosti. To vše se napěchovalo do cirkusové dělové hlavně, následný výstřel roztrhl modré nebe vejpůl a zpět na pevnou zem se snesl barevný roj akrobatického běsnění a absurdního žonglování. Je to jednoduché a dokonce si zachovává i dostatečně únosnou míru vkusu zlehčujícího, a snad až znevažujícího, nadhledu. Chobotnička má pánské určení, je tajným přáním spícího muže a nestaví mnoho překážek své vlastní roztoužené fantazii. Hlavním hrdinou a zachráncem svobody Západní Evropy a nenarušené pověsti amerických vojenských sil je James Bond (zábavný Roger Moore), bájný agent britské tajné služby MI6. Nezastaví se před žádnou louží, plnou pijavic, neudrží ho žádná mříž. Mlsný starý kozel se na chvilku vznese až k branám ráje, povinnost k vlasti je nade vše. Hraje vrchcáby, metá vejci a vznáší se povětřím. Práce je pro něj hravou zábavou k ukojení rozmazlené podstaty dobrodružné noblesy lidské duše. Hlavní ženskou postavou je Octopussy - Chobotnička (šarmantní Maud Adams), cirkusová podnikatelka a vládkyně svého specifického dámského impéria v mughalské palácové nádheře. V blízkosti Bonda tep roztouženého srdce dosahuje svého maxima, nakonec i zločinecká čest je častokrát jen zbožným přáním. A neohrožený hrdina má jedinečné spojence. Nejurozenějším z nepřátel je Kamal Chán (sympatický Louis Jourdan), finančně efektní afghánský princ v luxusní oáze indického exilu. Odbojná drzost britského agenta ho dohání k šílenství a zuřivosti. Jeho rozpolcenost mezi dva pány hraje o svou hlavní výhru. Nejuhrančivějším protivníkem je Gobinda (příjemný Kabir Bedi), poslušný Kamalův osobní strážce. Je neústupný a hrozivý ve svém útočném postoji řešení potíží. Bond je červeným hadrem a nepříjemně obtížným hmyzem. Nejmocnějším nepřítelem je Orlov (posedlý Steven Berkoff), sovětský generál. Mozek je nakažen velikášstvím a nutkavou touhou po nehynoucí slávě. Psychopat je posedlý zkoumáním mezní hranice zneužití moci. K výraznějším postavám patří Vijay (sympatický Vijay Amritraj), bezstarostný Bondův indický pomocník. Jeho přidanou hodnotou je zlepšený bekhend a služební motorová rikša. Z dalších rolí: Kamalova atraktivní společnice s náhlou srdeční náklonností pro hrdinného Bonda Magda (Kristina Wayborn), úplatné a životu nebezpečné bratrské duo cirkusových vrhačů nožů Miška (David Meyer) a Griška (Tony Meyer), Bondův dodavatel ojedinělých technických udělátek Q (Desmond Llewelyn), obezřetný a vděčný šéf britských špionů M (Robert Brown), jeho stálá sekretářka Moneypenny (Lois Maxwell), s Orlovovou nenasytnou agresivitou nesouhlasící generál KGB Gogol (Walter Gotell), či zručný duplikátor drze zcizených klenotů carské rodiny Larkin (Peter Porteous). Chobotnička je maskulinní filmovou zábavou s nádechem potlačované touhy exoticky dráždivého dobrodružství. Hrdina má nadpozemské schopnosti a elegantní charisma humorného znesvěcení. Uspokojivě příjemná zábava, obejde se bez nutkání k použití mozkových buněk.

Jen pro tvé oči pro mě představuje to, co od filmové značky 007 očekávám: jednoduchý a přímočarý děj bez delších prodlev, adrenalinové dobrodružství rozmanitých živelných elementů, šarmantně odlehčený nadhled, vkusně kašírovaná pestrost, bohatýrská vytrvalost, úchvatné přírodní scenérie a vychytralé konečné vítězství dobra nad zlem. Z hudebních tónů již prosakuje diskotékový rytmus osmdesátých let, napětí je ovšem stále pod dohledem orchestrálního dozoru. Začátek je poklonou i ohlédnutím za tajnou službu Jejího veličenstva, jen švýcarské horské velikány pod vrstvou sněhu nahradilo italské zimní středisko Cortina d'Ampezzo a nabízí mnohem širší zastoupení umu zimních sportů. Hřejivé sluneční paprsky prohřívají ostrov Korfu i úchvatné pískovcové jehlany asketické oblasti Meteora. Ve vodách řeckého pobřeží se nelze běžně potápět s dýchacím přístrojem, navíc bahamský ponor poskytl příhodnější korálové prostředí. Jen pro tvé oči si užívá řeckou pohostinnost, byť Řekové nejsou přítomni. Hlavní postavou filmové dobrodružné zábavy je James Bond (příjemný Roger Moore), výjimečný agent britské tajné služby MI6. Bravurně zvládá vzdušnou akrobacii, lyžařské anomálie, řízení výzkumné ponorky, hlubinné potápění i extrémní lezení po skalách. Extravagantní řízení auta již nemůže nikoho překvapit. Nakonec, nepřítel je napojený na komunistické mocnosti pekla a jeho porážky nikdo prověřený nebude litovat. Hlavní ženskou postavou je Melina Havelock (šarmantní Carole Bouquet), pomstychtivá dcera zavražděného námořního archeologa a tajného spolupracovníka s britskou špionážní sítí. Touhu po krvi nezměkčí ani vzájemná tělesná přitažlivost. Výraznou postavou je Milos Columbo (sympatický Chaim Topol), bývalý odbojář a soudobý mocný řecký pašerák. Počáteční nedorozumění se vysvětlí, stín podezření je příliš nebezpečný, aby Bond zůstal bez trvalé pomoci. Důležitou postavou je Aristotle Kristatos (zajímavý Julian Glover), Columbův spolubojovník během druhé světové války a další mocný řecký pašerák. Je uhlazený a věcný ve svých pomocných zkratkách straně dobra. Přesto se kroky bývalých kumpánů navždy rozdělili. Výraznější postavou je Bibi Dahl (sympatická Lynn-Holly Johnson), nadějná krasobruslařka a Kristatova schovanka. Je rozmazlená a dychtivě dětinská a nemůže se dočkat svého úplného přijetí do světa dospělých. Z výraznějších postav pohůnků zla v jistém karikaturním zlehčení zaujme rafinovaný belgický námezdní zabiják Emile Leopold Locque (Michael Gothard) a zarputilý východoněmecký biatlonový borec Erich Kriegler (John Wyman). Z dalších rolí: Columbova nezávislá milenka a Bondova příjemná noc vášně hraběnka Lisl von Schlaf (příjemná Cassandra Harris), ješitný vedoucí technického oddělení MI6 Q (Desmond Llewelyn), Bibiina věrná trenérka Jacoba Brink (Jill Bennett), do Bonda platonicky zamilovaná sekretářka šéfa MI6 slečna Moneypenny (Lois Maxwell), britský ministr obrany a Bondův zadavatel úkolu Sir Frederick Gray (Geoffrey Keen), s Bondem nespokojený náčelník štábu Bill Tanner (James Villiers), Bondův spolupracovník v Itálii Luigi Ferrara (John Moreno), šéf KGB generál Gogol (Walter Gotell), Kristatova pravá ruka Apostis (Jack Klaff), sebevědomý kubánský zabiják Hector Gonzales (Stefan Kalipha), vděčně děkující britská premiérka Margaret Thatcher (Janet Brown), mámení Blofeld (John Hollis s hlasem Roberta Riettyho), či Melininy zavraždění rodiče Sir Timothy a Iona Havelockovi (Jack Hedley a Toby Robins). Jen pro tvé oči se příjemně vine vpřed až ke své rozverné hříčce na úplném konci. Několik míst je pro mě osobní a hodnotnou nostalgickou vzpomínkou. Jen pro tvé oči je filmovou zábavou k odreagování, i když vyššímu hodnocení brání přílišná jednoduchost, přesto uspokojí a potěší.

Muž se zlatou zbraní splnil všechny náležitosti úspěšného zábavního filmového artiklu tehdejší doby. Je cizokrajně svůdný i nebezpečný svým zvoleným prostředím, bohaté dekorace uspokojí svou pestrostí, příroda odhaluje své další čarokrásné místo a kapitalistické dobro vítězí nad zlem, které si zavdává s komunistickou zlovůlí. Ženy jsou půvabné, ale zároveň i hloupé a nebývale závislé na mužích. Humorné odlehčení většinou postrádá vkusnou přirozenost a tah správným směrem, divákova duše víceméně trpí a rozčarování se maskuje pouze schovívavostí a ostatními přednostmi. Strana zla vyznává sebestřednost, rozvernou vynalézavost a účinná exekuční řešení možných potíží. Problémy dobra jsou způsobeny nekompetentním diletantstvím jednotlivců, kung-fu boj a útěk lodí nejsou spásou. Kromě strany zla lze s povděkem přijmout, tělesnou smyslnost i dálněvýchodní reálie Hongkongu a Thajska. Hlavním hrdinou nebezpečné mise soukromého i národního zájmu je James Bond (sympatický Roger Moore), nejznámější agent britské tajné služby MI6. Ohrožení vlastní bezpečnosti stojí na počátku, nezanedbatelné vítězství nadnárodních pletich o energetickou nadvládu vše šťastně uzavírá. Hlavním padouchem je Francisco Scaramanga (zajímavý Christopher Lee), ješitný čarostřelec a nejdražší nájemní zabiják. K naplnění nečekaných ambicí není zapotřebí žádné morálky, či zločinecké etiky. Vrchol moci se získává se zlatou zbraní v pevné ruce. Hlavní ženskou postavou je Mary Goodnight (atraktivní Britt Ekland), naivní Bondova pomocnice a britská agentka v Hongkongu. S tímto zastoupením je účinná akceschopnost britských tajných služeb vskutku značným překvapením. Výraznou postavou je Andrea Anders (příjemná Maud Adams), Franciscova milenka v bludném kruhu, ze kterého není úniku. Ženskou krásu zasáhl smutek z čekání na vzdálené spásné vysvobození. Důležitou postavou je Nick Nack (zajímavý Hervé Villechaize), rozverný trpaslík a věrný Scaramangův služebník. Užívá si spouště svého pána a nezapomíná se vysmívat protistraně. K výraznějším postavám patří také Hip (snaživý Soon-tek Oh), spolupracovník britské tajné služby a Bondův věci znalý pomocník v thajské části dobrodružství. Z dalších rolí: bohatý thajský magnát a významný hráč o energetický vynález Hai Fat (Richard Loo), louisianský šerif na thajské dovolené J.W. Pepper (Clifton James), obezřetný šof britské tajné služby MI6 M (Bernard Lee), neúspěšný hráč neobvyklé výzvy Rodney (Marc Lawrence), lehce domýšlivý vedoucí technického oddělení MI6 Q (Desmond Llewelyn), precizní soukromí portugalský zbrojíř v Macau Lazar (Marne Maitland), do Bonda stále platonicky zamilovaná sekretářka šéfa britských špionů Moneypenny (Lois Maxwell), atraktivní bejrútská břišní tanečnice Saida (Carmen Du Sautoy), osamělý Scaramangův údržbář nové solární elektrárny Kra (Sonny Caldinez), či Hipiovy neteře a bojující lolitky Cha (Joie Vejjajiva) a Nara (Qiu Yuen). Muž se zlatou zbraní je možná lepším filmem, než si myslím. Přesto si filmová ikona značky 007 zaslouží lepší propracování i chytřejší zápletky, které nebudou vycházet pouze z hlouposti špionážních pracovníků. I způsob humoru ducha nepozvedává, byť jdou ty hemžící se barevné hrátky k opálené pleti a slouží k příjemnému odpoutání myšlenek od existenciální podstaty života.

V tajné službě Jejího veličenstva patří k opovrhovanějším kouskům filmové zábavy světoznámé značky 007. Zasněžené koruny majestátních vrcholů švýcarských Alp jsou působivou kulisou rozhodujícího boje, lavina má správný hrůzostrašný účinek a portugalské pláže dychtivě čekají na svoji porci dobrodružství a opojení životem. Harašení v té době ještě nebylo pokládáno z pohledu upjaté politické korektnosti za nevhodné chování, zločinci se honosili geniálním mozkem a sebestředným afektem. Kamenem úrazu je představitel neohroženého hrdiny, snad bere svou roli příliš vážně, snad prostě postrádá přirozený šarm a nadání, je netvárný a těžkopádný a jeho dalšího nepokračování zřejmě nikdo nemohl litovat. Tak zůstala jen přirozeně nepřátelská monumentalita prostředí a pečlivě seřízený spád akce. Hlavním klenotem filmové zábavy dobrodružně akčního žánru je James Bond (podivný George Lazenby), nejznámější agent špionážní britské služby MI6. Je vztahovačný a neposlušný, je nevýrazný a sebejistý, je udatný a romantický. A s bravurou ovládá všechny zimní sporty. Hlavní ženskou postavou je Tracy di Vicenzo (zajímavá Diana Rigg), rozmazlené mladé děvče z prominentních kruhů, které bouří z trucu ke svému otci. Vzor pravého muže se zdá být jedinou terapeutickou možností ke zkrocení její nepoddajnosti. Hlavním padouchem je Ernst Stavro Blofeld (příhodný Telly Savalas), geniální psychopat, toužící po ovládnutí světa a šíření své představy hrůzy a zkázy. Výraznou postavou je Irma Bunt (pozoruhodná Ilse Steppat), Blofeldova pravá ruka, dohlížející na jeho netradiční, poslušné a tělesně atraktivní komando Andělů smrti. K výraznějším postavám patří také M (sympatický Bernard Lee), odměřený a nespokojený šéf britské tajné služby. A patří k ním i Moneypenny (příjemná Lois Maxwell), věrná sekretářka vedoucího tajné služby s nenaplněnou touhou a nákloností ke vzoru pravého mužského hrdiny. Z dalších rolí: starostlivý otec Tracy a hlava jiného zločineckého syndikátu Marc-Ange Draco (Gabriele Ferzetti s hlasem Davida de Keysera), důstojný člen britské heraldické společnosti Sir Hilary Bray (George Baker), spolehlivý šéf Blofeldovy ozbrojené složky Grunther (Jurij Borienko), v horách naivně chybující britský agent Shaun Campbell (Bernard Horsfall), technický inovátor MI6 Q (Desmond Llewelyn), mladá a půvabná Dracova milenka Olympe (Virginia North s hlasem Nikki Van der Zyl), rázný Tracyin osobní ochránce Che Che (Irvin Allen), či Bondem svedení a Bonda svádějící Andělé smrti Ruby Bartlett (Angela Scoular) a Nancy (Catherine Schell). V tajné službě Jejího veličenstva je filmovou zábavou, u které není nutné přemýšlení. Pro pokoj vlastní duši se ani nedoporučuje. Bond má lepší podoby, než jen majestátní zasněžení alpských velikánů. Bond nemá ve svém osudu napsanou monogamii, byť by si ji sám z hloubi duše přál.

Dvojí život Veroniky je slušivé přizpůsobení, nejde o úplné podlehnutí, uměleckého výrazu komerčním pravidlům filmového využití. Polští tvůrci Krzysztof Kieślowski a Krzysztof Piesiewicz zpracovali své dřívější drobné motivy v souvislostech do působivého metafyzického prodchnutí. Kdo bude chtít ve filmu najít politickou alegorii, ten jí tam také bezpečně vyhledá, byť jde především o hru bytí a jsoucnosti za hranicí možností poznání prostřednictvím přírodních věd. Silnou stránkou je kamera, Sławomir Idziak opět vyrobil barevné rozhraní rozlišných cest reality a poetizující metafyzické hemžení konfliktů i harmonie propojených i osvobozených vnitřních světů zprostředkovává intimní pocity chvění. Ústředním zájmem filmového mystéria jsou Weronika a Véronique (pozoruhodná Irène Jacob, polskou polovinu dabingu zvládla Anna Gornostaj, zpěv Elżbieta Towarnicka), mladé talentované pěvkyně s křehkou duší. Zkušenost již není nutně fixována pouze na osobní prožitek, či geneticky zakódovanou informaci, ale stává se také transcendentálním přesahem lidského bytí i jeho racionálního chápání. Vnitřní svět porovnává své nepřenosné stavy sounáležitosti, štěstí, smutku a bez zábran a s důvěřivostí kráčí vstříc naproti svému osudu. Mocnosti jsoucna si pohrávají s předurčeností a předkládají své výsledky zainteresovaného přenosu vlastního předsevzetí o hlubším významu života. Hlavní mužskou postavou je Alexandre Fabbri (zajímavý Philippe Volter), loutkář a spisovatel nevšedních a zásadních poloh životního údělu i zvuku melancholie lidského smutku. Metafyzika získala svůj opěrný bod, mystika své opodstatnění. Výraznější postavou je také otec Véronique (příjemný Claude Duneton), citlivý zastánce a podporovatel dcery uprostřed nových vášní metafyzické chutě života. Z dalších rolí: laskavá teta Weroniky (sympatická Halina Gryglaszewska), kolegyně Véronique Catherine (Sandrine Dumas), posmutněle nerozumějící snoubenec Weroniky Antek (Jerzy Gudejko), objevem nadšená krakovská sbormistryně (Kalina Jędrusik), zkušený dirigent krakovského orchestru (Aleksander Bardini), spořádaný otec Weroniky (Władysław Kowalski), mladý amant Véronique Serge (Guillaume de Tonquédec), či stařičký učitel zpěvu Véronique (Louis Ducreux). Dvojí život Veroniky je filmová hříčka hloubavého polského režiséra. Umění podporuje metafyziku, metafyzika se přes umění vyznává ze své jedinečnosti a nehmotnosti. Zajímavý filmový prožitek se dotýká životních hodnot a směru hledání lidského štěstí. Přemýšlí o poslání, zodpovědnosti a určující síle osudu.

Aniž požádáš statku jeho. Krzysztof Kieślowski se znalostí cynické krutosti života použil poslední přikázání Desatera ke smělému podráždění lidské chamtivosti. Cenný majetek ovlivňuje vzájemné vztahy příbuzenské i mezilidské, příslib a vidina bohatství ochotně hledá vynalézavé řešení ke změně vlastnictví pokladu. Nevnímám poslední díl Dekalogu jako komedii, byť je hlasitý hlas ironie kolem všeho dění. Lehce nabyl, lehce pozbyl a překvapivým výsledkem je obrození zanedbaného bratrského vztahu. První postavou morálního zadostiučinění je Jerzy Janicki (velmi příjemný Jerzy Stuhr), seriózní muž, nalézající v pozůstalosti zemřelého otce nebývalé bohatství. Hodnota majetku se pomalu stává jeho největší vášní života. Té nevadí ani paranoia a podezíravost. Možnost zhodnocení neváhá obětovat vlastní tělesné tekutiny, ale cynický osud má své vlastní předsevzetí a představu o skutečné a vznešenější životní hodnotě. Druhou postavou morální rozvernosti je Artur Janicki (zajímavý Zbigniew Zamachowski), mladší bratr Jerzyho a populární zpěvák rockové skupiny. I jeho bohatství pozůstalosti zaskočí a zásadně promění. Majetek chrání svým vlastním tělem a všeho ostatního se s lehkým srdcem vzdává a odmítá. Důležitou postavou je zkušený majitel filatelistického obchodu (dobrý Henryk Bista). Rafinovaně využívá ve svůj prospěch důvěřivou neobratnost a dychtivou chamtivost bratrů po zvýšení hodnoty bohatého dědictví. Z dalších rolí: upřímný prezident filatelistického sdružení (Henryk Majcherek), úskočně zvídavý filatelista a údajný věřitel otce bratrů (Grzegorz Warchoł), Jerzyho naivní synek Piotrek (Maciej Stuhr), věcný a konsternovaný policejní vyšetřovatel zločinu krádeže (Cezary Harasimowicz), či mladý podloudný kšeftař se známkami (Daniel Kozakiewicz). Desátý díl Dekalogu není komedií, jen se s krutou ironií vypořádává s vlastním posláním a vztahem k vlastnictví majetku, chamtivosti i nezvratné ztráty. Příbuzenské vztahy jsou pokoušeny, aby se po ztrátě upevnila jejich sounáležitost. Koníček je rozptýlením od starostí běžného dne. Příjemné existenciální probuzení s úsměvem morálních hodnot.

Nepožádáš manželky bližního svého. Krzysztof Kieślowski přes další přikázání Desatera pootevírá obvykle zamčené dveře důvěrné intimnosti manželského soužití. Hledí se zvědavě na lásku, upřímnost, žárlivost a nevěru se smutným výrazem existenciální rozervanosti. Impotence muže je svízelným okamžikem vztahu, překonávání problému naráží na vlastní omezující limity tísnivého pocitu selhání. City jsou důležité, ale i tělo vyžaduje své potřeby a péči souznění. Hlavním motivem morálně etického zaujetí je Roman (velmi zajímavý Piotr Machalica), respektovaný a nejvíce žádaný kardiochirurg. Práce je pro něj sice posláním, přesto nejpodstatnější částí života je spokojené manželské soužití. Svou tělesnou disfunkci hodlá řešit s nadhledem a smířením, přesto ho vnitřní pocit zrady nenechává v poklidu a následné potvrzení skutečnosti ho rozežírá k nepříčetnosti. Pocit totální a neodvolatelné životní porážky vyčerpává odolnost mysli. A zoufalství přestalo mít zábrany a sebeúctu. Hlavní ženskou postavou je Hanna (pozoruhodná Ewa Błaszczyk), smyslná Romanova manželka a zaměstnankyně letecké společnosti. Mužovu bolest chlácholí bezděčným příslibem, přesto je hra cynického osudu již dávno rozehrána. Uvědomuje si nutnost podpory a důstojně se snaží vypořádat se slabostí svého těla. Láska přísahá a bojuje a touží po usmíření. Výraznější postavou je Ola (sympatická Jolanta Pietek-Górecka), mladá Romanova pacientka a talentovaná operní pěvkyně. Musí se rozhodnout k pokračování, či odmítnutí své začínající hvězdné kariéry. Důležitou postavou je Mariusz (Jan Jankowski), mladý fyzikář a Hannin amant. Je neúnavný ve svém požadavku zamilovanosti a tělesné výkonnosti. Doufá, útočí a nerozumí konečnému rozuzlení. Z dalších rolí: svědek výkřiku zoufalství a lidské svědomí v podobě cyklisty (Artur Barciś), Romanův kamarád a lékař Mikołaj (Jerzy Trela), či Romanova spolehlivá zdravotní sestra (Malgorzata Boratynska). Devátý díl Dekalogu se ve smutku dívá na nejintimnější lidské bolesti a strachy manželského svazku. S porozuměním se dotýká niterné rozervanosti a identifikuje stav žárlivosti i nevěry. Pozoruhodné přizpůsobení Desatera moderní době s morálně etickou hodnotou lásky a upřímnosti.

Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému. Krzysztofové Kieślowski a Piesiewicz použili další Boží přikázání z Desatera pro vykreslení deformace pravdy a její nestálé podoby uprostřed zla a niterného pocitu ublížení. Morální etika je zvýrazněna povoláním jedné strany morální rozepře obžaloby. Pravda je nezachytitelná, vyhýbá se konfrontaci a hraje si na schovávanou v bludišti utrápených lidských duší, pomáhá si mystickým oparem minulosti, skutečnost nemá pevně vytyčené hranice. Pravda se uzpůsobuje potřebám i přáním, je nejistá a pátrání po ní působí břichabol a rozčarování. Zkoumají se motivy a okolnosti zásadních okamžiků života. Etika přijímá novou výzvu. Hlavním bodem obžaloby je citlivá Zofia (sympatická Maria Koscialkowska), univerzitní profesorka etiky. Minulost temné doby se vrátila na místo dávného činu a žádá svou morální satisfakci. Pravda je skryta a má alergii na sluneční paprsky. Nic není bez poskvrny, nic nelze jednoduše a bez obav z podjatosti odsoudit, svědomí je nevyzpytatelné a řídí se vyšším zájmem bytí, nebo podobného pocitu. Hlavním předmětem zájmu morální etiky je Elżbieta Loranz (příjemná Teresa Marczewska), americká překladatelka polsko-židovského původu. Děsivá hrůza varšavského dětství se udržuje při životě, dožaduje se spravedlnosti a vyčítavě se rozhlíží po důvodech dávného odsouzení dětské nevinnosti. Pravda se zdá být naprosto zřetelná, vzpomínka strachu si stále stojí za svým názorem. Z dalších rolí: Elżbietin dávný zachránce života a na minulost velmi podrážděný krejčí (zajímavý Tadeusz Łomnicki), postava lidského svědomí na vysokoškolské přednášce (Artur Barciś), Zofiin soused a nadšený filatelista Janicki (Bronisław Pawlik), bezstarostný jogín (Krzysztof Rojek), neochotný domovník místa minulosti (Jacek Strzemzalski), či nejaktivnější studenti Zofiiny přednášky (Ewa Skibińska, Wojciech Asinski a Anna Zagórska). Osmý díl Dekalogu je etická filozofie v ozvěnách existenciální hrůzy života. Zkoumá se aspekt pravdy, přemýšlí se o svědomí a hledá se usmíření. Morální zneklidnění je oprávněné, neboť skutečnost mění své zbarvení.

Nepokradeš. Krzysztof Kieślowski a Krzysztof Piesiewicz svou cestou do beznaděje lidské duše podrobují kritickému pohledu morální stav a zvyklosti společnosti. Nárok na majetek jako lidská potřeba a pokušení je prostředkem zrady a nenávisti. Umlčené tajemství společenského skandálu minulosti rozhodně není zapomenuto. Láska je sobecká a se zuřivě běsnící nenávistí brání své dobyté území. Nenávist je nechtěným plodem lásky a dychtivě vyčkává na svoji šanci k prosazení svého svatého práva a povinnosti. Předmět sporu vášní nesbližuje, ale navždy rozděluje. Ztráty na všech frontách jsou nevyhnutelné. Hlavní postavou úzkosti a pocitu zrady je Majka (zajímavá Maja Barełkowska), smířená s nedobrovolným ukončením svého vysokoškolského studia. Trauma minulosti stále přetrvává a špatně skrývaná zloba sokyně činí niternou osamělost nesnesitelnou. Zoufalství se pokouší zvrátit proces citů a chystá se uchopit svůj život do vlastní ruky. Důvěra je nestálá, přesto má tendenci dosáhnout opožděného naplnění života rodiny. Druhou stranou majetnického sporu je Ewa (dobrá Anna Polony), Majčina matka a ředitelka střední školy. Zahlazení společenského rozhořčení je pro ni druhou šancí k vlastnímu naplnění. Ke svému potomku nikdy nenašla cestu a rodičovská láska je navždy zdeformována výčitkou a nenávistí. Svého pracně nabytého práva se nevzdává za žádných okolností. Pocit zrady se neodpouští. Předmětem sporu je Ania (příjemná Katarzyna Piwowarczyk), Majčina dcera, která za svou matku považuje energickou babičku. Je obětí majetnictví a nevraživosti soupeřících stran. Bezelstnost je kouzelným znakem dětství. Důležitou postavou je Wojtek (zajímavý Bogusław Linda), bývalý středoškolský učitel literatury a otec Anie. Minulost se nečekaně objeví na prahu domova a snaží se pokračovat v cestě vlastního naplnění. Aspekty sporu děsí svědomí a překračují únosnou mez snesitelnosti. Z dalších rolí: rozpolcený Majčin starostlivý otec a Ewin milující manžel Stefan (sympatický Władysław Kowalski), ochotná pokladní venkovského vlakového nádraží (Bożena Dykiel), či Wojtkův známý a spolupracovník (Dariusz Jabłoński). Sedmý díl Dekalogu je existenciální beznadějí života, který nabízí jen ztráty, ale žádné zisky. Předmět majetnického sporu rozkládá vztahy i duše, osamělost je úzkostí. Působivá morální kritika společnosti.

Nesesmilníš. Krzysztof Kieślowski se vypořádává s jednou z nejtěžších svévolí proti Hospodinu po svém. Nejzřetelnější tóny filmového příběhu jsou melancholie a cynismus. Zkoumá se pojem láska, klade se postupně do souvislostí i unikátností, srovnává se a měří s tělesným chtíčem a erotickou touhou. Poodhaluje stav společenské morálky, její zásady i skutky. Nezapomíná ani na aroganci byrokratického aparátu, sleduje barevné rozdělení jednotlivých druhů stavu lásky, vzájemný propletenec identifikace intimních pocitů i výbuch strachu a náhlé oněmění ze ztráty posledních zbytků pokroucených romantických ideálů. Lidské nitro touží po lásce i pozornosti a tone v osamělosti a hrátkách, které jsou zdrojem potřebného pocitu lidského štěstí. První podobou lásky je třicetiletá Magda (šarmantně sebevědomá Grażyna Szapołowska), žena v rozpuku krásy a zájmu mužského toužení. Temperament života se děsí samoty a skrývá svůj bol smutku v mužských náručích. Intimní svoboda je pobouřena odhaleným přiznáním a v sebeobranné reakci se cynicky vysmívá a znevažuje. Osamělost si užívá života, děsí se samoty, pod rukou se rozpadá poslední známka romantického okouzlení a naplnění. Láska uniká. Druhou verzí lásky je dvacetiletý Tomek (velmi zajímavý Olaf Lubaszenko), mladý poštovní úředník, nezkušený v milostných vztazích. Ostych se promítá ve voyerství, naivně žárlí a postupně se osměluje ke svému způsobu romantického vyznání. Čistá láska trpí poruchou sexuální preference. Právě v těchto chvílích nastává neodvratný konec romantického opojení mládí a srdce se zatvrzuje. Zkušenost k nezaplacení, nepříjemný úder se v ironickém závěru přetáčí na druhou stranu. Třetí formou lásky je osamělá Tomkova domácí (příjemná Stefania Iwinska), matka Tomkova nepřítomného kamaráda Martina. Laskavá starostlivost je pro ni nejvyšším životním smyslem. Srdce se děsí samoty a vlastní potomek o péči nestojí. Z dalších rolí: postava života a lidského svědomí (Artur Barciś), zuřivě nepřístupná a útočící vedoucí pošty (Małgorzata Rożniatowska), spolehlivý listonoš Wacek (Stanislaw Gawlik), či na Tomka rozhněvaný Magdin milenec (Rafal Imbro). Šestý díl Dekalogu prohrabává hladinu zatuchlého stavu morálního klimatu, nečílí se nad poruchou, raději volí cestu porozumění a kochá se životem Existenciální nejistota je zlehčena cynickou odezvou i rozpaky přijímání. Osamělost deformuje lidské city i intimní projevy náklonosti. Osvěžující a předsudky nezatížený pohled na život.