kleopatra

The Morning Show opravdu stojí za vidění. V době, kdy není možné se vyhnout zprávám nejbrutálnějšího kalibru si někdo jakože stěžuje na jakési, cože to ... obtěžování? A tady to teď máme rozebraný do nejmenších součástek, z kterých jsou naše splašený hormony, profesní ambice, morální kompasy, svědomí a kostlivci ve skříních složený a to všechno nahlíženo z mnoha stran. Občas jsem něco měla za přehnaný, i tak mi ale běhal mráz po zádech. Scénář je diamant ... jak si pohrává s možným zlehčováním, aby pak nastala prda v tom, kam se to všechno řítí jak sněhová koule a každý se snaží si zachránit prdel, ber kde ber. Herecké výkony absolutně na doraz, hlavně Jennifer svou postavu hraje tak, že jsem z ní měla skoro strach. Co nabídne druhá série - po tomhle ?

Spike Lee. Čím víc toho od něj znáte, tim spíš vezmete momenty, které byste od jiného považovali za lapsus, za poctivou značku. Jako jeden z mála režisérů má moji důvěru, že mu o něco jde, a proto jsem na jeho filmy vždycky za prvé zvědavá a za druhé ho nesoudím. On netočí nestydatě protežujíc barvu, naopak si zaryje i do vlastních řad. Miluju jeho Jednej správně a tady jsme hooodně daleko, jenže právě ta jeho tendence kašlat na popkorn pro znuděné stádo a naopak snaha nakopávat k zamyšlení se musí ocenit.

Hororový večerníček na dobré spaní z pera mých oblíbenců - Roberta a Michelle Kingových - a dle zdejšího hodnocení (63%) to vypadá, že hodně nadržuju a asi to tak bude, ale já se skutečně na každou další věc těchto úžasných tvůrců děsně těším. Děsně! Tentokrát si vzali do prádla církev a normální jevy, které mohou i nemusí být para, záleží na úhlu pohledu, víry či nadhledu a možnosti, že vše, co vypadá zprvu jako práce satana, jsou třeba jen rezavé trubky ve zdi. Nebo ne? A právě to žonglování a ironie kolem je ďábelsky přitažlivé, stejně jako boží obsazení.

Zlatokopky si hrají na něco, na co nemají, takové jakože Casino v ženském vydání, ovšem bez invence a iq s Lopez zatvrzele přesvědčenou, že je několik levlů ve všem nad vším. Holky mě nijak nepřipoutaly, jejich ňuňání s dětmi a babičkami, stesky, vzestupy k činčilám a pády do háemka ze dne na den nedojaly. Prostě plytká záležitost, která by snad chtěla být něčím přelomovým.

Nechce se mi věřit, že je na celé databázi jen 89 muzikantů, rockových uplakánků a pábitelů, koncertních romantiků, fanoušků do bubnů, kytar, do model a do všeho, co smrdí/voní muzikantskou krví, potem a slzami, cestou čímkoli, kamkoli, kde zazní kytarový riff, který slyšet a zemřít? Hudební srdcaři od beden Roadies mají jen 89 hodnocení a 65% !!!

Taková jemnější cesta samuraje, kterýžto v tomto případě není holubář ale včelař, v minimalistickém podání báječného Petera Fondy v roli introvertního válečného veterána Uleeho. Mělo to takový nenápadný fajn drápek, zub času se podepsal jen na kabátku.

Kdo ve vztahu něco podobného nezažil nebo to neviděl aspoň u sousedů, ať hodí cokoli kam chce, tohle je ale život. Lidi, zvlášť ti spokojení a usazení, to začnou škrábat, protože klid a pohoda hrozně svědí, a dělají to tak dlouho, dokud všechno není nadranc. Ačkoli se předem vykolíkuje prostor a stanoví jízdní řád, utrženej vagón si pak jede, jak chce. Fajn herci a fajn druhá - homosexuální - dvojka a jejich dospělejší dilema, fajn film.

Někdy je potřeba se hodně, ale fakt hodně vzdálit od toho, co nehne tepem, aby seismograf duše rozpohyboval k cestě k prozření a hned pak domů. Krásný film, zvlášť jeho poslední třetina.

Pestrobarevný výlet do minulosti s dvěma úžasnými frajery, kde si Tarantino krom jiného pohraje s trpělivostí mnohého fandy rychlé akce a kolem dějin - pokud bych já byla režisérem té, co má děťátko, vnímala bych závěr jako dárek. Za tu drzost, fantazii a hold v jediném paklíku, kde co by bylo-nebylo a navíc za zvuku super hudby, mockrát děkuji.

Možná je na škodu expresní pozření, ale i v patřičném rozestupu by splynutí dvou stran do jednoho septiku bilo do smyslů a mně tenhle způsob - čim déle, tím houšť a větší kapky - už nebaví a co mě ještě krajně nebaví, jsou ty otravné pohotové příměry, chudáci Kid Rock, Ježíš Kristus, Václav Havel a … a špinaví prohnilí lumpové jsou vždy v obraze a chápou! Ok, miláček Taylor, jedna z mála postav se specifickou psychologií, morálkou a výrazem, kvůli čemuž se ještě budu obtěžovat, jinak jsou už teď všichni jak přes kopírák.