xxmartinxx

Dnes nám to tak nepřijde - vidíme prostě tři klasické Jekylly a nejčastěji si prostě pustíme toho nejnovějšího... Jenže zatímco verze 30s měla oproti nedonošené 20s verzi obhajitelný motiv - za těch deset let kinematografie hodně pokročila, především samozřejmě zavedením zvuku, 40s adaptace/remake žádný takový důvod nemá, jde jen o o něco technicky lepší zopakování úplně stejného filmu... Zkrátka typický zbytečný remake, jakých je i dnes plno. Kdyby deset let stará verze neexistovala, mělo by tohle smysl - takhle ale spíš ne.

Dokud se postavy ztrácejí, je to paráda. Jak se začínají nalézat, ztrácí to grády a odhaluje slabiny. Hlavně vtíravost a povrchnost.

Krutý film, který nelacině dojme. Jednoduchý a dobře známý motiv je tu minimalisticky doveden k dokonalosti. Zamýšlené emoce nešlo zobrazit lépe.

Nejprve nalákání působivými firstperson záběry. Pak projev před studenty, který by mohl sloužit svojí expresivitou jako vzor pro Hitlerovy výstupy. A tak to pokračuje dál. Je vidět, že zvukový film má za sebou teprve tři sezóny, takže se tu postupy budoucí a minulé kinematografie dost tlučou (a očividně si filmaři ještě neví úplně rady s tím, jak napsat dialog, takže výsledek jejich snahy je občas úsměvný, viz vyznávání lásky). Ale je to zajímavé. Vlastně je to velký skok - verze jen o deset let starší vypadá nyní jako pravěká freska.

Němé filmy mohou být stejně plnohodnotné jako ty zvukové, to ale neznamená, že se mohou navzájem ve všech ohledech nahradit. Dr. Jekyll and Mr. Hyde ukazuje, jak to dopadlo, když si filmaři vybrali naprosto nevhodný námět. Je to moc složitý příběh a nelze ho vyprávět pouze obrazy. Takže tu máme první polovinu plnou zbytečných pokojových scén, které nedokáží připravit atmosféru pro proměnu v horor. Vlastně to stojí na častých mezititulcích, což je rozhodně chyba. Jistě, najdeme několik působivých scén, celkově jde ale o film, který si ukousl přílišné sousto.

Není to evoluce, natož revoluce v krimi, jak se to tvářilo. Je to pravý opak - všechny cool (a trochu klišé) motivy posledních let na hromádce zahnané do extrému. Není to pátrání po kvalitě, ale nabízení toho, co si diváci nejvíc oblíbili. Nejednoznačný vyšetřovatel nestojící ani na jedné straně barikády, iluze psychologické hloubky, dobro a zlo totožné postupy, odlišné pouze cílem. Jestli to jako takové bude fungovat, nebo ne, ukáže až čas. Zhlédnuty dvě řady a zajeté koleje se příliš nemění. 3 a 1/2.

Docela toporný film. Rok 1941 není filmový pravěk, jak si zřejmě někteří myslí, když tenhle film omlouvají dobou. Mělo to na mnohem víc. Příběh mohl mít závažný podtext, aniž by přestal být milou komedií, ale vývoj postav i děje je jen jedna velká zkratka. Marvanův charakter a jeho skokové polepšení je oboje naprosto nepřesvědčivé.

Maličko strojené a tezovité. Přesto určitě pěkný noir s charismatickým Bogardem a nevyzpytatelným Robinspnem. Hezká kusovka.

Do sebe zahleděná rádoby komplikovaná (ve skutečnosti jen nepřehledná) blbost. Musí se ale nechat, že nikdo neumí tak skvěle hystericky ječet jako Korejky.

Zajímalo by mě, kde vzniká potřeba některých hledat v tomhle filmu vyšší uměleckou kvalitu, protože ať se koukám jak se koukám, vidím jen naprostý nesmysl. Zvládnutý jen tehdy, pokud chtěl Miike natočit záměrně špatný film a na něco tím poukázat. Jestli to tak je, tak se mu to nepochybně podařilo a mé hodnocení ho může jedině potěšit.