Podivuhodný prípad doktora Jekylla a pána Hydea

Doslova miluju tyhle ty staré klenoty, na které nedám ve většině případů dopustit. Tohle bylo a pořád je skutečné umění, na rozdíl od většiny novodobých filmů, které jim nesahají ani po kotníky. Zvláště vezmeme-li v potaz tehdejší možnosti a techniku, kterou měli tvůrci k dispozici. Robert Louis Stevenson svým příběhem inspiroval již řadu filmových i divadelních tvůrců, ale jen málokterým se skutečně ho podařilo naplnit (zobrazit) tak, jak by si jistě zesnulý autor přál. V tomto případě bych si byl však jistý, že by jej to nesmírně potěšilo, protože svou kvalitu tento němý kousek bezesporu má. Výborné obrazové ztvárnění je podrženo geniálním herectvím hlavního protagonisty (John Barrymore), který předvedl opravdu obdivuhodný herecký výkon. Především pak na mě udělaly dojem jeho grimasy a zlověstný vzhled pana Hydea. K vytvoření hrůzy nepotřebujete slov – stačí tvůrčí i herecká obratnost a um. Jen mi trošku brnkal na nervy ten monotónní hudební doprovod, který mi po nějakém čase začal lézt lehce na palici. Což mi však nějak zásadně nepřekáželo v tom, abych si tento film užil až do samotného konce. 70% (08.04.2018)

Dnes už málokdo ví, že charakterní divadelní herec a vyhlášený fešák John Barrymore se koncem desátých let těšil nebývalé úctě veřejnosti i soudobé kritiky a byl všeobecně označován za největšího žijícího herce. Pomineme-li značně populární dobové komiky, jen málokterý herec tehdy disponoval podobně hvězdnou aurou. Jeho obsazení do role doktora Jekylla proto vyvolalo senzaci. Působivé proměny do démonického pana Hydea poté jen potvrdily jeho pověstné herecké mistrovství. Temný příběh v kulisách pokřiveného viktoriánského Londýna má velmi slušnou a ponurou atmosféru, a hodí se do ní i poměrně strojené vedení děje a upjaté herecké výkony. Ovšem s výjimkou Johna Barrymorea, jehož Hyde do filmu vnáší divokou živočišnost a mrazivou zlověstnost. Za scénu bestiální vraždy a pavoučí proměnu v ložnici přihodím hvězdu navíc. (08.11.2022)

Barrymore jako dr. Jekyll by svým charismatem mohl natírat plot, kolik ho v něm je, ale to je nic proti tomu, co předvádí jako Edward Hyde. To je koncert - zrůdnost bych mu z fleku uvěřil a před sto lety se v kině opravdu třásl strachy. Dokážu si představit, co taková bytost jako Hyde prováděl s prostitutkami (což zůstalo jak kameře, tak čtenáři skryto), a dobře po těle mi z toho rozhodně není. I ostatní herecké výkony jsou na tu dobu mimořádně na výši, londýnské uličky pak správně zamlžené a lidé viktoriánsky prudérní, zkrátka vše je tak, jak být má. Scott s Barrymorem vytvořili vynikající monstrum (i když si nemohli odpustit vzhledové klišé "esence lidského zla" a panu Hydovi přidělili hrb - nechápu, proč v této době morální zrůdy musely být i zrůdami fyzickými), které po právu patří mezi elitní čtveřici hororových monster klasické éry. (14.10.2012)

Němé filmy mohou být stejně plnohodnotné jako ty zvukové, to ale neznamená, že se mohou navzájem ve všech ohledech nahradit. Dr. Jekyll and Mr. Hyde ukazuje, jak to dopadlo, když si filmaři vybrali naprosto nevhodný námět. Je to moc složitý příběh a nelze ho vyprávět pouze obrazy. Takže tu máme první polovinu plnou zbytečných pokojových scén, které nedokáží připravit atmosféru pro proměnu v horor. Vlastně to stojí na častých mezititulcích, což je rozhodně chyba. Jistě, najdeme několik působivých scén, celkově jde ale o film, který si ukousl přílišné sousto. (07.04.2013)

Neviem, či som nevidel nejakú dlhšiu verziu než je uvádzaná, ale každopádne si myslím, že je to lepšie dielo než Kabinet doktora Caligariho. Myslím, že jednotlivé časti sú približne rovnaké a rok kedy bol natočený vplýva trocha na natiahnutie tohto klasického hororu. Dejovo a príbehovo zaujímavé, ten orgán tam veľmi nevadí, len ozaj by sa to dalo skrátiť aj na polovicu už dnes a atmosféra by myslím nevyprchala, no na tú dobu to muselo byť strašidelné, nuž ukazuje to tú odvrátenú stránku experimentovania. (30.03.2015)