Gilmour93

By mě zajímalo, čím se ta sprostá, dvě a půl stopy vysoká koule vycpaná vatou nořila do svatyní Norah Jones či té moudré pokladní? Výsuvnou tužkovou baterií asi žádné haló neudělal - nejspíše hrálo roli kouzlo osobnosti.. Oplzlý pohádkový příběh, který diváky se znalostí popkulturního prostředí baví a přitom romantickými klišé, špatně vypointovanými fóry či pšoukáním nebetyčně podceňuje. M.Wahlberg je v komediálních rolích stejně toporný, jako v těch vážných a vůbec by nebylo na škodu, kdyby si s G.Ribisim prohodili role (syn Tedova únosce by tak měl alespoň na pohled genetické předpoklady stát se tím metroušským vlkodlakem, co pro vlhké klíny puberťaček bumbá proteinové koktejly). Upřímně, spíš to v hodnocení směřuje k průměrným třem hvězdám sezónní jednohubky, ale nechci si to rozházet u mocného Flashe. Co kdyby mě pak už nechtěl povozit na svém kosmickém vznášedle s falickým symbolem.. „Death to Ming!“

Ultratoalet. Přestylizovaná sračka matných obličejů, lesklých oblečků a jednoho plochého sexy bříška Milly Jovovich, která je v podobných rolích okoukaná jak Moskvanům Moskvič. Chápu Wimmera, že chtěl pokračovat v tom duchu, jak končilo Equilibrium, ale musí přestat s kámošem Pitofem brát to LSD s prošlým datem spotřeby. Zoufale hloupá adaptace komiksu, Kurte - Snyder tě úplně ladně punch do tvého suckerovského nosánku..

Bez pupku, bez genitálií, bez vychování aneb vraždící Krytináři v zimních kombinézách v akci! Úchylný gynekolog ze země javorového listu zase řádí. Tělesné deformace, bizarnost, psychologický nátlak, autorovo vyřizování si účtů s ex-manželkou, tradičně vysoká technická úroveň, ale chybí tomu tah na branku reálné hrozby a naopak přebývají řeči, v kterých se Cronenberg zbytečně zamotává jak líná moucha v pavučině. Nikdy jsem si neuvědomil, jak je Javier Bardem výrazově podobný na Olivera Reeda - nutno podotknout, že ten je v Mláďatech každým gestem uhrančivě démonický.

Cates coby policejní drsňák s pár kilečky navíc a k němu černý mlynář Hammond, co jen mele, mele a mele - jak říká plakát, hoši jsou zpátky ve městě.. S přehledem natočená akce, princové vedlejších rolí podobných kousků (Brion James, Ed O´Ross), Hornerovy fujary (nebo co to je) z Komanda a viditelné zjizvení Hillova díla brutálním sestříháním pár dnů před premiérou. Přes to všechno nesmírně oceňuji, že další Další dva dny byly producenty vyškrtnuty z kalendáře a ten zloděj zapalovačů konečně zavře hubu..

S tebou mě baví svět Uncensored (Matýsek se posral, on je všechny podřezal!) aneb jak to vypadá, když jsou děti pár dní bez Animáčku a Kouzelné školky.. Sázka na napětí vyšla jen zpola, protože Fakani stojí postupem času na vratké můří nožce vykonstruovaného obsahu a navíc, vybudovat si sympatii k některé z postav jde jen opravdu ztuha. Pochvala za kamerové makro-detaily a odvahu zajít tam, kde nebývá zvykem (zabíjení dětí, Sophiiny volby mezi potomky), nicméně není to něco, co bych musel opakovaně vyhledávat, už jen proto, že toho reálného násilí na dětech je kolem nás až přespříliš. K tučně napsané glose Livingdeada: vypadá to, že se při jejím psaní dítko kolegyně zrovna rýpalo desertovou vidličkou v jeho čelním laloku. Snad nebylo mozkovou kúrou zacintáno i to báječné periodikum, z kterého čerpá informace a životní postoje..

„Můžu získat všechno tím, že nebudu dělat nic.“ Krutá samota, ještě krutější projevy zhrzenosti, slepá touha bez otěží a vzácná dávka empatie kráčející ruku v ruce s inteligencí. Zkušený TV tvůrce Richard Eyre dobře ví, jak do necelé hodiny a půl nacpat všechnu intenzitu dramatu, která by se v delší stopáži už nebezpečně rozmělnila. Triangl Dench, Nighy a průsvitná pleť Blanchett dokonalý v každém gestu, nad orchestřištěm Glass dirigující koncert precizní ve své opravdovosti. Ač manipulátory bytostně nesnáším, nepřišla mi postava Barbary i kvůli vtipným deníkovým glosám a občas rozumným (byť zahořklým) životním postojům až tak zavrženíhodná, nicméně jedním dechem dodávám, že kdybych měl zůstat po škole, tak jedině na "doučování" výtvarné výchovy..

Takhle to dopadá, když doma souložíte s náhodnou známostí na dřezu plném nádobí - místo toho, abyste jej umyli, utřeli a schovali, kam patří.. První počin z Douglasovy "hot" série snímků z přelomu 80. a 90.let (dále Základní instinkt a Skandální odhalení), v nichž mu následky jednosměrného pohybu krve z pumpičky do zvonečku znepříjemňují život a major Terazky k tomu může jen udiveně trousit to své: „Boha jeho, oni mi tuna jebú…“ Lyneovo oblíbené téma nevěry, v němž tentokrát obratně tančí mezi poutavostí a povrchností, leč optikou thrilleru je vše přidušeno nevýraznou Jarreho hudbou a kolísavým tempem. Chvíli jsem si pohrával s myšlenkou na čtyři hvězdy, ale to klišoidní zmrtvýchvstání autorky králičí polévky mě definitivně zlomilo. Nic proti výkonu ďábelské G.Close, ale čím její postava tak zapůsobila na postavení postavy Douglase? Těmi dvěma seschlými lívanci položenými na hrudníku? Tou na hlavě posazenou otepí slámy zdevastovanou průletem pomočujících se netopýrů? Jestli za tím chvilkovým poblázněním nebyla částečná slepota - vždyť on si celou dobu myslel, že jeho syn je dcera..

„I love my murderer. But yours... how can I?“ Přesně ten druh filmu, u kterého si Lister ožužlavá vlasy a plačtivým hlasem odpovídá na otázku, zdali si myslí, že se ještě někdy shledají: „Nevím...“ Příčina a fatální následky nenaplněné lásky, její paleta poloh od smyslné nádhery až pomstychtivou zatrpklost a hlavně nekompromisní bortění klišé romantismu, kdy si hlavní hrdina ponechává masku krutosti až do samého konce. Tato verze Wuthering Heights neochvějně stojí na trojúhelníkové podstavě o vrcholech: hudba R.Sakamota, úchvatná J.Binoche a cikánská nevyzpytatelnost R.Fiennese, jehož Sokolí Oko ze solária budiž navždy noční můrou všech plastických chirurgů.. Říká se, že každý má v sobě ukrytý jeden román a tento je Emily Brontëové. Užijte si tu spalující vášeň a neřešte, že všichni postupně umírají jako by měli sídla postavena na úložišti radioaktivního odpadu..

Další balada pro bandity od dua Hillcoat / Cave, tentokrát z americké éry, kdy se do zavařovacích sklenic moc zavařeniny nedávaly.. Snaha vyhnout se klišé jde cítit na sto honů, ale Lawless zoufale chybí vnitřní život probouzející emoce a kvůli nepříliš šťastně napsaným postavám (z nichž některé budí dojem až žánrových karikatur) působí všechno to poeticko-násilné chlapáctví nepřirozeně, vzhledem k námětu dalo by se říct až pančovaně. Chyběl perfekcionismus Public Enemies, chyběla v dobrém slova smyslu tupost Last Man Standing. Co se týká obsazení, mrčící minimalista Hardy, u něhož nejvíce "hraje" svrašťující se kůže na býčím zátylku, nezklamal, stejně tak křehká Mia, ovšem využití dalšího ansámblu přineslo mírné rozčarování. Co ten Bumblebeeho šofér? Vždyť jelítko Shia už z principu nemůže hrát postavy z minulého století a už vůbec ne venkovany - na jeho místě by se jistě lépe vyjímal ne tak vystylovaný M.Shannon. Na Pearcovi, který dal svému speciálnímu zástupci až klaunský rozměr, byla zajímavá snad jen ta pěšinka, po které by vši mohly jezdit závody dragsterů a to mrhání Oldmanem? Trestuhodné.. Má očekávání byla zrazena, esprit vyprchal, zrak postupně slábnul. Jako bych pil vodku z ostřikovače..

Jak kdysi napsal Jonathan Swift, každý chce žít dlouho, ale nikdo nechce být starý... Meryl, z které mě občas zabolela krční páteř a Goldie se čtvrtým tělesným otvorem pro Kurta Russella v komedii černé jak angolský kominický učeň v zasypaném tunelu. Bohužel, ten tunel je někdy tak tmavý, že se v něm spousta věcí ztratí, jinými slovy, daný námět si zasloužil o něco atraktivnější zpracování, které mu však někdo stylu Zemeckise mohl jen těžko dopřát. Potěšila Silvestriho hudba nonšalantně proměňující nervy ve špagáty a výstup S.Pollacka v roli felčara, co to jaksi nepobral. Co se obsazení týká, trošku se mi zdálo, že Bruce za těma dvěma imortálníma hydrama herecky vlál..