Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Horor

Recenzie (4 910)

plagát

Ostrov (2005) 

Ano, chci mít se Scarlett Johansson dítě, ale to nic nemění na tom, že Ostrov je jen Blade Runner pro abonenty časopisu Esquire a popíječe Pepsi zaslepené touhou se bavit. Holt, někdy je lepší inteligenci postrádat, než předstírat.. Říkejte tomu třeba předpojatost, ale vše, co u Baye nesnáším, jsem tady zase našel. Sebevědomá povrchnost, patos, laciný humor, triková nabubřelost, neschopnost poznat míru. Jen s ním zažiji ten pocit, že tak mnoho smyslových podnětů mi dá ve finále tak málo. Je zajímavé, že právě Ostrov má hlavní postavy příběhu tolik podobné podstatě jeho tvorby. Klient je divák, výrobcem produktu skvostný Michael a naklonovaným produktem je pak kasovní trhák, u kterého si publikum slastně mlaská a přitom po světě pobíhá "originál", ve všech svých nedokonalostech a upřímnosti možná mnohem přitažlivější. No nic, v tuto chvíli mám za sebou jeho kompletní filmografii a cítím se vskutku navýsost pobaven. S trojkou mizerných blbečků, nebo čtverkou chrabrých robotků by však té zábavy už asi bylo na mě přespříliš.. Abych jen Baye nehanil, jedno se mu musí nechat. Má dokonale zmáknuté akční scény z prostředí rychlostních komunikací a kdyby snad v Americe někoho napadlo jít ve stopách německých kolegů, byl by on tím jediným možným autorem pilotu k seriálu Chřestýš 12..

plagát

O pokladech (2012) (TV film) 

Koncesionářský poplatek opět nenávratně opustil komín. Steampunk pohádka? Spíš jen punková, protože pohádková atmosféra mizí jak steam nad hrncem a zůstávají jen afektované herectví a retardované blábolení - věci, které jsou v současných českých TV báchorkách známkou punku.. Pokud si odmyslíte dobrý výběr exteriérů a Karasův moderně vypadající styl, zůstanou jen scény, repliky a příběh z pera nadprůměrně inteligentní améby - tímto přeji panu režisérovi po předchozím fiasku s Mucimutr, aby byl autor scénáře u jeho vysněného Lips Tulliana hladce oholen a dobře naladěn..

plagát

Eurotrip (2004) 

American doesn´t know aneb parodie zkreslených představ synovců a neteří strýčka Sama o Evropě - pro lepší "čitelnost" v hávu teenage komedie utkaném z látek sexu, lascivity a trapných geograficko-humorných excesů. Super, ovšem otázkou zůstává, jaké procento amerických diváků to bralo s nadsázkou - snad nebylo menší, než obsah alkoholu v Zelené víle.. Já se občas pousmál, sem tam zaplakal a hlavně přemýšlel, jak by asi dopadlo vlakové setkání Vinnieho grupy fandů ManU a Langošovy sparťanské sekce z Proč?. Kterýpak študent by asi nakonec líbal vlajku..?

plagát

Bournov odkaz (2012) 

Číslo 5 žije a v absťáku se shání po chobotnicích z II.patra.. Dobrý úvod z Aljašky, solidně nasnímaná akce, Renner sympatičtější Damona, přesto to vzhledem k příběhové "náročnosti" klidně mohlo stát úplně mimo Treadstone univerzu i za cenu nevyužití značky s momentálně vysokou tržní hodnotou. Takto se jeví Bourneova spižírna už poněkud vyjedená..

plagát

Princ a Večernica (1978) 

Utěsněte Mrakomora! Hejsek Velen (stejně sympatický jako Pepa Melen), Polárka, co se chce hned cucat, její třpytiví bratři v levných parukách a exkluzivní ústřední záporák, kterého pokud probodnete, nevoláte lékaře, nýbrž instalatéra.. Rozháraným dojmem působící vánoční klasika, nicméně čtyři hvězdy, protože Mám písně rád. „Šašci... Promiň, Kacafírku, promiň.“

plagát

Šťastný smoliar (2012) (TV film) 

Oxymoron v názvu jako by předjímal stejnou schizofrenii, kterou trpí současná animovaná produkce z Hollywoodu - formát primárně určený pro nejmenší se snaží zalíbit dospělým a samotné děti bere ve finále na hůl.. One-man show bohemáckého řidiče dělové koule, "Zemanovské" animace, či nadčasová rýpnutí jsou výborné, nicméně dle zaručených pramenů nejsilnější stránka filmu (vtip) mi přišla poněkud utopená ve strojenosti a samotné Strachovo nadprůměrné řemeslo pak vytahuje trn z paty televizního standardu jen ztěžka. Neříkám, že si tímto v Monte Carlos zahrál o svou pověst, ale dost často mě jímal pocit, že to klidně mohl natočit Kdokoliv.. Rákosníček mrčící z černé zdobené rakve mě bude budit ze snů!

plagát

Kliatba bratov Grimmovcov (2005) 

Co může být pro režiséra pohádky horší, než selhat na poli vypravěče? Snad jen být Don Quijote sedící na kulhavé Rocinantě scénáře a bojovat s Weinsteinovic větrnými mlýny.. Autorský trademark takřka nečitelný, herecká esa + lykantrop Hanák tápající v příběhovém balastu, nevyužití původně zamýšlené balkánské hudby a jeden taliánský taneční mistr, jehož gestikulaci zřejmě Stormare odkoukal v italské sérii A. Burton měl Ospalou díru, tohle byla bohužel jen Díra.. Bez ohledu na producentské zásahy - pocit, že Gilliam je pro mě zajímavější v seriózní rovině, trvá..

plagát

Road Train (2010) 

Protnutý silnicí rovnou jako pravítko, scenériemi neuvěřitelně připomínající australskou polopoušť - nikdy jsem neměl tušení, že areál bohnické psychiatrické léčebny je rozlohou tak obrovský.. Začalo to jako Spielbergův Duel, pak tomu kvapem došel Fuel. Jestli hledáte hlavu, či patu, mezi těmito ploty ji nenajdete..

plagát

Abraham Lincoln: Lovec upírov (2012) 

Kamenný Abe ve svém washingtonském památníku musel uznale kývat hlavou, jakého z něj udělali frajera a snad to bere i jako omluvu od T.Burtona, že na jeho místo kdysi posadil opici.. Producentské zadání znělo jasně: „Timure B a tak dále, my wanted něco jako tvoje Wanted!“ A Kazach Timur se dal do práce. Nadhled nechal někde v bývalém Sovětském svaze, diváka po čase zahltil otravnou bullet-time akcí, přidal své oblíbené vláčky a mašinky, vyjma D.Coopera použil jako herce jen šedé myši (snad aby jeho jedinečný styl vynikl) a zřejmě až do dna si vychutnal trpkou chuť scénáře, který především v propojení dramatické a akční roviny působí značně bezradně. USA by měly poděkovat tím způsobem, že by Stephen Sommers natočil v Rusku snímek Alexander II. Nikolajevič: Lovec krajně levicových kostějů. U nás by pak šlo za zbylé peníze udělat hradčanské indie Václav Klaus: Lovec kuličkových per, ale to už bychom vlastně opustili žánr fikce..

plagát

Svět po zániku (2011) 

Svět už zase není, co býval a v otázce: „Stavíš se dnes na oběd?“ je třeba hledat i trochu toho kanibalního sarkasmu.. Mírně nadprůměrný postapo dezert (i tak na Cestu ze škarpy vzhlížící), který si tu jednu hvězdu navíc, i s přihlédnutím na poměr rozpočet / kvalita, zaslouží. Tři prosté důvody. Snaha o psychologii postav není tak bolestná jako obvykle, ze dvou možných konců (obou dobrých) byl zvolen ten nejlepší a zombie z prvních verzí scénáře byly vyměněny za lidi, mnohem nebezpečnější to druh..