noriaki

Tenhle film dává odpověď na otázku, proč byl Shane Black jednu dobu považován za jednoho z nejlepších scenáristů na světě. Smrtonosná zbraň a Poslední skaut jsou super, ale napsat - a natočit černohumornou komedii s několika vraždami, romantickou linií a desítkami zřeštěných situací, aniž by se všechno rozpadlo ještě dávno před první třetinou, to chce obrovský talent na vrcholu tvůrčích sil. Tady to sice občas zaskřípalo, ale nikdy fatálně. Volba obsadit do hlavní role Downeyho Jr., toho času hrabajícího se z pekla závislosti, byla stejně důležitá, jako Blackův um.

Myslím že ta demýtizační vlna filmů o trudném životě hvězd zábavního průmyslu je už tak mohutná, že se za pár let začnou točit filmy naopak tvrdící, že jejich osud zase tak strašný nebyl. Jestli byla Marylin Monroe miláček štěstěny, nebo životem pronásledovaná naivní dívka, která se shodou okolností narodila jako sexbomba, tak to opravdu netuším. Film v tom má ovšem jasno, a nenechává nikoho na pochybách, že tenhle příběh ani nemůže dopadnout šťastně. Pozitivních momentů je v životě slavné MM jen minimum, a i ty věští budoucí problémy. Ana de Armas se s náročnou úlohou poprala víc než se ctí, a i když jsem původně nad jejím obsazením kroutil hlavou, získala si mě hned v první scéně. Ve srovnání s Michelle Williams z deset let (!!!) starého Můj týden s Marylin na to totiž má, a je to sakra vidět.

V hororech hledám spíš mytologii, než schopnost vyděsit. Úsměv sice vymyslel impozantního bubáka, ale spokojil se jen s tím, že ho využil pro děj, a jeho existenci dál nerozpitvával. Je to škoda, protože pátrání po původu nočních můr nebohé Rose bylo zdaleka nejzajímavější na celém filmu, a bohužel celé téhle linii chybělo uspokojivé zakončení. Velebený psychický rozpad hlavní hrdinky mi přišel strašně uspěchaný a vyhnaný do extrému. Ale co já vím, kdyby se mi stalo to co jí, tak bych se možná poskládal ještě rychleji. Atmosféra je naštěstí hutná a herecké výkony snaživé, takže vznikl solidní hororový nadprůměr.

Když se odprostím od představy, že by film měla animovat Helena Zmatlíková, tak nemůžu výpravě vytknout ani to nejmenší. Bullerbyn vypadá útulně, ale zároveň realisticky a svým způsobem kouzelně. Scénář psala samotná autorka, takže se film věrně drží předlohy - jen příběhy jsou patřičně zkrácené.

Mně se tyhle ztřeštěné příběhy většinou nelíbí, ale tenhle je tak skvěle natočený a tak nabitý nápady, že si mě získal téměř okamžitě. The Emperor's New Groove chrlí šílené situace, prokládá je výbornou animací a dochucuje vytříbeným smyslem pro humor. Sympatická délka zaručuje, že filmu nemá kdy dojít dech. Osvěžující záležitost.

Skvělý herec se může vzepřít špatnému scénáři, ale film samotný to nedokáže. Připadalo mi, jako kdyby David O. Russell vzal námět na lehce zamotanou kriminálku, rozepsal ho do hodinu a půl dlouhého filmu, a pak do děje nacpal další hodinu různých nesouvisejících nápadů. V průběhu zmateného příběhu se řeší snad úplně všechny motivy které kdy kinematografie zmínila - kromě nebezpečí umělé inteligence. Ale možná autor nakousl i tohle, protože se přiznám, že poslední čtvrtinu už jsem moc nevnímal. To už jsem dávno vzdal bláhovou naději, že na své čím dál urputněji pokládané otázky dostanu smysluplnou odpověd. Pochopitelně že jsem ji nedostal.

Jeden z nejslavnějších demýtizačních westernů, film který nastartoval veleúspěšnou kariéru Clinta Eastwooda, průlomová práce Segia Leoneho a - podle slov samotného autora, jeden z nejhorších soudtracků co kdy složil. Ennio Morricone na sebe byl příliš přísný, protože i když je hudební motiv z třetího dílu dolarové trilogie oblíbenější a kvalitnější, i tenhle má neskutečnou sílu. Slouží jako podkres nemilosrdnému příběhu, v němž se nešetří krutostí ani smrtí. Závěrečnou přestřelku překonal až velebený třetí díl.

Dobře. Po tom co jsem dal filmu další šanci, jsem ochotný uznat, že děj dává smysl, a ta děcka nejsou na pár facek jenom tak samoúčelně. Ale ani to mě nedonutí dát filmu víc než dvě hvězdičky. Věra Chytilová vtiskla svému pychologickému hororu zvláštní fluidum, které mi občas připomnělo pozdější Twin Peaks, ale občas jsem nad hereckými kreacemi a režijními postupy kroutil hlavou. Sem tam se objevil moment kdy z Vlčí boudy probleskla nějaká nadstavba, ať už ve formě charakterové studie, nebo morálního dilematu, což ji v mých očích trochu pozvedlo. Ale jak říkám - dvě hvězdičky, a víc ani omylem.

Protože jsem knihu dočetl doslova před pár dny, tak můžu prohlásit, že je to asi nejvěrnější možná adaptace. Nechybí jediná důležitá scéna ani zajímavá postava. Prostředí je přesně takové, jaké jsem ho viděl ve své fantazii. Herci se mým vymyšleným představitelům pochopitelně nepodobají, ale většina z nich snese i přísnější měřítka. V jakém jiném filmu si spolu zahráli Christian Bale, Charleton Heston, Oliver Reed a Christopher Lee? Jedinou větší výtku mám k hudbě. Ze soundtracku si nepamatuju ani notu, což je dost tristní. Pořádné burácivé ústřední téma by zahustilo atmosféru a dodalu tomuhle nestárnoucímu dobrodružnému příběhu pořádný šmrnc.

Stylová a místy strašlivě krutá kriminálka, které neuškodila téměř braková nadsázka, ani lehká naivita. Vůbec nevím, proč si pořád myslím, že je Walter Matthau komediální herec, protož jsem ho viděl v několika thrillerech, a vždycky byl perfektní. Tady si zahrál protřelého zloděje, který má každý je ve všem o dva tahy dopředu. V detailech sice děj moc nedává smysl, jenže vynikající výprava všechny nedostatky zakryla. Na film se nádherně dívá, což by mohlo znít jako samozřejmost, ale ani omylem není. Kéž by takhle vypadaly všechny sedmdesátkové thrillery.